Již čtvrtým rokem usilují představitelé Moravskoslezského kraje, Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku o výstavbu Krajského integrovaného centra nakládání s odpady (KIC). Argumentují tím, že životní prostředí v Moravskoslezském kraji patří mezi nejzatíženější v republice.
Moderní spalovnu s ověřenou a nejlepší dostupnou technologií má do konce roku 2015 realizovat společnost KIC Odpady, kterou založil Moravsko-slezský kraj (MSK), zatím její jediný akcionář. Ve spalovně se má ročně energeticky využít téměř 200 tisíc tun komunálního odpadu, přičemž se předpokládá získání tepla pro zásobování domácností ve výši zhruba 1 136 tisíc GJ a produkce 23 tisíc MWh elektřiny za rok. Název spalovna je tedy věcně nesprávný, v podstatě jde o teplárnu, která jako palivo využívá směsný komunální odpad za nejpřísnějších ekologických podmínek. V současné době se na skládkách v Moravskoslezském kraji ročně odstraňuje přibližně 400 tisíc tun směsných komunálních odpadů se všemi negativními dopady.
Zastánci výstavby spalovny, jejíž součástí je rovněž výstavba pěti překládacích stanic, se potýkají s názory některých ochránců životního prostředí, kteří nesouhlasí s výstavbou tohoto zařízení na severní Moravě. Obávají se například, že uskutečněním tohoto projektu se naruší žádoucí hierarchie nakládání s odpady. Varují, že by se odpad méně třídil, poklesla by jeho následná recyklace a více by ho skončilo ve spalovně. Autoři projektu KIC vyvracejí tyto názory novými směrnicemi EU, které se stanou součástí politiky pro "eco-design", a to jak z hlediska produkce odpadů, tak obsahu nebezpečných látek v odpadech. Prioritou evropské odpadové politiky se má stát používání technologií zajištujících trvanlivost výrobku, možnost jeho opětovného použití a následné recyklace.
JE SPALOVNA ZAPOTŘEBÍ?
Na tuto otázku má vedení MSK jednoznačně kladnou odpověď. Chce radikálně omezit skládkování komunálních odpadů. Jako reálné řešení vidí v intenzifikaci separace a recyklace využitelných složek a v energetickém využití jinak nevyužitelných směsných komunálních odpadů místo jejich neekologického skládkování. Vždyť doba naplnění stávajících skládek se neúprosně blíží. "Projekt KIC, které má být postaveno v areálu bývalého dolu Barbora na Karvinsku, je ryze ekologický," Tuto skutečnost zdůraznil mj. Miroslav Novák, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, při červnovém setkání s představiteli příhraničních obcí z Polska, kteří se obávají znečištění životního prostředí v jejich lokalitě. "Emisní parametry podle platných norem EU pro zařízení na energetické využívání odpadů jsou mnohonásobně přísnější než u klasických tepláren," zdůraznil na jednání s polskými kolegy Miroslav Novák. "S ohledem na provedené analýzy se sníží celkové množství znečišťujících látek v lokalitě omezením části výkonu uhelné teplárny. Tu nahradí nový nízkoemisní zdroj, který produkuje emise zhruba na úrovni emisí plynové kotelny, přičemž tento typ zdrojů se obecně považuje za nejšetrnější k životnímu prostředí. Samotná spalovna komunálních odpadů bude postavena na nejlépe dostupných technologiích (BAT) a přispěje ke snížení emisí oxidu siřičitého, tuhých znečišťujících látek a organických látek a navíc uspoří fosilní paliva. Bezdůvodně strašení emisemi karcinogenních dioxinů rovněž není seriózní," apeloval Miroslav Novák. Jak dále uvedl, zařízení v několikastupňovém systému čištění spalin tyto látky účinně odloučí. "V opačném případě by tři obdobné projekty nemohly být v centru Vídně, nemohlo by být 30 spaloven ve Švýcarsku, úzkostlivě střežícím si své životní prostředí, a více než 400 spaloven v rámci Evropy," doplnil Novák.
BUDE DOTACE EU?
Náklady na výstavbu KIC se dnes odhadují na pět miliard korun, přičemž se počítá s evropskou dotací. Aby byla šance na její získání, je zapotřebí upravit Plán odpadového hospodářství ČR. Ministerstvo životního prostředí na mnoha jednáních deklarovalo vůli změnit v co nejkratší době nejen tento klíčový dokument, ale i například Implementační dokument k Operačnímu programu Životní prostředí. "S ministerstvem tedy jedná nejen Moravskoslezský kraj, ale i Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR a další instituce," konstatoval Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje. Podpora státu a EU by v optimálním případě měla pokrýt až 40 % investičních nákladů. "Pokud tomu tak nebude, projekt KIC s největší pravděpodobností uskuteční soukromý investor. Cena služeb pro obce by pak pravděpodobně byla vyšší než v případě čistě komunálního projektu," uzavřel Tomáš Kotyza.
