V současné době je v ČR třináct krajských živnostenských úřadů a v hl. městě Praze živnostenský odbor Magistrátu hl. města Prahy, který plní úkoly krajského živnostenského úřadu. Veškeré činnosti, které vykonávají krajské...
V současné době je v ČR třináct krajských živnostenských úřadů a v hl. městě Praze živnostenský odbor Magistrátu hl. města Prahy, který plní úkoly krajského živnostenského úřadu. Veškeré činnosti, které vykonávají krajské živnostenské úřady, jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
Vedoucího krajského živnostenského úřadu (KŽÚ) jako odboru krajského úřadu (dle § 59 zákona č.129/2000 Sb., o krajích) jmenuje a odvolává rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu. Jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je ex lege neplatné.
Hlavní úkoly
Krajský živnostenský úřad podle zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech (dále jen zákon o živnostenských úřadech) vykonává řídící činnost vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu. Zároveň hraje vůči těmto "svým" úřadům důležitou roli koordinační, kontrolní a metodickou1) - například zpracovává metodiku kraje na tomto úseku a zabezpečuje její případně nutnou aktualizaci. Dále jim může nařídit provedení živnostenské kontroly. Je odvolací instancí vůči obecním živnostenským úřadům, jelikož ex lege rozhoduje o odvolání proti jejich rozhodnutím, opět jen v rámci svého správního obvodu.
KŽÚ přezkoumává rozhodnutí obecních živnostenských úřadů mimo odvolací řízení a rozhoduje o povolení či nařízení obnovy řízení.
Spolupracuje i s dalšími příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, v nichž se provozuje živnostenské podnikání. V jeho kompetenci je také spolupráce s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími.
K zásadním úkolům krajského živnostenského úřadu patří zákonná povinnost vést živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu. Tento rejstřík slouží k přesné evidenci živnostenských podnikatelů na daném území a k publikaci relevantních údajů o těchto podnikajících subjektech.2) Zápisy do rejstříku mají deklaratorní (nikoliv konstitutivní) účinky. Podle ustanovení § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání vedou krajské živnostenské úřady v živnostenském rejstříku údaje o podnikatelích, kteří měli nebo mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt3), místo podnikání nebo organizační složku podniku umístěnou na území ČR.
Do rejstříku se zapisují například následující závažné údaje včetně jejich změn4):
u fyzické osoby - jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby též místo pobytu v ČR, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, identifikační číslo, popřípadě obchodní firma a místo podnikání; u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území ČR, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též adresu organizační složky podniku umístěné v ČR; u vedoucího organizační složky podniku umístěné v ČR jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území ČR, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození,
u právnické osoby - obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy; u odpovědného zástupce a u vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území ČR, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále adresa organizační složky podniku umístěné v ČR.
U fyzické a právnické osoby se dále zapisuje: předmět podnikání, druh živnosti, provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich, doba platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny, datum vzniku živnostenského oprávnění, datum zahájení provozování živnosti atd. a řada dalších údajů dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
Živnostenský zákon dělí obsah rejstříku na veřejnou část (která se zveřejňuje a každý do ní může nahlédnout i bez prokázání právního zájmu5)) a neveřejnou část (do které může žadatel nahlížet pouze po prokázání řádného právního zájmu - viz ustanovení § 60 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb.).
Další oprávnění
Mezi další oprávnění KŽÚ patří /ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona o živnostenských úřadech/ právo vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření související s jeho činností. Tato stanoviska a vyjádření jsou ze zákona příslušné orgány povinny sdělit krajskému živnostenskému úřadu ve lhůtě maximálně do 15 dnů.
Bylo by ovšem velice povrchní se domnívat, že pravomoc a působnost KŽÚ je dána toliko zákonem o živnostenských úřadech. V praxi se mnohdy zapomíná na další práva a povinnosti krajských živnostenských úředníků vyplývající i z dalších právních předpisů.
Dozor nad regulací reklamy
Podle § 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona číslo 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů je dána působnost KŽÚ jako jednoho z orgánů příslušných k výkonu dozoru nad dodržováním citovaného zákona. Dalšími dozorovými orgány jsou Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), Státní ústav pro kontrolu léčiv, Státní rostlinolékařská správa a Ministerstvo zdravotnictví.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je orgánem dozoru pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, Státní ústav pro kontrolu léčiv je orgánem pro reklamu na humánní léčivé přípravky a sponzorování v této oblasti, Ministerstvo zdravotnictví má zákonný dozor nad reklamou na zdravotnické prostředky a sponzorování v této oblasti a Státní rostlinolékařská správa dohlíží na reklamu na přípravky na ochranu rostlin.
