Město Kopřivnice si loni odneslo první cenu v mezinárodní soutěži O lidech s lidmi. Letos si rovněž vysloužilo uznání, ale žezlo převzala malá maďarská obec, která s prací na tomto poli teprve začíná. Na kopřivnické už léta zaběhané praxi to však nic nemění.
Republikové kolo soutěže O lidech s lidmi vyhlašuje Centrum pro komunitní práci Střední Morava ve spolupráci s ministerstvy životního prostředí a vnitra. Letos běží šestý ročník soutěže. Účastní se jí země Visegrádské čtyřky - kromě Česka také Maďarsko, Polsko a Slovensko. Obsah soutěže plně charakterizuje její název - jde o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů ve veřejné správě. Kopřivnice získala loňskou cenu za proces tvorby druhého strategického plánu rozvoje města (první byl zpracován už v roce 1996), schváleného v roce 2007, s výhledem na 15 let. Loni přihlásila do soutěže dva projekty. Prvním byla realizace tohoto strategického plánu, druhým komunitní plánování sociálních služeb. V republikovém kole získala hlavní cenu, v mezinárodním hodnocení »jen« uvedené uznání.
ZÁKLADEM JE INFORMOVANOST
Počátky komunitního plánování jsou v Kopřivnici už dávného data; spadají až do roku 1992. Radnice tehdy vycházela z logické myšlenky, že je nutné především občany s plánovanými záměry seznámit. »Začínali jsme tím, že jsme chtěli informovat,« říká starosta města Ing. Josef Jalůvka. Informace proudily k občanům v té době obvyklými cestami - prostřednictvím místních novin, místního rozhlasu, kabelové televize.
Druhým krokem bylo získávání zpětných vazeb. Paleta informačních prostředků se postupně rozrostla o pravidelný kalendář města s výčtem ročních úkolů, o diskusní fóra, sociologické průzkumy spokojenosti, e-maily zasílané občanům, webové stránky, schránky důvěry, práci s dopisy čtenářů. »Časem jsme zjistili, že jen informovat je málo, že je nutné znát názor občanů, dostat za jeden stůl všechny lidi a rozhodující partnery, kteří mají k tématu co říci. Na jednání pracovních skupin jsme proto pozvali zástupce občanů, neziskových organizací, podnikatelů a dalších zainteresovaných,« konstatuje starosta.
Schůzka se odehrávala na radnici a v režii pracovníků městského úřadu. »Máme tam šikovné lidi, kterým se povedlo veřejnost zaujmout, takže ti, kteří přišli poprvé, pak přišli znovu. To byl důvod, proč se některé pracovní skupiny početně rozrostly.«
Jednání pracovních skupin považuje starosta Jalůvka za základ. Kromě toho se konají dvakrát do roka setkání s občany, na nichž se postupně vytipovává deset největších problémů města. Rovněž každoroční kontrola akčních plánů je veřejná. Prezentuje se při ní to, čeho se podařilo dosáhnout, sbírají se další náměty. Představitelé radnice a pracovních skupin vyjíždějí pravidelně do tří místních částí na setkání s občany, aby zjistili přímo v místě, co tam lidem chybí a co si přejí. Účast bývá hojná; přichází tak 60 až 70 zájemců.
JAK VZNIKAL STRATEGICKÝ PLÁN
Významným zlomem se pro Kopřivnici stal rok 1996, kdy vznikl projekt Komunikující město. Z něho se pak začal odvíjet nový strategický plán rozvoje města na období 2007-2022.
Záměr byl schválen v prosinci 2006. V únoru následujícího roku byla jmenována pracovní komise o 27 lidech, v březnu byly ustaveny místní strategické komise. V dubnu se uskutečnil průzkum podnikatelského prostředí, v květnu vznikly čtyři otevřené pracovní skupiny. Původně v nich bylo zapojeno 15-20 občanů; tento počet se postupně zvýšil na 20-30 lidí. V květnu až září se uskutečnilo pět zasedání těchto pracovních skupin, k čemuž přistoupila dvě veřejná projednávání v místních částech. Lidem bylo rozdáno asi 370 informačních brožur. Na podzim už bylo registrováno 190 lidí, kteří se aktivně zapojili do tvorby tohoto plánu (nyní je těch, kteří se aktivně podílejí na chodu města, kolem dvou set). Během celé této doby se intenzivně sbíraly připomínky, náměty a nápady lidí na konkrétní dílčí akce. Definitivně byl plán schválen v závěru roku 2007. Řeší čtyři základní oblasti: sociální, dopravu, rozvoj lidských zdrojů a image města.
Strategický plán byl aktualizován v roce 2001, a pak ještě jednou, takže nyní platí jeho třetí verze. Ke svému vzniku se hlásí heslem Tvořili jsme s lidmi.
