S volbami do zastupitelstev obcí souvisí řada konkrétních situací, které spolu s koncem volebního období mohou nastat. Může se například stát, že volební výsledek zapříčiní nástup nového vedení, nebo k tomuto střídání ve funkcích dojde proto, že stávající starosta (místostarosta) již nekandiduje,...
S volbami do zastupitelstev obcí souvisí řada konkrétních situací, které spolu s koncem volebního období mohou nastat. Může se například stát, že volební výsledek zapříčiní nástup nového vedení, nebo k tomuto střídání ve funkcích dojde proto, že stávající starosta (místostarosta) již nekandiduje, nebo sice kandiduje, ale starostou dále být nechce. Jak upravuje tyto otázky zákon o obcích?
KDO ŘÍDÍ OBEC?
Je nutné si připomenout, že mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, přičemž ke zvolení dojde ukončením hlasování /§ 69 odst.1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)/. K tomuto okamžiku je tedy známo nové složení zastupitelstva dané obce. Od tohoto dne však zastupitelstvo pochopitelně fakticky nepracuje, a nastává jakési přechodné období - ustavující zasedání zatím neproběhlo, není tak zvolen ani nový starosta, ani místostarosta, popřípadě rada obce. Pro toto přechodné období platí určitá pravidla.
Dosavadní starosta zůstává ve funkci.
Dosavadní starosta zůstává ve funkci, a dál plní svoji pravomoc (§ 103 zákona o obcích). Tuto funkci vykonává dokonce i v případě, že již nekandidoval, a není de facto platně zvoleným »novým« zastupitelem.
Zda je to správně či nikoliv, je jistě sporné, nicméně takto to zákon upravuje - výkon funkce dosavadním starostou není vázán na to, že je opět zvoleným zastupitelem. Obdobně místostarosta - zůstává ve funkci, a dál vykonává svou pravomoc. Je-li místostarostů více, všichni zůstávají ve funkci /ustanovení § 107 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
Co když dosavadní starosta funkci nevykonává?
Nevykonává-li dosavadní starosta v přechodném období do ustavujícího zasedání zastupitelstva své pravomoci, plní je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty. Pokud žádný z místostarostů nebyl zastupováním starosty pověřen, může tak učinit sám dosavadní starosta obce. Zákon neřeší situaci, kdy dosavadní starosta nevykonává svou funkci, a žádný z místostarostů nebyl dříve ani nyní jím samým pověřen zastupováním. Tyto případy jsou však natolik zřídkavé, že se ponechává na praxi a zvyklosti, kdo z místostarostů co řešil, patrně bude řešit dále, a vyčká se ustavujícího zasedání zastupitelstva.
Může obec v přechodném období řídit jeden z dosavadních zastupitelů?
Obecně ne, ale v jednom případě to možné je. Je to situace, kdy zastupitelstvo pověřilo zastupitele, aby vykonával pravomoci starosty poté, co se ten funkce vzdal nebo byl odvolán (nebo zemřel), a není současně v obci místostarosta, který by funkci převzal. V tomto okamžiku pověřený člen zastupitelstva vykonává svou funkci i po volbách do doby ustavujícího zasedání.
Ve funkci zůstává i rada obce.
I po ukončení funkčního období rada obce vykonává své pravomoci podle zákona o obcích až do zvolení nové rady nebo do zvolení starosty v případě, že se rada (nově) nevolí. V obcích, v nichž rada nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva volena, vykonává její pravomoci podle odst. 1 dosavadní starosta. Rada obce zůstává ve funkci v původním složení, opět i v případě, že by jejími členy byly osoby, které již nebyly zvoleny do nového zastupitelstva. Obec tak řídí do doby ustavujícího zasedání zastupitelstva starosta (místostarosta) a rada obce nebo starosta i s pravomocí rady tam, kde se rada nevolí, a to i tehdy, nejsou-li členy nového zastupitelstva. Mohou rozhodovat v mezích svých pravomocí, tedy jediná pravomoc, která nesmí a nemůže být vykonávána, je rozhodovací pravomoc zastupitelstva - tu nelze ničím nahradit. Teoreticky se v tomto období může stát, že o záležitostech obce, které jsou v kompetenci rady a starosty, budou do doby ustavujícího zasedání rozhodovat i lidé, kteří nejsou členy nového zastupitelstva. Je to zvláštní právní situace, která bude patrně řešena praxí - rada obce nebude (a neměla by) již přijímat žádná zásadní rozhodnutí.
