Menší obce trpí chronickým nedostatkem financí a je třeba nevzdávat se jakékoli příležitosti tuto situaci alespoň trochu zlepšit, říká Tomáš Kulman, business development manager oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti KPMG Česká republika.
Vyhlašování výzev k podávání žádostí o dotace ze strukturálních fondů EU by mělo začít až ve druhém pololetí tohoto roku. Neohrozí to čerpání prostředků v následujícím období?
Ačkoli názory na toto zpoždění se různí a řada dotazovaných se snaží je bagatelizovat, jsem toho názoru, že roční skluz představuje problém - přinejmenším se nám o toto zpoždění zkracuje doba, během níž máme možnost čerpat dotace podle pravidla n+3. Neschopnost řídících orgánů zabezpečit hladký a jednoznačný průběh vyhlašování výzev a následného předkládání žádostí pochopitelně dopadá i na žadatele, kteří jsou již řadu měsíců ponecháváni v naprosté nejistotě.
Ministerstva slibují, že posuzování samotných žádostí v období 2007 až 2013 bude podstatně jednodušší. Zaznamenali jste už konkrétní změny, které zjednoduší administrativní náročnost?
Nevím, podle čeho bude tato jednoduchost posuzována. Konkrétní změny jsme nezaznamenali a myslím, že k podstatným změnám proti předchozímu programovacímu období nedojde. Každopádně administrace dotace, počínaje přípravou žádosti přes předkládání monitorovacích a etapových zpráv a žádostí o čerpání až po závěrečný audit byla, je a bude náročnou a rozhodně nejednoduchou činností.
Jak dlouho trvá příprava žádosti a které kroky jsou nejdůležitější? Co může nejvíce ovlivnit bodové hodnocení projektu a jeho přijetí?
Příprava samotné žádosti je otázkou několika málo hodin. Daleko časově náročnější je příprava povinných a nepovinných příloh, především studie proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů - ta může zabrat i několik týdnů. Obdobně hodně času zabere zajištění dalších podkladů, které jsou závislé na zákonných lhůtách - pokud je žadatel povinen předkládat stavební povolení či územní rozhodnutí, je nutno počítat s dobou pro vyřízení veškerých formalit, které s opatřením těchto dokumentů souvisejí - toto již nemůžeme jakkoli ovlivnit.
Bodové hodnocení projektu by podle mého názoru měla ovlivnit nejvíce reálnost projektu a kvalitní zpracování obchodně-finančních podkladů, tzn. studie proveditelnosti a analýzy přínosů a nákladů. Praxe je bohužel odlišná a v řadě případů jsme se setkali s tím, že v souladu s hodnotící metodikou byly bodovány formální náležitosti, číslování stránek či soulad struktury studie proveditelnosti s metodikou řídícího orgánu, bez ohledu na to, že přímo v těchto dokumentech byla řada naprostých věcných i logických nesmyslů.
Jen za rok 2006 vaše společnost pomohla českým žadatelům zpracovat projekty za 210 mil. Kč, z čehož samotné dotace dosáhly 157 mil. Kč. Jak na těchto milionech participovala města a obce? Jsou oprávněné důvody, proč by se některé samosprávy neměly pokoušet o dotace?
Kromě jednoho projektu byly všechny ostatní připravovány buď pro města a obce, nebo pro jejich organizace. Napadá mne jediný důvod, proč se předem vzdát možnosti žádat o dotace EU, a tím je neuspokojivé finanční zdraví žadatele - to vstupuje rovněž do hodnocení žádosti. Jinak jsem toho názoru, že pokud půjde o realisticky pojatý a životaschopný projekt a žadatel je schopen předložit kvalitně zpracovanou žádost se všemi náležitostmi, stojí za to ji předložit a usilovat o přidělení dotace.
Díky finanční podpoře ze Společného regionálního operačního programu ve výši 66 milionů korun získalo město Plzeň a jeho Dopravní podniky čtyři nízkopodlažní tramvaje a optickou i zvukovou signalizaci pro více než 100 trolejbusů. Je to jedna z největších dotací na podporu regionální dopravy v ČR. Plzeň však má finanční a personální podmínky na to, aby se do takového projektu pustila. Co byste doporučil malým obcím (svazku obcí), které by chtěly požádat o podporu dopravní obslužnosti ve svém mikroregionu? Mají vůbec nějakou šanci?
Jak jste již sama naznačila, menší subjekty se mohou účelově spojovat právě pro potřebu předložení žádosti či vytvářet účelová partnerství a sdružení s dalšími subjekty, s jejichž pomocí se pak může podařit projekt připravit a uskutečnit.
Šance ucházet se o dotace zde pochopitelně je a byl bych velice rád, kdyby právě ti menší nerezignovali a hledali cesty, jak na tyto finanční zdroje dosáhnout. Menší obce trpí chronickým nedostatkem financí a je třeba nevzdávat se jakékoli příležitosti tuto situaci alespoň trochu zlepšit.
Některé projekty se v letech 2004 až 2006 nemohly uskutečnit nebo jsou zpožděny kvůli protahování či zrušení zadávacích řízení. Jak by nyní měly municipality postupovat, aby se podobným problémům vyhnuly?
Nejsem odborník na výběrová řízení, nicméně doporučil bych v tomto ohledu spolupracovat se specializovanými subjekty, které tuto problematiku perfektně zvládají. Jasné a jednoznačně formulované podmínky výběrového řízení mohou redukovat riziko následných průtahů, nejasností, odvolání. Zejména u velkých projektů může mít jakýkoli průtah fatální dopad na harmonogram projektu, jeho realizaci a ve svém důsledku na čerpání dotace.
LÝDIA STOUPOVÁ