Není proto divu, že v Kopřivnici neznají situaci, jaká se odehrává v některých městech: Radnice má určitý záměr, veřejnost se o něm dozví se zpožděním a nelíbí se jí. Většinou se to stává u investičních akcí. Následují pak veřejné protesty, protestní podpisové akce, petice. »Ne, to se u nás nestává, protože všechno je předem předjednané,« uvedl až trochu překvapeně starosta Ing. Josef Jalůvka.
OD STRATEGIE K REALIZACI
Strategický plán se pohybuje v časovém rozmezí 15 let, přičemž konkrétní projekty jsou dvouleté. Vlastní realizace se uskutečňuje prostřednictvím každoročně sestavovaných akčních plánů. Veřejnost se nezapojuje jen do tvorby dlouhodobých plánů, ale zejména při projednávání konkrétních záměrů. Například to, kde mají být a jak mají vypadat dětská hřiště na sídlišti Jih, se projednávalo s tamní veřejností třikrát. Stejně dlouho se hovořilo o regeneraci celého sídliště či stanovení pravidel pro poskytování městských bytů.
Letos dojde na naplnění jednoho z cílů projektu Komunitní plánování sociálních služeb. Jde o střednědobý plán na roky 2009-2012. Jeho součástí je mapa sociálních služeb, v níž jsou zaneseny potřeby uživatelů a poskytovatelů těchto služeb. Na prvním místě se ukázala na základě průzkumů jako absolutní priorita nutnost vzniku domova seniorů. Jeho výstavba začne ještě letos. V tomto roce dojde i na výstavbu cyklostezek, obnovu některých komunikací, zateplení škol a vybudování infrastruktury pro školská zařízení.
Jako splněný bod si mohou v Kopřivnici odškrtnout občanské poradní centrum pro bezdomovce. Vzniklo především z iniciativy mladých lidí, kteří založili občanské sdružení Racek. Získali pro tuto práci grant, prostory poskytla radnice v bývalé základní škole. Lidé bez přístřeší tam mají možnost si uvařit, vyprat si, využít pomoci sociálního pracovníka, který jim ukáže cestu na úřady, za zdravotním ošetřením. Mohou se tam obléci a obout díky věcem od místních lidí.
»Když jsme v pracovní skupině "sociální věci" projednávali některé otázky, přišli na radnici i bezdomovci, a to nejen na kávu a chlebíčky, ale zúčastnili se hlasování. Tím se i oni přičinili o vznik tohoto denního centra. Pozitivní je, že už nesedají ve vestibulu městského úřadu, ale v určitém vhodném prostředí. Podařilo se dokonce jednomu najít práci. Cílem samozřejmě je, aby se pro ně našlo normální ubytování a aby se postupně včlenili do společnosti. Přirozeně záleží především na nich samých, zda mají zájem a snahu,« zdůrazňuje starosta.
CO SE ZEJMÉNA PODAŘILO
Snad nejdůležitější uspokojivý poznatek přinesl profesionální průzkum veřejného mínění. Z něho vyplynulo, že během tří let se zvýšila chuť lidí zapojit se do rozhodování o městě o více než 5 %, tj. stoupla ze 40 na 45 %. Ještě mnohem důležitější je ale další údaj: Spokojenost lidí se životem v Kopřivnici se zvýšila v kategoriích »velmi spokojen« a »spíše spokojen« na zhruba 92 %!
Kopřivnice je od roku 2003 zapojena do sítě Zdravých měst ČR, používá metodu CAF pro hodnocení kvality ve veřejné správě, má dnes zaběhané systémy informovanosti i zpětné vazby. Funguje tam Klub podnikatelů, který se významně podílí na chodu města a byl mimo jiné důležitým činitelem při vzniku nového muzea automobilů a také průmyslového parku.
Stále se vylepšují už zažité akce, například Město je naše hřiště. V centru Kopřivnice se na panelech představí všechny chystané záměry a každý má možnost se k nim vyjádřit, buď anonymně, nebo osobně. Součástí této podzimní akce bývá kulturní program. Obdobně probíhá každoroční Fórum Zdravého města.
Marketingová strategie do roku 2022 říká, jakým městem se město Kopřivnice se svými zhruba 23 500 obyvateli chce stát. Hodlá být prosperujícím regionálním centrem, přitažlivým pro občany, podnikatele, investory i turisty, jimž chce poskytovat všechny potřebné služby.
V roce 2009 město získalo první cenu v mezinárodní soutěži O lidech s lidmi.
FOTO: ARCHIV
V Kopřivnici probíhá každoročně Fórum zdravého města.
FOTO: ARCHIV
Spokojenost lidí se životem v Kopřivnici se zvýšila v kategoriích »velmi spokojen« a »spíše spokojen« na zhruba 92 %.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
