Série rozsáhlých povodní a povodní z přívalových srážek (tzv. bleskových povodní) v posledních dvou dekádách ukázaly naši velkou zranitelnost povodňovým ohrožením. Mezi odborníky i širokou veřejností se rozproudila debata o tom, kteří činitelé ovlivňují povrchový odtok vody z krajiny a velikost průtoků při povodni.
Povodně jsou v našich přírodních podmínkách přirozenou součástí hydrologického cyklu, ale pokud je krajina v hydrologicky příznivém stavu, může snížit velikost povodňové vlny a tím snížit škody, které by povodeň způsobila.
VLIV KRAJINY NA POVODNĚ
Mezi nejdůležitější hydrologické procesy, které ovlivňují odtok vody z krajiny patří:
vsak vody do půdy a podzemních vod;
zadržování vody na povrchu vegetace;
retence (dočasné přirozené i umělé zadržování vody v krajině);
schopnost akumulace vody.
Půda může zadržovat značný objem srážkové vody. Závisí to na typu půdy, její mocnosti, pórovitosti, obsahu humusu, nasycenosti vodou a dalších faktorech.
Pokud je intenzita deště větší než intenzita vsaku, dochází k povrchovému odtoku a při pokračujícím dešti se nasycenost půdy zvětšuje a povrchový odtok zesiluje. Opatření, která zvyšují retenční účinky půdy, jsou jedním z důležitých preventivních prostředků povodňové ochrany. Vliv vegetace na padající srážky je daný hustotou, druhem a stavem porostu v sezoně a v průběhu let. Zadržovací účinek vegetace ovlivňuje pouze počáteční fázi povodně. Vegetační porost má také značnou schopnost zpožďovat pohyb povrchové vody a prodlužovat dobu vsaku. Stav povodí může odvrátit nebezpečí povodní jen do srážek s dobou opakování asi 10-20 let. Maximální dosažitelný průtok pro srážku dané intenzity nezávisí pouze na způsobu využití území, ale hlavně na množství - úhrnu srážky (tzn. době opakování) a délce (době trvání) této srážky.
Při stejně intenzivní srážce však dojde k maximálnímu průtoku v lesním povodí s vysokou retencí např. až po dvou hodinách, ale v nepropustném - zastavěném povodí již po 20 minutách. Takže stav povodí význam má, ale omezený. Nelze to podceňovat, ale ani přeceňovat.
PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA A OCHRANA PŮDY
V případě zemědělsky využívaných povodí lze aplikovat protierozní opatření, jejichž cílem je nejen snížení projevů vodní eroze, ale také podpora zvýšení schopnosti krajiny zpomalovat povrchový odtok a zadržovat vodu.
Vodní eroze zemědělských půd vážně ohrožuje jak produkční, tak mimoprodukční funkce půd a vyvolává mnohamilionové škody v intravilánech měst a obcí, které způsobuje povrchový odtok a smyv půdy. Transportované půdní částice a na nich vázané látky:
znečišťují vodní zdroje;
zanášejí akumulační prostory nádrží;
snižují průtočnou kapacitu toků;
zhoršují prostředí pro vodní organismy.
OD ORGANIZAČNÍCH OPATŘENÍ K TECHNICKÝM
Z hlediska finančního je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického charakteru k opatřením technického charakteru.
Opatření organizačního charakteru zahrnují:
návrh optimálního tvaru a velikosti půdních bloků;
návrh vhodného umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění;
návrh pásového pěstování plodin.
Agrotechnická opatření zahrnují:
setí/sázení po vrstevnici;
ochranné obdělávání (bezorebné setí/sázení, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí/sázení do ochranné plodiny);
hrázkování, důlkování.
Technická opatření zahrnují:
protierozní meze;
protierozní příkopy;
průlehy;
zatravněné dráhy soustředěného odtoku;
polní cesty s protierozní funkcí;
ochranné hrázky.
Toto opatření zajišťuje např. i dodržování standardů správné zemědělské praxe GAEC (standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu), i když ve velmi omezené míře (viz rámeček).
TECHNICKÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek, hlavně při extrémních povodňových situacích, přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech.
