Zákon o odpadech hovoří v souvislosti s kompostováním biologicky rozložitelných odpadů o "malém zařízení" a "komunitním kompostování". Ve výkladu obou pojmů přetrvávají určité nejasnosti, které bychom chtěli objasnit. Podle uvedeného zákona malé zařízení na využití vybraných biologicky...
Zákon o odpadech hovoří v souvislosti s kompostováním biologicky rozložitelných odpadů o "malém zařízení" a "komunitním kompostování". Ve výkladu obou pojmů přetrvávají určité nejasnosti, které bychom chtěli objasnit.
Podle uvedeného zákona malé zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů se smí provozovat na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností - zpracovává bioodpady v množství, které nepřekračuje 10 tun pro jednu zakládku a roční množství nesmí přesáhnout 150 tun. V malém zařízení se mohou zpracovávat pouze materiály rostlinného původu, definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a další suroviny či odpady rostlinného původu nebo materiály, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu kompostování a kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).
SYSTÉM KOMUNITNÍHO KOMPOSTOVÁNÍ
Obec může ve své samostatné působnosti jako opatření pro předcházení vzniku odpadů stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce podle § 10a zákona o odpadech.
Komunitní kompostování je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Je to způsob předcházení vzniku odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých materiálů. Zařízení se nezřizuje podle zákona o odpadech a není proto zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech se tedy na tato zařízení nevztahují. Tímto způsobem lze zpracovat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Produktem komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který lze využít k údržbě a obnově veřejné zeleně obce. Jiné využití je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákon o hnojivech). Především je nutné se registrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a splnit všechny požadavky, které vyplývají ze zákona o hnojivech a jeho prováděcích právních předpisů. Systém komunitního kompostování se delší dobu úspěšně uplatňuje například v Hradci Králové.
AKTIVITA ZÁJMOVÉ SKUPINY
Komunitní kompostování v běžném slova smyslu je chápáno trochu jinak, než jak je definuje zákon o odpadech. Lidé ho vnímají spíše jako aktivitu určité zájmové skupiny, která společnými silami provozuje malou kompostárnu za účelem opětného využití rozličných biologicky rozložitelných materiálů. Tuto komunitu mohou tvořit občané městské části, žáci školy, členové zahrádkářského svazu či občanského sdružení založeného s cílem kompostovat a využívat "bioodpady" v daném místě.
Komunitní kompostárna ale není místem bez údržby a kontroly. Její údržbu zajišťuje pověřený obyvatel ulice, který musí mít pro danou věc patřičný entuziasmus. Důležitá je také osvěta obyvatel, aby každý věděl, co je možné do kompostu dávat a kam. Tento způsob komunitního kompostování se úspěšně rozvíjí na několika místech ČR, například na sídlišti Praha-Řepy, v Chrudimi apod.).
ALŽBĚTA POKORNÁ
odbor odpadů
Ministerstva životního prostředí ČR
