Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) se využívají v Evropě od poloviny 70. let 20. století. Ve většině evropských zemí začátek jejich využívání provázely shodné problémy. Hlavním důvodem, proč v některých zemí trvalo deset i více let, než byly kořenové čistírny odpadních vod akceptovány...
Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) se využívají v Evropě od poloviny 70. let 20. století. Ve většině evropských zemí začátek jejich využívání provázely shodné problémy.
Hlavním důvodem, proč v některých zemí trvalo deset i více let, než byly kořenové čistírny odpadních vod akceptovány vodohospodářskými institucemi, byla nedůvěra k jednoduchosti systému čištění. V době, kdy "klasické" čistírny odpadních vod jsou řízeny elektronicky pomocí počítačů, nebylo pro některé odpovědné pracovníky přijatelné a především "stravitelné", že systém, který pracuje bez elektrické energie a bez mechanických součástí, může dosahovat při odstraňování organických a nerozpuštěných látek stejného účinku. Kromě toho byla proti kořenovým čistírnám velmi silná tzv. betonová lobby především výrobců klasických čistíren odpadních vod. Byl to vlastně začarovaný kruh - úřady poukazovaly na nedostatek výsledků vzhledem k malému počtu kořenových čistíren a zároveň bránily jejich výstavbě.
Klasickým příkladem je Rakousko, kde kvůli silnému odporu úřadů bylo v období 1983-1995 uvedeno do provozu zhruba 50 KČOV. Poté se odpor úřadů "zlomil" a v současné době je v Rakousku registrováno téměř 1400 kořenových čistíren.
Poněkud jiný přístup zvolily Velká Británie a Dánsko, které v rámci ověřování účinnosti KČOV uvedly v polovině 80. let do provozu několik desítek plnoprovozních systémů. Velmi dobré výsledky pak byly podkladem pro kladné hodnocení místních vodohospodářských úřadů. V současné době jsou kořenové čistírny akceptovány jako vhodný způsob čištění odpadních vod pro malé zdroje znečištění ve většině evropských zemí. Jsou však výjimky, jako např. Belgie, kde povolování výstavby KČOV je stále velmi obtížné navzdory faktu, že řada belgických výzkumných pracovišť již dvě desetiletí prokazuje kvalitní účinnost těchto čistíren. Paradoxem je, že čištění odpadních vod z malých zdrojů je v Belgii velmi zanedbáno a KČOV by určitě svým nenáročným provozem napomohly tuto situaci zlepšit.
Nejvíce čistíren je v Německu
Nejvíce KČOV je v provozu v Německu (kde se označují jako "Sumpfpflanzenkläranlagen"), především v Dolním Sasku, Porýní -Vestfálsku a v Bavorsku. Celkový počet se odhaduje na 50 tisíc, z čehož většinu tvoří malé domovní čistírny. Ve spolkových zemích Porýní -Vestfálsku a Dolním Sasku byl před několika lety zahájen státem podporovaný program, v rámci kterého jsou stávající septiky doplňovány malými kořenovými čistírnami. S tímto programem se výhledově počítá i pro některé jiné, zejména nové spolkové země.
Dalšími "velmocemi" jsou především Velká Británie a Dánsko. Ve Velké Británii je podle místních odborníků v provozu asi 600 kořenových čistíren především pro malé obce. V Dánsku se jejich počet odhaduje na 500, přičemž většina byla uvedena do provozu v 80. a 90. letech podobně jako ve Velké Británii pro malé obce. V posledních letech se v Dánsku rozšířilo použití malých kořenových čistíren (zhruba 5 m2) pro čištění odpadních vod z myček aut a čerpacích stanic. Těchto čistíren je tam již více než dvě stě. KČOV patří nyní ke standardnímu vybavení myček aut v Dánsku. V loňském roce byl ukončen intenzívní výzkum dánské University v Aarhusu, jejímž výsledkem je malá domovní kořenová čistírna, která má navíc zabudován filtr na odstraňování fosforu. Její cena přitom nepřesahuje cenu klasické čistírny.
Nejen pro malé obce
Obdobná situace jako v České republice (viz článek v minulém čísle Moderní obce) je v některých dalších evropských zemích, kde se KČOV využívají od konce 80. let minulého století. Jde především o Itálii (asi 400 systémů), Portugalsko (zhruba 100) a Polsko (asi 120), kde jsou KČOV využívány především pro malé obce. V Itálii kořenové čistírny navíc slouží pro čištění průmyslových odpadních vod. Jsou úspěšně využívány i v zemích s podstatně chladnějším klimatem něž u nás, především v Norsku a Estonsku. V obou zemích je v provozu asi 30 kořenových čistíren pro malé obce, v Norsku jsou KČOV využívány také pro čištění průsaků ze skládek tuhého odpadu. Toto využití je velmi rozšířené ve Slovinsku, kde je v provozu asi 40 KČOV.
V Nizozemí se kořenové čistírny využívají především pro čištění odpadních vod z mlékáren a mléčnic a pro čištění odpadních vod v rekreačních oblastech, kde množství odpadních vod kolísá v průběhu roku. Francie má asi 100 KČOV, a to především domovních čistíren s kapacitou pro zhruba 10 osob. Kromě kořenových čistíren jsou ve Francii rákosová pole využívána pro stabilizaci kalů z aktivačních čistíren. V této oblasti však drží primát jednoznačně Dánsko, kde je v současné době v provozu již více než 100 rákosových polí pro stabilizaci kalu. Tento způsob stabilizace kalů je používán v Dánsku pro větší čistírny (2500 - 125 000 obyvatel), přičemž největší systém je schopen stabilizovat až 2200 tun sušiny ročně.
Ing. Jan Vymazal, CSc.
