"V tuto chvíli je opravdu velmi těžké mluvit o konkrétních obrysech operačních programů příštího programovacího období, protože jednání stále probíhají," říká Ing. Lumíra Kafková, nová ředitelka odboru Řídícího orgánu SROP a JPD Praha Ministerstva pro místní rozvoj.
Je poslední rok stávajícího plánovacího období. Co tento fakt představuje v případě SROP? Nastal už čas bilancovat?
Je sice poslední rok programovacího období a většina z finančních prostředků určených pro SROP již byla nasmlouvána, ale vzhledem k tomu, že letos v červnu končí termín pro uzavírání projektů z prvního kola výzvy, je program teprve ve své první třetině. Právě teď čelí náš odbor první vlně žádostí o proplacení nákladů projektu. Přece jenom postavit silnici nebo opravit knihovnu nějakou dobu trvá.
Chcete-li, abych zkusila bilancovat program, který stále ještě probíhá, budu muset vyjít z analýz našeho monitorovacího systému. Už listopad 2005 ukázal, že z hlediska naplňování některých důležitých indikátorů bude SROP úspěšnější, než se předpokládalo. Podle všeho můžeme očekávat více než 1200 podpořených podnikatelů, okolo 1300 lůžek v cestovním ruchu, asi 200 km nových nebo zrekonstruovaných komunikací a přibližně 3400 nově vytvořených pracovních míst. Abych ale řekla celou pravdu, musím také přiznat, že stále řešíme problémy s nedostatkem kvalitních projektů v opatření Podpora sociální integrace v regionech.
Do kterých oblastí směřovalo nejvíce peněz?
Největší objem prostředků je ve SROP určen na prioritu 2 - Regionální rozvoj infrastruktury (6,413 mld. Kč), z toho největší podíl je směřován do opatření Rozvoj dopravy v regionech (4,947 mld. Kč). Půjdeme-li ještě dále až na úroveň podopatření, potom pro regionální rozvoj dopravní infrastruktury bylo vyhrazeno 3,46 mld. Kč, tedy asi 23 % celé programové alokace.
Když dodám, že v tomto opatření byly již vybrány projekty za 3,41 miliardy korun, je jasné, že výsledky SROP budou nejvíce vidět na našich silnicích.
Kolik stížností dostalo Ministerstvo pro místní rozvoj od starostů měst a obcí a čeho se nejvíce týkaly?
Oficiální stížnosti, které se dostaly na ministerstvo, jsou ojedinělé. Pokud se některý žadatel domníval, že jeho projekt byl nespravedlivě vyřazen z programu, špatně obodován nebo jinak znevýhodněn, obracel se na místa, kde k takovému pochybení mohlo dojít, tedy na sekretariáty regionálních rad nebo oddělení grantových schémat krajských úřadů.
To však neznamená, že SROP je programem bez problémů. Během osobních setkání a na neoficiální úrovni si žadatelé - a nejen oni - stěžují hlavně na zbytečně složitou administraci, pomalé procesy ve finančních tocích a také na nejednoznačný výklad některých pravidel. Jsme si toho všeho vědomi a věřte, že se snažíme tyto věci řešit.
Co doporučujete předkladatelům projektů po zkušenostech z let 2004 a 2005?
Už před časem mí kolegové sestavili žebříček předpokladů pro úspěch projektu. Možná ho nebudu jmenovat celý a ve správném pořadí, ale důležitými body bezesporu jsou reálné posouzení vlastních možností, dobrá volba zpracovatele projektu a jeho neustálá kontrola, správné načasování všech přípravných prací a hlavně konzultace vždy, kdy si předkladatel není s čímkoliv stoprocentně jistý.
Většina menších obcí na dotace z evropských fondů nedosáhla. Zaznamenali jste výjimky?
Určitě. Například obec Modrava na Šumavě předložila do SROP zajímavý projekt zaměřený na cestovní ruch, jenž se týká vybudování návštěvnického centra dřevařství zaměřeného na tradiční zpracování dřeva. Musím zdůraznit, že je to obec s pouhými 60 obyvateli. Zmínit mohu i rekonstrukci dopravních komunikací v Zahrádkách na Jindřichohradecku nebo dobudování centra mládeže v severomoravském Mošnově. I to jsou obce s pár sty obyvateli a jejich projekty se již uskutečňují. Velikost obce tedy nehraje velkou roli. Důležitá je spíš odvaha zastupitelů pustit se do něčeho nového.
V novém plánovacím období 2007 až 2013 už SROP nebude. Jakou podobu budou mít navrhované regionální programy?
V tuto chvíli je těžké mluvit o konkrétních obrysech příštích operačních programů, protože jednání stále probíhají. Dnešní situace je taková, že pro plánované regionální intervence by měla být z prostředků určených ČR vyhrazena asi jedna pětina. Otázkou je, zda to tak bude i v okamžiku, kdy vyjde náš rozhovor. Konečnou dohodu o rozdělení prostředků očekáváme do března. Už dnes je však jasné, že jednou z nejpřínosnějších zkušeností, kterou kraje získaly ze SROP a kterou mohou při tvorbě vlastních programů využít, je důležitost principu partnerství. Je však třeba se i poučit z problémů, s nimiž se implementace SROP potýkala.