Při ochraně proti vyšším srážkám, mají smysl především technická protipovodňová opatření, sloužící ke zpomalení odtoku a akumulaci vody v povodí. Patří sem:
nádrže s retenčním účinkem;
suché poldry (umělé nádrže, jsou plněny při výskytu povodňové situace. Objem nádrže slouží k transformaci povodňové vlny, k jejímu časovému zpoždění, zachycení splavenin aj.).
Jejich realizaci zajišťuje stát a s ohledem na vesměs vysoké náklady na jejich uskutečnění je k rozhodování nutné zvážit jejich účinnost i efektivitu vložených prostředků. Záměry výstavby těchto technických prvků musí být promítnuty a schváleny v územních plánech a proto jim předchází projednání s veřejností a veřejnou správou. Nezastupitelnou úlohu při financování protierozních a protipovodňových opatření hrají komplexní pozemkové úpravy, ale i projekty v rámci OP Životní prostředí.
DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO MUNICIPALITY
K pravidlům, která by obce a města měly v rámci povodňové prevence dodržovat a jsou zároveň v jejich možnostech, patří:
počítat s rozlivem vody a nechat volnou inundaci (oblast říční nivy);
dále by obce měly počítat s tím, že stavby níže ležící ovlivní výšku hladiny nad nimi (zpětným vzdutím).
Oblast nivy je nutno nezastavovat, niva je totiž přirozenou součástí rozlivu vodního toku při povodni.
přímo v obci pomáhá hrázkování toku (zídky podél toku, podezdívky plotů atd.) a zvýšení kapacity koryta.
z pohledu protipovodňové ochrany je u nádrží nutné preferovat suché nádrže - poldry, rozhodující je totiž objem pro zachycení vody. Plná nádrž má zanedbatelný vliv, i když jsou preferovány např. za rekreační účelem.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP) provozuje na adrese http://ms.sowac-gis.cz geoportál s informacemi a mapovými podklady, které se týkají vodní a větrné eroze. VÚMOP rovněž nabízí služby vypracování posudků v následujících oblastech znalecké činnosti:
hodnocení kvality půd, jejich fyzikálně-chemických a zúrodňujících vlastností;
oceňování půdy;
ochrana půdy před kontaminací, erozí a devastací;
revitalizace povodí, rekultivace půd, rekonstrukce melioračních děl;
ochrana a využití rašelinišť;
regulace vody v půdě a krajině, komplexní pozemkové úpravy;
ochrana vody před plošným znečištěním.
VĚRA VÁŇOVÁ
IVAN NOVOTNÝ
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
Protierozní opatření - výběr z legislativy
V současnosti je problematika boje proti erozi půdy částečně řešena standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), konkrétně standardem č. 1 (opatření na ochranu půdy na svažitých pozemcích nad 7°) a standardem č. 2 (zásady pěstování určitých plodin na silně erozně ohrožených pozemcích), který byl od 1. 7. 2011 rozšířen i na mírně erozně ohrožené pozemky.
Dále je to podle zákona č. 334/1992, § 3 odst. 1, preventivní povinnost předcházet vzniku škod.
Zákon č. 254/2001 Sb., § 27, zase ukládá zajistit, aby nedocházelo k odnosu půdy erozní činností vody, stejně jako zákon č. 114/1992 Sb.
Občanský zákoník ukládá v § 127 zdržet se všeho, co by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovalo jiného anebo by vážně ohrožovalo výkon jeho práv; § 415 občanského zákoníku pak ukládá každému povinnost užívat a spravovat pronajatý pozemek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, a zároveň ukládá povinnost přijmout taková opatření, která snižují možnost vzniku škody na zdraví a majetku.
Nahoře snímek ukazuje protierozní mez s odvodňovacím příkopem, Heroltice u Tišnova (okr. Brno-venkov). Dole je ukázka průlehu u Milínova (okr. Plzeň-jih). Průleh na orné půdě zachycuje povrchový odtok, umožňuje jeho vsak a přebytečnou vodu odvádí z pozemku.
FOTO: VÚMOP, V. V. I.
Ilustrační snímek zachycuje povodňovou vlnu na říčce Smědá (Liberecký kraj) v červenci letošního roku.
ILUSTRAČNÍ FOTO: RENÉ VOLFÍK