Pokud zastupitelstvo v podstatě chvíli »nefunguje« - staré už nesmí, a nové se ještě nesešlo, musím zmínit, že naopak zůstává zachována pravomoc starosty pozastavit rozhodnutí stále činné rady, má-li za to, že je nesprávné, tak, jak říká ustanovení § 105: »Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné.« Jestliže však toto ustanovení dále uvádí, že »věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce«, je zřejmé, že toto rozhodnutí bude řešit až nové zastupitelstvo.
KDO A KDY SVOLÁVÁ NOVÉ ZASTUPITELSTVO
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta (nebo osoba, která vykonává jeho pravomoc - místostarosta, pověřený člen zastupitelstva). Lhůta je stanovena v návaznosti na procesní lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování, a to tak, aby se ustavující zasedání konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty (kdy žádný návrh na neplatnost voleb nebyl podán). Jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, ustavující zasedání se svolává do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Kdyby soud návrhu na neplatnost voleb či hlasování vyhověl, a musely by se konat volby nové, má to dopad na rozšíření pravomoci rady obce, která by nadále zůstávala ve funkci. A to tak, že rada obce je ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce na základě nových voleb, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Tedy starosta a rada zůstávají ve funkci i pro případ uskutečnění nových mimořádných voleb, což by mohlo být docela dlouhé období. Tyto případy však jistě nejsou četné, jestliže vůbec nastanou.
Pokud starosta nebo místostarosta nové zastupitelstvo nesvolají, co se děje pak?
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě stanovené zákonem o obcích (viz návaznost na procesní lhůty napadení voleb), svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra. Nesvolá je pochopitelně v případě vyhovění soudu o návrhu na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zveřejní na úřední desce obce. Toto ustanovení brání umělému prodlužování doby výkonu funkce dosavadním starostou, který z různých důvodů nové zastupitelstvo nesvolává.
Ustavující zasedání zastupitelstva
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Zákon to nestanoví striktně, proto může ustavující zasedání řídit zastupitel, na kterém se zastupitelstvo shodne. Na ustavujícím zasedání se volí: starosta, místostarosta (tam, kde je funkce zřízena), další členové rady obce (tam, kde se rada volí).
Postup hlasování by měl být následující:
1. Napřed by mělo zastupitelstvo rozhodnout, které funkce budou v obci zřízeny (starosta, místostarosta, nebo starosta a dva místostarostové apod.).
2. Poté by mělo zastupitelstvo rozhodnout, zda tyto funkce budou uvolněné či neuvolněné.
3. Jakou volbou se bude volit (tajnou, veřejnou).
4. Až potom by mělo rozhodovat o jmenovitém obsazení funkcí na základě nominací.
Nebude-li zvolen starosta, pokračuje se ve volbě místostarosty a členů rady?
Nic tomu nebrání, ač to jistě není pozitivní stav.
Volí se na ustavujícím zasedání výbory?
Ano, stejně jako může být rozhodováno o jiných věcech. Ale to nebývá pravidlem.
JAK JE TO S PŘEDÁVÁNÍM FUNKCE?
Pokud nahrazuje starostu, popřípadě místostarostu, nový člověk, je nutné vypořádat se s předáním funkce. Zákon o předání funkce neříká vůbec nic, jednací řády to také většinou neupravují. V každém případě lze jen doporučit vyhotovit předávací protokol týkající se klíčů, listin, mobilu, razítek apod., aby byl o předání jasný a srozumitelný text. Když se tato otázka podcení, vrací se jako bumerang v dalších letech.
Jestliže schází součinnost dosavadního starosty například kvůli volební řevnivosti, je nanejvýš vhodné přizvat k »převzetí« kanceláře nejlépe nezávislou, osobu, a protokol o tom, co tam bylo zanecháno, přece jen udělat. Dává to jistotu a poskytuje určitou »sebeobranu« novému starostovi (místostarostovi) pro případ, kdyby dosavadní starosta tvrdil, že zanechal v kanceláři něco, co v ní prokazatelně nebylo.
JANA HAMPLOVÁ
advokátka a členka redakční rady Moderní obce
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, jak máme postupovat, když starosta nechce nově zvolenému zastupitelstvu předat úřad. A v zastupitelstvu již nefiguruje.