S účinností od 1. ledna 2011 bude do našeho právního řádu zaveden nový institut krajského referenda (dále také jen referendum), a to na základě zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. Podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají občané právo podílet se...
S účinností od 1. ledna 2011 bude do našeho právního řádu zaveden nový institut krajského referenda (dále také jen referendum), a to na základě zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.
Podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Krajské referendum je projevem přímé demokracie, kdy lid vykonává veřejnou moc přímo, což je protipól zastupitelské demokracie, ve které lid vykonává veřejnou moc prostřednictvím svých zvolených zástupců.
DOSUD HO LZE KONAT JEN V PRAZE
Zatímco na celostátní úrovni v současnosti neexistuje zákon o (obecném) referendu, v podmínkách obecní samosprávy je tento institut zakotven již od 1. 7. 1992, tj. téměř od doby, kdy u nás došlo ke znovuobnovení samosprávy na obecní úrovni (1990). První právní úpravu místního referenda obsahoval zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, který byl od 1. 2. 2004 nahrazen stávajícím zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. Z principů zákona č. 22/2004 Sb. vychází i nový zákon o krajském referendu.
Na úrovni krajské samosprávy lze před nabytím účinnosti nového zákona číslo 118/2010 Sb. referendum konat pouze v hl. městě Praze, které je současně krajem a obcí (čl. 1 bod 1 ústavního zákona číslo 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). Na území hl. města Prahy lze v současné době tedy uskutečnit místní referendum jak o záležitostech samostatné působnosti hlavního města jako obce, tak i o věcech náležejících do jeho samostatné působnosti jako kraje. Ve zbývajících třinácti krajích bude možno krajské referendum konat až od 1. ledna 2011. Zákon č. 118/2010 Sb. se vztahuje na konání krajského referenda pouze ve třinácti krajích, tj. s výjimkou hl. města Prahy, kde se referendum o záležitostech samostatné působnosti hl. města Prahy jako kraje bude i po 1. lednu 2011 nadále řídit zákonem č. 22/2004 Sb. (vyloučení zákona o krajském referendu na referenda konaná na území hlavního města Prahy výslovně stanoví tento zákon v § 1).
Ústava ČR existenci institutu krajského referenda nepředpokládá, neboť vychází pouze ze zastupitelské demokracie (čl. 101 odst. 2: »Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.«), avšak ústavní základy krajského referenda lze dovodit z již citovaného čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
PODMÍNKY HLASOVÁNÍ
Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje (tzv. oprávněná osoba). Na základě § 4 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, je osobou oprávněnou hlasovat v krajském referendu státní občan České republiky, který alespoň v druhý den krajského referenda (pokud by se referendum konalo ve dvou dnech - srov. § 5 odst. 1 zákona č. 118/2010 Sb.) dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje. Překážkami výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou podle § 2 zákona č. 118/2010 Sb. ve spojení s § 4 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb.:
a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
b) zbavení způsobilosti k právním úkonům,
c) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo
d) výkon základní nebo náhradní vojenské služby, vyžaduje-li to bezpečnost státu (ust. je vzhledem k přijetí zákona číslo 585/2004 Sb., branný zákon, překonané, neboť tento nový zákon vojenskou základní a náhradní službu zrušil).
Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Hlasování probíhá v jednom dni. Den a dobu stanoví zastupitelstvo kraje. Uskutečňuje-li se současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu ČR nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.
ZÁVAZNOST ROZHODNUTÍ
V referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje. Lze ho uspořádat jen na celém území kraje.
Referendum nelze uskutečnit například o rozpočtu kraje, zřízení nebo zrušení orgánů kraje a jejich vnitřním uspořádání, o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje, o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na jeho konání v téže věci neuplynulo 24 měsíců. Vedle uvedených zákazů nelze dále rozhodovat v referendu ani o změně hranic kraje, a to s ohledem na čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., který umožňuje změnu hranic krajů pouze zákonem. Krajské referendum se koná, jestliže se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo návrh na jeho konání podá přípravný výbor a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení. Tento návrh může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž se má referendum uskutečnit. Otázka navržená pro referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem »ano« nebo slovem »ne«.
K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí je závazné hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v referendu je pro zastupitelstvo kraje a další orgány kraje závazné.
Zákon o krajském referendu také změnil zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v němž doplnil právo občana staršího 18 let a s trvalým pobytem v obci na území kraje hlasovat v krajském referendu. Dále novelizoval zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a to v otázkách soudního přezkumu soudy ve věcech krajského referenda.
JAN BŘEŇ
právník