LIBUŠE MIARKOVÁ
Stanovisko pro spalovnu
Ing. Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR: Je potěšitelné, že soustředěný tlak a společenská zodpovědnost Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Hospodářské komory ČR způsobují jistý posun v oblasti využívání komunálních odpadů. Řada krajů chce zásadním způsobem změnit současný stav, kdy v převážné míře jsou komunální odpady bez užitku ukládány na skládky.
Za ocenění stojí úsilí Moravskoslezského kraje o dobudování Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, jehož základem je separace a recyklace vybraných složek komunálních odpadů, energetické využití jinak nevyužitelných odpadů a jistá míra skládkování, zejména odpadů nevhodných pro energetické využití.
Pozitivem připravovaného řešení je skutečnost, že nový energetický zdroj využívající současný komunální odpad jako palivo bude pracovat v kogeneračním režimu, tj. s výrobou elektrické energie a tepla, bude efektivně začleněn do regionálního energetického systému a částečně nahradí stávající černouhelnou energetickou jednotku, která má výrazně horší environmentální vlastnosti než nově připravovaná jednotka.
Hospodářská komora ČR je velkým zastáncem šetrného využívání surovinových zdrojů a významně upřednostňuje využívání tuzemských surovin. Prosazuje reálný, moderní a k životnímu prostředí šetrný systém nakládání s odpady a zároveň usiluje o plnění závazků ČR vůči EU. Velmi nás mrzí, že k roku 2010 a zřejmě ani k roku 2013 nebude splněn závazek ve snižování biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. Tímto omezením chce EU snížit produkci CH4 (metanu), který způsobuje skleníkový efekt mnohem významněji než CO2.
Součástí snah o modernizaci odpadového hospodářství v Moravskoslezském kraji by měla být i snaha o zásadní omezení nelegálního spalování komunálních odpadů v domácích topeništích, které výrazným způsobem zhoršuje kvalitu ovzduší v kraji.
Některým snahám nevládních zelených organizací nerozumím. Nechápu, proč se bojuje v ČR proti energetickému využívání odpadů, když se v celém vyspělém světě včetně zemí EU intenzivně budují nové jednotky na energetické využívání odpadů. Praktickým důkazem je situace v Rakousku a Německu. Nechápu, proč ČR má plýtvat surovinami? Fandím Moravskoslezskému kraji v jeho obecném úsilí zlepšovat životní prostředí v regionu.
Stanovisko proti spalovně
Ing. Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA: Extrémně drahý projekt nazvaný nadneseně Krajské integrované centrum nakládání s odpady není nic jiného než zastaralá technologie roštové spalovny komunálních odpadů. Spalovny ničí cenné suroviny obsažené v odpadech, které je následně třeba znovu vytěžit a zpracovat. Koloběh ničení životního prostředí se tak neustále opakuje.
Odpady jsou především materiály a suroviny. Vzniku odpadů je třeba předcházet, a pokud to nelze, je třeba je opakovaně používat. Když vyčerpáme i tyto snahy, měli bychom odpady v maximální míře třídit a recyklovat, a vracet je tak zpět průmyslu. Ten by měl z druhotných surovin vyrábět opět snadno recyklovatelné výrobky. Náklady na třídění a zpětný sběr svých výrobků by měli plně hradit výrobci, ne obce. Toto je cesta k řešení problematiky produkce odpadů. Města, obce a regiony v západní Evropě dokáží již nyní recyklovat přes 70 % svých odpadů, snaží se je opakovaně používat a pečlivě pracují na snižování jejich produkce. Moravskoslezský kraj se potácí s recyklací kolem 20 %. Řada Severomoravanů třídit odpady nemůže. Zbytky z kuchyní a zahrad, největší část odpadů, nemohou třídit skoro vůbec.
Spalovna není zázračným zařízením měnícím odpady na energii. Recyklace ušetří 4x více energie, než vznikne spálením. I u spaloven platí zákony zachování hmoty. Z každé tuny spáleného odpadu vzniká tuna emisí CO2, navíc zůstává přes 300 kilogramů toxického popela a škváry. Musí se ukládat na speciálně zabezpečených skládkách.
Spalovnou se problém produkce odpadů nevyřeší, pouze se na oltář další nezodpovědnosti průmyslu obětuje karvinská veřejnost žijící již nyní na nejzamořenějším území republiky.
