Může kontrolní nebo finanční výbor provést kontrolu, jakým způsobem hospodaří s poskytnutými prostředky různé spolky, které působí na území obce (myslivecké sdružení, fotbalisté, hasiči apod.)? Smí kontrolní orgán kontrolovat například výběr za vstupné? Výbory zřizuje zastupitelstvo obce jako své...
Může kontrolní nebo finanční výbor provést kontrolu, jakým způsobem hospodaří s poskytnutými prostředky různé spolky, které působí na území obce (myslivecké sdružení, fotbalisté, hasiči apod.)? Smí kontrolní orgán kontrolovat například výběr za vstupné?
Výbory zřizuje zastupitelstvo obce jako své iniciativní a poradní orgány [srov. § 117 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění], přičemž podle § 117 odst. 2 zastupitelstvo vždy zřizuje finanční a kontrolní výbor. Výbory obecně plní pouze úkoly, které mu byly zastupitelstvem obce uloženy (§ 118 odst. 1). Finanční i kontrolní výbor však kromě plnění úkolů uložených zastupitelstvem obce plní též vlastní, zákonem přímo specifikované úkoly (povinnosti). Podle § 119 odst. 2 písm. a) finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a podle § 119 odst. 3 písm. a) a b) kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, a dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti.
První podmínkou, aby výbor zastupitelstva vůbec mohl jménem obce provádět jakoukoli kontrolu nakládání s peněžními prostředky jinými osobami, je s ohledem na uvedené výslovné uložení takového úkolu zastupitelstvem, protože pod žádnou ze zákonem vymezených přímých pravomocí kontrolního či finančního výboru by takovou kontrolu nebylo možné podřadit (srov. § 119 odst. 2 a 3). Zejména není dána pravomoc finančního výboru kontrolovat hospodaření s finančními prostředky obce ve smyslu § 119 odst. 2 písm. a), protože okamžikem poskytnutí původně obecních prostředků např. občanskému sdružení působícímu v obci přestávají být tyto prostředky »finančními prostředky obce«.
Pokud by kontrolní činnost výboru měla spočívat pouze v provádění jakési »externí analýzy« toho, jak třetí subjekt hospodaří se získanými prostředky, aniž by měla být založena jakákoli povinná součinnost tohoto subjektu s výborem, pak by k provádění takové »kontroly« (de facto pouhé analýzy) postačovalo jen její uložení zastupitelstvem (srov. předchozí odstavec). Když by se ovšem mělo jednat o skutečnou kontrolu hospodaření s prostředky poskytnutými obcí, jejíž samozřejmou součástí je povinnost kontrolovaného poskytnout, musel by mít výbor možnost »opřít se« o konkrétní právní povinnost kontrolovaného subjektu podrobit se této kontrole (povinnost strpět kontrolu, poskytnout součinnost apod.).
Nejjednodušší je nastavení takové povinnosti ve smlouvě, na jejímž základě byly příslušné prostředky poskytnuty (případně v podmínkách, které jsou pro příjemce prostředků závazné). V takové situaci výbor (ať již kontrolní nebo finanční) plní kontrolní úkol uložený zastupitelstvem obce (jeho usnesením) a současně vystupuje navenek - vůči kontrolovanému - jako orgán jednající jménem obce (jeho zastupitelstva), přičemž se opírá o smluvně převzatou povinnost kontrolovaného (příjemce prostředků) podrobit se této kontrole. Je proto vhodné konkrétní povinnosti kontrolovaného smluvně definovat co nejpřesněji, aby se zabránilo případným sporům o rozsah nutné a poskytované součinnosti.
Pokud takové »smluvní zakotvení« povinnosti podrobit se kontrole čerpání poskytnutých obecních prostředků dáno není, je nutné vycházet z hlediska povinnosti příjemce prostředků podrobit se provedení kontroly z povahy poskytnutých prostředků. Jde-li o poskytnutí prostředků obce jakožto běžného soukromoprávního plnění (např. poskytnutí daru), nebude se moci výbor bez smluvního ujednání domáhat jakékoli součinnosti ze strany kontrolovaného. Naopak půjde-li o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, tedy o poskytnutí prostředků na základě veřejnoprávního vztahu mezi obcí a příjemcem prostředků, bude možné uvažovat o tom, že výbor by v této situaci vykonával jménem obce tzv. veřejnosprávní kontrolu u příjemce veřejné finanční podpory na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, v platném znění (srov. § 9 odst. 2: územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují).
Teoretickým problémem by však v této souvislosti mohlo být, zda výbor splňuje požadavky kladené zákonem o finanční kontrole na kontrolní orgán, zejména hovoří-li o »zaměstnancích kontrolního orgánu«, což členové výboru zastupitelstva obvykle nebývají. Praxe nicméně rozumně uvedené ustanovení vykládá nikoli striktně jazykově a připouští, aby úkoly kontrolního orgánu podle zákona o finanční kontrole plnil v podmínkách obce i kontrolní nebo finanční výbor. Jiným problémem může být to, že o výsledku veřejnosprávní kontroly je pořizován protokol, zatímco o kontrole provedené výborem zápis (§ 119 odst. 4 a 5 zákona o obcích). I tento problém však lze vyřešit tím, že zápis bude proveden formou (se všemi náležitostmi) protokolu.
JUDr. ADAM FUREK
právník
