V současnosti se v České republice ukládají na skládky téměř tři čtvrtiny všech odpadů. Na neudržitelnost tohoto způsobu nakládání s odpady naléhavě upozorňuje Evropská unie. Z jejího podnětu má proto u nás do roku 2020 dojít ke snížení na 25 %. Je to záměr, na který musí již nyní reagovat zvláště velká města a v zájmu i těch nejmenších obcí též politické reprezentace krajů.
Koncepčně k dané problematice přistupují například v Pardubickém kraji. Již usnesením krajského zastupitelstva ze dne 29. 5. 2004 bylo zřízeno Regionální odpadové centrum Pardubického kraje. V uplynulých letech získalo řadu zkušeností z činností, které se staly přínosem pro obce a tím i jednotlivé občany. Proto jsme se obrátili na Ing. Václava Kroutila, krajského radního, a Ing. Josefa Hejduka, vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu, aby nám je přiblížili.
PORADENSKÁ ČINNOST
Oba se shodují, že regionální odpadové centrum (ROC) naplnilo očekávání. Jeho činnost lze z časového a obsahového hlediska rozdělit na dvě základní etapy. V prvních letech se týkala převážně poradenství při zpracovávání Plánů odpadového hospodářství původců odpadů, a to jak obcí, tak podnikatelských subjektů. Zaměřovala se na poradenskou činnost pro samosprávné orgány měst a obcí i pro podnikatelskou veřejnost, nikoli však pro jednotlivé občany. Proto také za celou dosavadní činnost ROC nebyl vznesen žádný dotaz k problematice odpadového hospodářství fyzickou osobou.
Do současnosti bylo vyhodnoceno 286 návrhů plánů odpadového hospodářství, předložených původci odpadů, tj. obcemi nebo podnikatelskými subjekty. Regionální odpadové centrum je ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje systematicky připomínkovalo a schvalovalo. Jejich úroveň je podle vyjádření Ing. Kroutila prakticky každoročně stejná: "Vždy se objevily návrhy, kterým nebylo co vytknout a které byly schváleny v první verzi, a naopak byly i případy, že návrhy se vracely i dvakrát až třikrát k dopracování." K upřesnění však dodejme, že z celkově podaných návrhů jich bylo z obcí a měst zhruba třicet, tedy přibližně jedna desetina ze všech návrhů.
V posledních dvou letech se činnost regionálního centra zaměřuje také na mapování starých ekologických zátěží na území kraje. Navíc se již v roce 2005 ROC stalo hlavním realizátorem a koordinátorem projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití odpadů včetně jejich obalové složky na území Pardubického kraje, který je zaměřen na podporu třídění odpadů.
STÁLÁ KOMUNIKACE
Jak ovšem Ing. Kroutil a Ing. Hejduk současně zdůrazňují, jednou ze záruk úspěšné činnosti ROC je jeho stálá komunikace s obcemi. ROC proto provozuje webové stránky www.odpadypk.cz, jejichž prostřednictvím je možné posílat příslušné dotazy. Všem obcím Pardubického kraje centrum také nabízí své služby prostřednictvím informačních letáčků rozesílaných krajskou poštou a elektronickým "infomejlem".
Orgány Pardubického kraje se snaží motivovat obce a jejich občany k třídění odpadu kromě jiného realizací projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky na území Pardubického kraje. V jeho rámci probíhá komunikační kampaň, která navazuje a podle názoru Václava Kroutila vhodně doplňuje plošnou kampaň, realizovanou obalovou společností EKO-KOM. Součástí kampaně je například soutěž v třídění odpadů pod názvem O Perníkovou popelnici, do níž se každoročně zapojují stovky obcí. Kromě toho se odehrávají na webu www.ekontejnery.cz pro občany internetové soutěže o hodnotné ceny. Navíc v minulých letech se uskutečnily ve spolupráci se svozovými firmami LIKO Svitavy a KOS Jablonné nad Orlicí soutěže v třídění PET lahví.
Další aktivitou uvedeného projektu je tzv. projekt nádob, jehož prostřednictvím je každoročně zahuštěna síť sběrných nádob na tříděný odpad v obcích Pardubického kraje o více než 300 nových nádob. Důležitou součástí projektu je také podpora základních a mateřských škol a ostatních školských zařízení, například poskytnutím nádob na třídění pro interiéry a bezplatných ekovýchovných programů na téma odpady.
Při realizaci uvedeného projektu se osvědčuje také spolupráce se svozovými firmami. Ty například na svých vozidlech dávají prostor reklamním tabulím a podílejí se na rozmístění nádob v obcích, které je dostávají v rámci projektu.
V souhrnu se dá říci, že se obce aktivně zapojují do zmíněného krajského projektu. Svědčí o tom mj. fakt, že některé přímo žádají o nádoby pro sebe, jiné zase žádají o podporu lokálních propagačních kampaní nebo o nádoby pro jimi zřizované školy. K řešení předkládají různé dotazy, které však přicházejí i od podnikatelských subjektů. O jejich odpovědném přístupu také svědčí, že z celkového počtu obcí v kraji (451) jich bylo již v polovině minulého roku 406 zapojeno do systému EKO-KOM.
Pro samotné občany je důležitá síť separačních dvorů (respektive sběrných dvorů). V současnosti jich na katastrálním území Pardubického kraje funguje 88. Jejich činnost se uskutečňuje na základě platného rozhodnutí - souhlasu k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona o odpadech.
DOTACE KRAJE
Příklady z Pardubického kraje potvrzují, že k problematice odpadů je zapotřebí přistupovat komplexně. Její jednotlivé články je také nutné specificky podporovat. Proto je například Regionální odpadové centrum Pardubického kraje dotováno z krajského rozpočtu. V letošním roce činí dotace 250 tisíc korun, přičemž se stejnou částkou se počítá i pro příští rok. Podle radního Václava Kroutila nebude zapotřebí nějak výrazně měnit jeho aktivity. Nadále by měly být prospěšné celému kraji a přinášet užitek, který se očekává.
MILOŠ CHARBUSKÝ
JAN STEJSKAL
V Pardubickém kraji je 88 sběrných dvorů. Na snímku je sběrný dvůr v Pardubicích-Hůrka, areál Služeb města Pardubic a. s.
