V posledních letech se na Svaz měst a obcí ČR (SMO) stále častěji obracejí starostky, starostové či zastupitelé z obcí, kde narůstají problémy s udržením veřejného pořádku. Ty velmi často vyplývají z faktu, že v obci vznikla ubytovna (nebo i více ubytoven), kde se pohromadě nachází velký počet...
V posledních letech se na Svaz měst a obcí ČR (SMO) stále častěji obracejí starostky, starostové či zastupitelé z obcí, kde narůstají problémy s udržením veřejného pořádku. Ty velmi často vyplývají z faktu, že v obci vznikla ubytovna (nebo i více ubytoven), kde se pohromadě nachází velký počet osob. Přitom tyto ubytovny v předchozích letech sloužily jen ke krátkodobému pobytu např. zahraničních dělníků či hotelových hostů - pokud vůbec byly k bydlení určeny. Na ubytovny se často mění i bývalá podniková zařízení nebo zařízení složek např. Ministerstva vnitra či Armády ČR. Soukromé ubytovny zpravidla bývají ve špatném technickém a hygienickém stavu a nejsou ani uzpůsobeny pro celodenní pobyt.
Není-li ještě ubytovna obsazena, stává se občas, že její majitel obci sdělí: »Mám skvělý podnikatelský záměr. Udělám z objektu ubytovnu a kupní cenu dostanu zpět na dávkách od státu zaplacenou během jednoho roku až dvou let. Nesouhlasíte-li s mým záměrem, zaplaťte mi kupní cenu budovy plus zisk v dalších deseti letech a pak si s ní dělejte, co chcete.« Bohužel, trestný čin útisku či vydírání se prokazuje složitě. Proto se mnohá obec takto dostává do bezvýchodného postavení: Buď zaplatit »výpalné«, které jí zpravidla omezí investice v dalších letech, či přihlížet, jak se na jejím území zhoršuje veřejný pořádek. Lidé s příjmem pouze ze sociálních dávek mohou přestupky páchat bez obav. Pokutu jim sice uložit lze, avšak s ohledem na jejich příjmy je její vymahatelnost nemožná.
Ve většině obcí se také množí krádeže kovových předmětů. Údaj ze statistik Policie ČR o škodách ve výši 500 mil. Kč způsobených touto činností za jediný rok je pomyslnou špičkou ledovce. Odhadované škody na státním, obecním i soukromém majetku způsobené zloději kovů se totiž pohybují mezi 2 a 5 mld. Kč ročně. To znamená, že každý z nás takto ročně přijde o 190 až 480 Kč. V obcích se ovšem zvyšuje počet přestupků nejen proti majetku. Ženy a senioři jsou vulgárně uráženi. Lidi v noci budí hluk, obtěžuje je kouř, o šíření hygienických rizik, ať jde o hlodavce, hmyz či nakažlivé nemoci, je škoda mluvit.
Ano, každá vláda se snaží tyto problémy řešit: Tu ministři vyjedou do některé lokality, tu sněmovna - či spíše Senát, navrhne úpravu zákona. Ale chybí systémové řešení. Je třeba zlepšit systém trestání za přestupky a zároveň se musí těm, kdo chtějí společnosti vracet obdrženou péči, umožnit pracovat např. formou odměňované veřejné služby. Štědrým dotacím státu pro bydlení v nevyhovujících podmínkách a bydlení desítek osob v jednom bytě je nutné konečně říci dost. Musí se to udělat rychle, celoplošně a systémově. Klíčem k řešení je i změna příslušných právních předpisů a větší ekonomická podpora obcí státem.
Proto Svaz měst a obcí ČR inicioval vznik petice, s níž se hodlá obrátit na vládu a parlament. Věřím, že petice na ně vytvoří dostatečný tlak a problémy pomocí zákonů i exekutivy vyřešíme dříve, než je začnou řešit lidé na ulici - a sami.
Ing. DAN JIRÁNEK
předseda Svazu měst a obcí ČR, primátor statutárního města Kladna
Údaj ze statistik Policie ČR o škodách ve výši 500 mil. Kč způsobených krádežemi kovů za jediný rok, je pomyslnou špičkou ledovce. Odhadované škody na státním, obecním i soukromém majetku způsobené zloději kovů se totiž pohybují mezi 2 a 5 mld. Kč ročně. To zna- mená, že každý z nás takto rok co rok přijde o 190 až 480 Kč.
FOTO: ARCHIV
