Kraj Vysočina se intenzívně připravuje na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU již od roku 2003. Odbor regionálního rozvoje krajského úřadu proto připravil Akční plán na zvýšení absorpční kapacity kraje.
Součástí akčního plánu bylo zvýšit povědomí o možnostech čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a vyškolit několika desítek zpracovatelů projektových záměrů. Ti pak spolupracovali s krajem na sběru projektových záměrů včetně budování databáze. V současné době databáze obsahuje téměř 700 projektových záměrů s finanční alokací 7 miliard korun, které jsou zpracovány ve struktuře projektové fiše a logického rámce.
Příprava projektového managementu
Sběr projektových záměrů stále pokračuje. Je však nutné poskytnout jejich předkladatelům jednorázový i kontinuální poradenský servis, aby se co nejvíce těchto záměrů transformovalo na projekty. Zejména proto připravil kraj projekt Vybudování projektového managementu v kraji Vysočina.
V rámci jednorázového poradenského servisu bude pořádat pravidelné pracovní semináře pro předkladatele podle jednotlivých opatření operačních programů, kteří tak získají informace k danému opatření (výzvy, forma zpracování projektu atd). Semináře budou také místem k setkávání předkladatelů se zpracovateli a zástupci, kteří zajišťují příjem žádostí o podporu z fondů EU. Pro předkladatele projektů (za účelem kontinuálního poradenského servisu) vzniknou též poradenská místa, infolinka a webové stránky. Noví pracovníci (poradci) budou poskytovat předkladatelům poradenský servis a přijímat projektové záměry do databáze těchto záměrů. Služby poradců budou využívat také partneři projektu. V rámci projektu se vytvoří asi 15 místních partnerství, která zahrnou všechny místní a regionální partnery, zejména zástupce obcí, svazků obcí, kraje Vysočina, úřadu práce, hospodářské komory, nestátních neziskových organizací a další. Cílem je vybudovat rozvojové krajské partnerství, v němž budou zastoupeni všichni klíčoví partneři, kteří mohou ovlivňovat rozhodování o budoucnosti kraje. Místní partnerství (místní akční skupiny) definují na setkáních společné problematické okruhy a stanoví potřeby vedoucí k trvale udržitelnému rozvoji. Zástupci místní akční skupiny se aktivně zapojí do tvorby místních operačních plánů, před jejichž tvorbou je zapotřebí aktéry vybavit potřebnými znalostmi a dovednostmi. Proto bude vypracován vzdělávací plán pro všechny zúčastněné partnery projektu, který zohlední jejich jednotlivé potřeby.
V rámci místních operačních plánů se určí priority pro rozvoj místní oblasti (minimálně za oblast rozvoje podnikání, rozvoje infrastruktury, rozvoje lidských zdrojů a rozvoje cestovního ruchu), které se promítnou do Regionálního operačního plánu kraje Vysočina. Výsledkem budou dílčí rozvojové projekty, které se připraví pro čerpání finančních prostředků z operačních programů následujícího plánovacího období 2007 - 2013. Výstupem projektu je také zpracování několika analýz a strategií, které budou definovány krajským rozvojovým partnerstvím. Desítky zájemců se proškolí v problematice projektového řízení a zpracování žádostí včetně povinných příloh.
Projekt páteřní optické sítě
Jednou z dlouhodobých aktivit odboru informatiky Krajského úřadu kraje Vysočina v oblasti rozvoje telekomunikačních sítí v kraji je projektový záměr páteřní optické sítě na území kraje Vysočina, tzv. projekt ROWANet (z angl. rowan - jeřabina). Jeho hlavním cílem je podpořit budování vysokokapacitních telekomunikačních sítí a vytvořit nadčasové řešení privátní datové sítě veřejné správy v kraji Vysočina. Základní filozofií je využít existující nebo doposud nerealizované projekty optických sítí, popřípadě dokončit jejich připojení do jednotlivých měst a obcí; za pomoci prostředků strukturálních fondů EU tyto sítě zrealizovat ve prospěch podpory rozvoje telekomunikačního trhu v kraji. To znamená: zajistit poskytování služby občanům prostřednictvím přístupu k vysokorychlostnímu internetu (více než 256 kb/s). Veřejnému sektoru (VS) umožnit využívat vysokorychlostní internet, sdílet a přenášet data mezi jednotlivými organizacemi VS a zajistit tak rozvoj nových služeb, stejně jako zkvalitnit stávající elelektronické služby veřejné správy. Existence sítě umožní také zvýšit konkurenci na trhu s pozitivními důsledky pro uživatele služeb komerčních ISP /internet service provider - poskytovatelé internetu/ (např. zlepšení služeb přístupu k internetu za nižší poplatky).
