Komunitní energetika představuje naději, analýza EGÚ Brno to potvrdila

V Olomouci skončila minulý týden dvoudenní konference zaměřená na teplárenství – Dny teplárenství a energetiky. Přednášky se kromě problematiky a budoucnosti teplárenství věnovaly také související energetice a odpadovému hospodářství. Akce se konala v tradičním jarním termínu a letos rezonovalo zejména téma energetiky a energetické bezpečnosti ve světle současné situace.

Program byl ve stejném módu jako v minulých letech, tedy první konferenční den byl věnován energetickým tématům, druhý byl pak zaměřen na odpadové hospodářství.  Přednášky probíhaly v několika sálech současně. Po dopoledním úvodním slově předsedy Teplárenského sdružení Mirka Topolánka, který rozebral současnou energetickou situaci a nastínil možné scénáře vývoje, proběhlo několik zajímavých příspěvků. Například přednáška o možnostech komunitní energetiky ve světle udržitelnosti od Michala Macenauera z EGÚ Brno. Prezentoval výsledky jejich studie, kterou si zadaly Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a společnost Frank Bold. Podle ní činí potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren přes čtyři gigawatty (GW), což je téměř dvakrát více než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR.

Podstatou energetické komunity je, že dosavadní odběratelé energií, jako jsou například domácnosti nebo obce, se sami stávají výrobci a prodejci a energie poté sdílí mezi sebou. Přebytky mohou odprodat do sítě. V případě větru by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku. Rozjezd komunitní energetiky byl dosud v Česku i kvůli chybějící legislativě zabrzděn.

„Prohlubující se energetická krize bohužel jen tak neskončí, a lidé to budou čím dál silněji pociťovat na svých peněženkách. Pro mnoho z nich, především pro vlastníky domů a bytů, může zapojení do komunitních energetických projektů s důrazem na obnovitelné zdroje představovat účinnou kompenzaci těchto nákladů," uvedl spolupracovník Centra pro dopravu a energetiku Tomáš Jungwirth.

Pro rozvoj komunitní energetiky budou klíčové systémové změny, které je třeba prosadit co nejdříve. Jde například o nový energetický zákon a další právní předpisy, ale také o dotace – z evropských fondů budou pro komunitní energetiku k dispozici desítky miliard korun.

Podle obchodního ředitele energetické skupiny UCED a odborníka na novou energetiku Václava Skoblíka je systém již dobře rozběhnutý v západoevropských státech, včetně sousedního Německa či Rakouska. „V Česku jsme zatím trochu pozadu. Trend brzdí zejména absence detailní legislativní úpravy a v řadě případů i neochota veřejnosti k tvorbě společenských družstev," uvedl Václav Skoblík. Existuje podle něj i celá řada negativ. Například při aplikaci komunální energetiky v bytových domech je častou otázkou klíč, kterým se vyrobená elektřina dělí mezi jednotlivé bytové jednotky. Bytová jednotka s větší spotřebou elektřiny je výrazně zvýhodněna na úkor bytové jednotky se spotřebou malou, zatímco investice do výstavby fotovoltaické elektrárny je společná, obvykle hrazená z bytového fondu.

V Česku je nyní podle dat organizací 160 obcí, které mají vlastní obnovitelný zdroj energie (OZE). Z toho 130 obcí má obnovitelný zdroj pro elektřinu, 116 z nich má fotovoltaickou elektrárnu. Například v Praze vzniká Pražské společenství obnovitelné energie, organizace má za cíl podporovat a rozvíjet komunitní energetiku na území hlavního města. V Praze se budou postupně budovat především fotovoltaické elektrárny, jimi vyráběná energie bude přednostně využívána při krytí energetických potřeb městských budov i pražských domácností.*

/čtk, ev/