Zneužití veřejné moci pro soukromý prospěch, tak lze definovat korupci. Index Transparency International (TI) reflektuje dvě silně korelující veličiny - frekvenci korupce (jak často?) a celkovou hodnotu nákladů ze strany korumpujících podnikatelských subjektů. Míra korupce v České republice se od...
Zneužití veřejné moci pro soukromý prospěch, tak lze definovat korupci. Index Transparency International (TI) reflektuje dvě silně korelující veličiny - frekvenci korupce (jak často?) a celkovou hodnotu nákladů ze strany korumpujících podnikatelských subjektů.
Míra korupce v České republice se od roku 2002 do loňského roku pozvolně zlepšila z hodnoty 3,7 na 4,3 z 10 (čím vyšší hodnota, tím lépe).
PODÍL RADNIC JE U NÁS ZATÍM NEJASNÝ
V posledních deseti letech se index TI použil při více než devadesáti hloubkových výzkumech korupce po celém světě. V České republice však takové výzkumy zatím chybějí. Proto u nás ani nelze jednoznačně určit, jakým způsobem se v indexu odráží korupce v rámci místních samospráv.
Přitom obecně o korupci ve smyslu místních samospráv platí, že decentralizace není zárukou vylepšení korupční situace v zemi. Zvyšuje se sice účast obyvatel na rozhodování, ale rozhodování může být na úkor racionality ovlivněno mezilidskými vztahy. Modernizace a decentralizace veřejné správy mnoha zemím skutečně pomohla, ale pro řadu dalších měla i zničující následky. Vzestup moci majetných a mocných často totiž vedl k přetrhání tradičních vazeb a narušení zavedených kontrolních mechanismů.
Například při jedné z přírodních katastrof na Filipínách byla zničena tradiční rybářská dřevěná flotila. Jako pomoc byly rybářům místo dřevěných lodí poskytnuty motorové čluny. Celé tradiční společenství se tímto krokem náhle zbortilo v důsledku toho, že na vrcholu pomyslné hierarchie se ocitly osoby, které prodávaly do člunů pohonné hmoty.
OBĚŤMI JSOU HLAVNĚ POCTIVÍ, CHUDÍ A BEZMOCNÍ...
Korupce ovšem představuje pohromu pro každou společnost, ty nejvyspělejší nevyjímaje. Nejvíce postihuje poctivé, chudé a bezmocné lidi. Poctiví se totiž neúčastní nekalých praktik, chudí jsou korupcí ponižováni, neboť si nemohou dovolit dávat úplatky, a bezmocní se stávají obětí, která nemůže uniknout vyděračským požadavkům chamtivého okolí. Tak dopady korupce charakterizuje Prof. Dr. Johann Graf Lambsdorff, vedoucí katedry ekonomie Univerzity v Passově, který je tvůrcem indexu TI.
Index TI pomohl změnit názor, že korupce je "problémem někoho jiného": Podnikatelé totiž rádi poukazují na politiky jako na příčinu korupce. Naproti tomu politici zase za hlavní problém považují bezohlednost soukromých zájmů. Bohaté země s oblibou přenášejí odpovědnost na zkorumpované politiky méně rozvinutých zemí. Jenže podle těch zase problém korupce zůstává na nadnárodních společnostech ochotných platit úplatky.
O korupci se loni v říjnu diskutovalo v Passově na kursu Economics of Corruption, který profesor Lambsdorff uspořádal pro odborníky z celého světa. Je dokázáno, že hodnoty indexu silně korelují s objemem přímých zahraničních investic. Tato korelace platí také pro Českou republiku: Se zlepšujícími se hodnotami indexu narostl i objem přímých zahraničních investic (PZI) a v roce 2004 dosáhl 115 miliard Kč, což představuje dvojnásobek proti roku 2003. Ještě větší přísun PZI se očekává za rok 2005. Také do budoucna jsou plánovány investice do infrastruktury, průmyslu - a ani OSN ve své zprávě Prospects for Foreign Direct Investment and the Strategies of Transnational Corporations, 2004 - 2007, s poklesem PZI do ČR nepočítá.
ČR - VÝJIMKA Z PRAVIDLA?
Naše země má poměr PZI/hlava vůbec nejlepší v celé střední Evropě. Polsko sice dosáhlo v roce 2004 poněkud vyššího objemu PZI (v přepočtu 120 mld. Kč), ale vzhledem k jeho bezmála čtyřnásobnému počtu obyvatel proti naší zemi je jeho index TI 3,4 za loňský rok odpovídající. Česká republika se tak jakoby vymyká pravidlu, že míra korupce má výrazně negativní vliv na příliv PZI.
V tomto smyslu dochází k dosud nevyslovenému střetu mezi tvůrcem indexu profesorem Lambsdorffem a Shang-jin Weiem z Harvardské univerzity. Lambsdorff se domnívá, že korupce na nejvyšších úrovních investory neodrazuje tolik jako dezorganizovaná korupce na nižších úrovních, což by mohlo být i případem České republiky. Wei to popírá a pojímá korelaci mezi indexem a PZI univerzálně. Své tvrzení demonstruje na příkladu Číny, která sice zaznamenává značný příliv PZI, jenže obvykle od krajanů a díky cirkulaci investic mezi Hongkongem a Čínou.
Ať však mluvíme o kterémkoliv místě na Zemi, platí, že korupce se v různé míře vyskytuje zejména všude tam, kde se rozdělují finanční zdroje. Je tedy tématem nejen pro stát, ale i pro místní samosprávy.
ALEŠ PACHMAN
Policejní akademie ČR