Dalším cílem projektu je posílit konkurenceschopnost kraje Vysočina v rámci krajů ČR. Projekt navazuje na naše předešlé projekty v oblasti telekomunikací - přípojný bod sítě Cesnet2 a Metropolitní síť kraje v Jihlavě a řadu plánovaných regionálních a městských síťových projektů, z nichž se mnohé podobně jako ROWANet ucházejí o podporu ze Společného regionálního operačního programu.
Projekt se uskuteční téměř na celém území kraje Vysočina - v první etapě především v okresech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. V případě realizace této etapy vznikne páteřní optická síť na trase Bystřice nad Pernštejnem - Nové Město na Moravě - Žďár nad Sázavou - Přibyslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Moravské Budějovice. Síť umožní vzájemné zapojení velkého množství veřejných institucí po její trase (obecní a městské úřady, knihovny, školy, informační centra), připojení zdravotnických zařízení a základnových stanice jednotek Integrovaného záchranného systému /IZS/ (zdravotnická záchranná služba, hasičský záchranný sbor). Nad takto vzniklou sítí ve vlastnictví kraje Vysočina se bude distribuovat IP (internet protokol) konektivita několika typů sítí - například Cesnet2 (akademická síť včetně konektivity do veřejného internetu), KISVS (Komunikační infrastruktura veřejné správy), GovBone (síť MF ČR), síť MV ČR, síť MPSV, VPN síť IZS a další. V dalších etapách se bude řešit zejména rozvoj sítí v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod.
Projekt profesního vzdělávání
Kraj Vysočina i některé střední školy přitom mají zájem na tom, aby se odborné vzdělávání více otevřelo firmám a podnikatelům působícím v regionu a nabídlo jim širší spolupráci nejen při přípravě absolventů, ale také při školení, zaučování či rekvalifikaci pracovníků. Tento trend podporuje kraj již tři roky z prostředků Fondu Vysočiny a nyní, když se otevřela cesta k dalším zdrojům z EU, připravuje projekty pro strukturální fondy. Jedním z nich je projekt Adaptabilní školy - síť profesního vzdělávání, který zahrnuje:
Oblast dalšího profesního vzdělávání: podporuje rozvoj středisek, která budou připravovat a organizovat odborné vzdělávání zaměstnanců podle potřeb zaměstnavatele, tedy vzdělávání "na míru" a s výstupem podle požadavku konkrétní firmy; zapojení středních škol do vzdělávání dospělých s sebou přináší pozitivní dopady na inovaci školního vzdělávání (novou zkušenost lektorů, jiné přístupy k žákům).
Oblast středoškolského vzdělávání studentů a učňů:
1. podporuje jednak organizaci vzdělávání umožňující získat žákovi v prvním ročníku širší odborný profesní základ, blíže poznat zvolený obor a později se specializovat na základě schopností a zájmu; postupné získávání odborných dovedností, poznatků a zkušeností také zvyšuje průchodnost vzdělávacího systému, protože umožňuje absolvovat kratší úseky - moduly vzdělávání podle aktuální potřeby,
2. podporuje i takovou organizaci vzdělávání a spolupráci firem a škol, aby souvislá odborná praxe učňů a studentů zejména v závěrečných ročnících byla delší a aby probíhala přímo ve firmách, nebo které by ji alespoň podstatně ovlivňovaly.
Na přípravě projektu se nyní zejména podílí Krajský úřad kraje Vysočina a některé střední odborné školy a střední odborná učiliště (celkem 18). Přístup většiny pracovníků zapojených škol je povzbuzující. V rámci průzkumu poptávky navázali kontakty s firmami, při doladění organizační struktury se dvě i tři školy dohodly na společném zástupci. Dokumentaci projektu připravuje čtyřčlenný tým - dva ředitelé škol a dva pracovníci krajského úřadu. Do formulace cílů, výstupů a výsledků projektu se zapojili zástupci všech partnerských škol při workshopech. Začlenění škol již do přípravy přispívá k reálnosti a uskutečnitelnosti projektu, a obecně lze doporučit včasnou spolupráci s partnery projektů. Záměr projektu již byl představen radě pro rozvoj lidských zdrojů, výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost i hospodářské komoře.
Pracovníci škol představují velký rozvojový potenciál, bohaté praktické zkušenosti, schopnosti komunikovat s regionálními partnery i vzájemně spolupracovat. V případě zájmu a podpory zřizovatele jsou mnozí ochotni naplňovat rozvojové záměry a potřeby regionu.
vedoucí odboru regionálního rozvoje
Krajského úřadu kraje Vysočina
