Marketingové řízení ve veřejné správě je podle RNDr. Petra Rumpela, Ph.D., jakýmsi opakem tradičního politicko-administrativního řízení, kdy o všem rozhodují politici, úředníci či případně experti. "Ačkoliv vím, že čtenáři Moderní obce jsou především lidé z praxe a na příliš velké teoretizování si...
Marketingové řízení ve veřejné správě je podle RNDr. Petra Rumpela, Ph.D., jakýmsi opakem tradičního politicko-administrativního řízení, kdy o všem rozhodují politici, úředníci či případně experti. "Ačkoliv vím, že čtenáři Moderní obce jsou především lidé z praxe a na příliš velké teoretizování si nepotrpí, přece jen si neodpustím krátkou, byť poněkud zjednodušenou definici marketingového řízení obcí, měst a regionů," říká doktor Rumpel, který byl hlavním iniciátorem uspořádání konference Inovace v rozvoji obcí, měst a regionů s důrazem na marketingové řízení. "Marketing města je institucionalizovaná podpora interaktivní komunikace mezi aktéry na straně poptávky a aktéry na straně nabídky s cílem zvýšit atraktivitu města, jeho image a prohloubit s ním identifikaci jeho obyvatel."
Jinými slovy řečeno, do klasického politicko-administrativního řízení nyní nově vstupují zájmy cílových skupin - ať už jde o místní podnikatele, či možné strategické investory, obyvatele centra města, nebo naopak jeho sídlištních periférií, turisty apod. - které se pomocí určitých institucionalizovaných procesů stávají aktivními účastníky dění ve městě a jeho dalšího rozvoje. "Zkrátka musí přestat platit názor ještě řady politiků, že veřejnost o tom, co se bude dít ve městě, rozhoduje pouze jednou za čtyři roky v komunálních volbách - a pak že se už do místní politiky nikdo "zvenčí" po další čtyři roky nemá plést," konstatuje RNDr. Petr Rumpel.
I když pojem "marketingové řízení obcí, měst a regionů" u nás zatím ještě příliš nezdomácněl, lze podle doktora Rumpela silné prvky této metody nalézt například při už podstatně rozšířenějším uplatňování Místní agendy 21. I ona totiž klade důraz na občanskou participaci a vtažení neziskových organizací do rozhodování na místní úrovni. Ve městech, jako jsou Bohumín či Vsetín, radnice dávno vědí, že město bude konkurenceschopné jedině tehdy, stane-li se atraktivní, bude mít vysoce pozitivní interní i externí image a jeho občané tam budou spokojení s kvalitou života a s městem se identifikují.
Nikoliv náhodou se na ostravské konferenci tolik hovořilo o restrukturalizaci ostravského regionu. Nikoliv však ve smyslu vnitřní restrukturalizace jednotlivých firem, nýbrž proměny celého regionu. "Ústředním bodem výzkumu naší katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity je právě toto místní stěžejní téma," podotýká doktor Rumpel. "A městský marketing může být jedním z významných nástrojů, jak sem například přilákat nové podnikatele z jiných progresivnějších ekonomických odvětví, jak zajistit funkční využití volných ploch, jak oživit centrum města apod."
Organizátor konference připomíná, jak často na ní vedle pojmů, jako je "konkurence" a "soupeření regionů", zaznělo i slovo "kooperace". "Konkurence je vynikající věc a žádná tržní ekonomika bez ní nemůže fungovat. Jenže dnes si stále více musíme uvědomovat i to, že konkurence mezi podnikateli, městy, regiony je pouze jednou stranou mince. Druhou stranou je však kooperace," tvrdí doktor Rumpel. "Restauratéři a hoteliéři řekněme v regionu Beskydy si jistě mezi sebou konkurují. Jenže chtějí-li do regionu přivést další turisty a návštěvníky, pak musí spojit síly ke společné propagaci Beskyd, ke zlepšení úrovně všech služeb, které jsou tam poskytovány, apod. Totéž platí o městech. Zaplnit průmyslovou zónu slibnými investory znamená, že dané město musí spolupracovat s okolními nejen kvůli dejme tomu zlepšení její dopravní obslužnosti. Ale i třeba proto, aby strategický investor neváhal spojit své jméno s celou oblastí, která má dobrý image, a aby nově příchozí manažeři a jejich rodiny tam našli příjemné zázemí."
