Mohou zastupitelé našeho města žádat příspěvkovou organizaci o předkládání průběžných údajů o jejím hospodaření? Příspěvkové organizace obce jsou zřizovány pro plnění takových úkolů obce v samostatné působnosti, které jsou svojí povahou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost...
Mohou zastupitelé našeho města žádat příspěvkovou organizaci o předkládání průběžných údajů o jejím hospodaření?
Příspěvkové organizace obce jsou zřizovány pro plnění takových úkolů obce v samostatné působnosti, které jsou svojí povahou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Prostřednictvím příspěvkové organizace je vlastně realizována část působnosti samotné obce a v konečném důsledku to je právě obec, kdo je odpovědný za zajištění řádného plnění daných úkolů. Obec by tedy měla mít i efektivní nástroj kontroly, respektive řízení příspěvkové organizace, kterou zřídila.
Zákonodárce na danou problematiku pamatoval na několika místech našeho právního řádu.
Základním dokumentem určujícím mimo jiné i vztah příspěvkové organizace k jejímu zřizovateli je zřizovací listina, o jejímž konkrétním obsahu rozhoduje zastupitelstvo obce. Již zde má zřizovatel možnost řešit budoucí vztahy řízení a kontroly napřílůad tím, že příspěvková organizace bude přímo ze zřizovací listiny povinna pravidelně zřizovatele informovat o jejím průběžném hospodaření.
Dále zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů výslovně v ustanovení § 27 odst. 5 počítá s tím, že zřizovatel bude provádět kontrolu hospodaření své příspěvkové organizace. Konkrétní forma provádění kontrol není stanovena, bude tak opět především na obci, aby danou záležitost upravila především s ohledem na obsah zřizovacích listin příspěvkových organizací např. vnitřním předpisem.
Vedle toho přísluší obci uskutečňovat u příspěvkových organizací v jejich působnosti podle zákona o finanční kontrole veřejnosprávní kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky (bez ohledu na jejich původce). Zde již je proces provádění kontrol právně upraven samotným zákonem o finanční kontrole a jeho prováděcími předpisy. Zřizovatel i tímto způsobem může průběžně získávat veškeré informace o hospodaření své příspěvkové organizace.
Nadto je možné jako o zvláštním prostředku kontroly obce nad příspěvkovou organizací uvažovat také o oprávnění člena zastupitelstva obce při výkonu své funkce vznášet dotazy, připomínky a podněty na vedoucí příspěvkových organizací, které obec zřídila a dostat písemnou odpověď do 30 dnů.
Lze tedy konstatovat, že právní řád dává dobrý předpoklad provádění kontroly, respektive řízení hospodaření příspěvkových organizací jejich zřizovatelem. Je pak už jen na zřizovateli samém, jak této možnosti využije.
JUDr. JAN JANEČEK
právník
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, jako předseda kontrolního výboru jsem na ZM předložila návrh na kontrolu hospodaření Správy městských lesů, jako přísp.organizace města, zejména čerpání dotací z rozpočtu města. Jelikož v ZM byla nadpoloviční většina jedné strany, můj návrh nebyl o hlas přijat. Po kom.volbách se ze správce SML stal starosta:) Tato otázka je mezi lidmi stále živá a ráda bych vše dotáhla do konce. Mohu se jako zastupitel města obrátit na NKÚ nebo jen na kraj a požádat o kontrolu, neboť lze usuzovat, že dnes i dříve se jednalo o prapodivné účtování mezi městem, jako zřizovatelem a přísp. organizací města SML.
Děkuji za informaci.