Pro KŽÚ je dána příslušnost ve všech ostatních případech, tedy tam, kde není dána speciální příslušnost pro některý ze čtyř výše zmíněných správních orgánů. Místní příslušnost je tu dána podle sídla nebo bydliště osoby odpovědné za dodržování zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
Je-li osobou odpovědnou za dodržování tohoto zákona zahraniční osoba, řídí se příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby na území ČR. Ovšem nemá-li zahraniční fyzická osoba na území ČR zřízenu organizační složku, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu místem povoleného pobytu na území ČR. Může nastat případ, že zmíněná zahraniční fyzická osoba nemá na území ČR ani organizační složku, ani jí nebyl povolen pobyt, pak se řídí místní příslušnost živnostenského úřadu místem podnikání této osoby na území ČR.
Sankční pravomoci
Krajský živnostenský úřad jako orgán dozoru má např. následující sankční pravomoci6):
může uložit jak zadavateli, tak zpracovateli nebo šiřiteli reklamy, která je v rozporu se zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, pokutu až do výše 2 000 000 Kč podle závažnosti porušení povinnosti; krajský živnostenský úřad může pokutu uložit i opakovaně,
může uložit ex lege zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy za porušení ustanovení o zákazu reklamy založené na podprahovém vnímání7) pokutu od 2 000 000 Kč do 5 000 000 Kč,
může uložit zadavateli, zpracovateli a šiřiteli reklamy, která je klamavá8), pokutu až do výše 10 000 000 Kč podle závažnosti; opět tak může učinit i opakovaně, tedy více než jedenkrát.
může uložit právnické nebo fyzické osobě, která porušila podmínky pro sponzorování stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč; v současné době je asi nejpalčivějším právním problémem sponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, která je, až na pár marginálních výjimek, zakázána v § 3 zákona č. 40/1995 Sb.
Krajský živnostenský úřad jako orgán dozoru může taktéž nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem. A určit k tomu přiměřenou lhůtu. Konkrétně může jít například o příkaz k odstranění reklamy na tabákové výrobky umístěné mimo zákonem povolené prostory či například nařízení okamžitého ukončení propagačního rozdávání cigaret zdarma.
Při určení výše pokuty se ex lege přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení zákona (subjektivní lhůta), nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení zákona došlo (objektivní lhůta).
Ustanovení § 8 odst. 3 zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy dává KŽÚ výslovné publikační oprávnění, tj., že jako orgán dozoru může své sankční rozhodnutí vhodným způsobem zveřejnit. Vhodná publikace má bezesporu za cíl posílit právní vědomí (de facto i posílit právní jistotu) ostatních subjektů, aby se popřípadě vyvarovaly budoucího právně závadného konání v této oblasti. Lidově řečeno, aby se i další subjekty poučily z chyb druhých. Pro kraje je důležitý fakt, že pokuty uložené KŽÚ v oblasti regulace reklamy jsou řádným příjmem rozpočtu kraje, nikoliv státního rozpočtu. Zmíněnou pokutu vybírá a posléze případně vymáhá krajský živnostenský úřad, který pokutu uložil. Při vybírání a vymáhání pokuty se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků (použije se jen ve věcech vybírání a vymáhání pokut na tomto úseku). Obecným (generálním) procesně-právním předpisem vztahujícím se na řízení ve věcech upravených zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy je správní řád9) - tedy zákon číslo 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Poznámky
1) Vzhledem k neutuchající tzv. legislativní smršti (a nejen vzhledem k ní) zvyšuje se potřeba kvalitní metodické a poradenské činnosti.
2) Srov. např. Jurníková, J. a kol. Správní právo - zvláštní část. 5. doplněné vydání. MU v Brně, 2004, str. 282.
3) Podle § 5 odst. 4 z. č. 455/1991 Sb.
4) Úplný katalog zapisovaných údajů možno nalézt v z. č. 455/1991 Sb.
5) Na požádání lze z veřejné části rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není.
6) Blíže z. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
7) Podprahovou reklamu specifikuje § 2 odst. 1 písm. b) z. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
8) Klamavá reklama se řídí především ust. § 45 z. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník).
9) Viz § 8a z. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
asistent na Právnické fakultě MU v Brně
Základní právní normy
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Můžete mi prosím zdělit, co má ŽÚ za pravomoci při kontrole v provozovně,
zaráží mě že chtějí kontrolovat lékarničku, faktury atd.