Aby lidé z hůře dostupných venkovských lokalit měli šanci doplnit a rozšířit si své vzdělání a aby se podpořila i jejich chuť tuto příležitost využít. Těmito slovy ředitele Úřadu práce v Semilech Mgr. Jana Rychlíka lze charakterizovat vzdělávací projekt S Krakonošem u počítače, který jako pilotní vznikl v rámci evropského Programu Iniciativy Společenství EQUAL.
Stejně jako všechny ostatní projekty tohoto evropského programu a podpořené Evropským sociálním fondem má také "Krakonoš" (na který přispívá i státní rozpočet ČR) ověřit, jak inovativní řešení celoživotního vzdělávání znevýhodněných obyvatel odlehlých malých obcí funguje a jak lze tuto dobrou praxi rozšířit ze Semilska do ostatních regionů ČR, ale i za naše hranice.
NEJDE JEN O NEZAMĚSTNANÉ
Okres Semily, před rokem 1990 tradičně orientovaný na zemědělství a textilní průmysl a po jejich úpadku poznamenaný vysokou nezaměstnaností umocněnou navíc ještě zhoršenou dopravní obslužností malých sídel, přímo vybízel k tomu, aby se právě tam pro lidi bez práce hledalo netradiční řešení. Mgr. Jan Rychlík ovšem poznamenává, že projekt má širší rámec a soustřeďuje se i na pomoc těm, kdo práci mají, avšak chtějí si zvýšit svoji kvalifikaci či získat novou odbornost.
Že snaha o další vzdělávání obyvatelům venkova nechybí, doložily i výsledky dotazníkového šetření, které stálo na počátku projektu v roce 2004. Největší zájem lidé projevili o výuku cizích jazyků, kurzy se zaměřením na výpočetní techniku, účetnictví a daňovou evidenci, ale například také o svářečské kurzy, kurzy pro obsluhu motorové pily apod.
Největším handicapem obyvatel odlehlých obcí je fakt, že na rozdíl od obyvatel měst nemají vzdělávací instituce takříkajíc po ruce. Ale také to, že velké vzdálenosti, vysoké náklady na dopravu i špatné dopravní spojení tlumí jejich případnou snahu za dalším vzděláváním dojíždět. Ještě svízelnější mají v tomto smyslu své postavení maminky na mateřské dovolené, starší občané či lidé se zdravotním postižením.
BEZPLATNĚ A "NA MÍRU"
Při přípravě projektu se proto dokonce uvažovalo o tom, že po vzoru Švédska by se pořídil výukový autobus, který by za lidmi do odlehlých míst zajížděl. Nakonec však zůstalo u nákupu dvou přenosných sad po deseti noteboocích s dataprojektorem a routerem pro připojení na internet. Takto vybaveni jezdí lektoři do obcí, které jim pro kurzy zajistí vhodné prostory tu v místní škole, tu na obecním úřadě či jinde.
Bezplatné kurzy jsou dodávány v modulovém formátu a zahrnují krátké 90minutové lekce po dobu několika týdnů, případně delší lekce odborného výcviku o víkendech. Kurzy jsou nabízeny mimo pracovní dobu pro odpolední či večerní hodiny, ba i o víkendech. Organizátoři přitom berou do úvahy i takové okolnosti, jako jsou sezónní práce, školní prázdniny či svátky. Výjimkou není rozšíření kurzů o doprovodné podpůrné služby, ať už třeba formou hlídání malých dětí, či zapůjčení studijních materiálů.
Pod vedením úřadu práce jako nositelem projektu a příjemcem dotace tak na Se- milsku vzniklo partnerství mezi obcemi a vzdělávacími a expertními organizacemi i Krajským úřadem Libereckého kraje či Euroregionem NISA. Do projektu jsou kromě obcí zapojeny dvě desítky dalších partnerů z řad veřejného, neziskového i privátního sektoru. Koordinací a řízením projektových aktivit je pověřena nevládní organizace Most ke vzdělávání. Za vytvoření a dodání vzdělávacích modulů zodpovídají Integrovaná střední škola ve Vysokém nad Jizerou, Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant, pracoviště Hejnice a Harrachov, dále VCT Turnov, o. p. s., a Rekvalifikační středisko Hejnice, s. r. o. Projektu se účastní i Správa Krkonošského národního parku nebo Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR.
SOUNÁLEŽITOST LIDÍ ZESÍLILA
Starostka obce Paseky (250 obyvatel) Hana Růžičková upozorňuje, že v oblasti mnoho lidí podniká či pracuje v cestovním ruchu, takže kurzy cizích jazyků jim přijdou vhod. V penzionech a hotýlcích se rovněž využijí nabyté znalosti z práce s počítačem. V Pasekách si už také vyzkoušeli e-learningové kurzy a výstupem z projektu se pro obec stalo i zřízení veřejně přístupného internetového místa. A protože, jak říká Hana Růžičková, v Podkrkonoší se lidé narodili "nejen s lyžemi na nohou, ale i s pilou na zádech", v Pasekách si už také objednali kurzy pro obsluhu motorové pily a těžbu dřeva.
V Bělé (260 obyvatel) je rovněž velký zájem o angličtinu a němčinu. Nyní tam však také pilotně ověřují zdravotnický kurz (čtyři soboty po pěti hodinách). Starosta Vladimír Svoboda vysvětluje, že si jej nemohou vynachválit nejen mladé maminky, ale i šest místních profesionálních řidičů, kteří by jinak na toto pro ně povinné vzdělávání museli dojíždět až do Liberce a navíc tam za ně platit. Bělá se v projektu stala i jinou raritou: V obci se totiž koná velmi populární kurz vaření a kromě řady místních žen jej navštěvuje i sám starosta. Možná v této souvislosti neškodí připomenout jeho slova: "Kurzy nejenže rozšiřují poznání našich lidí a umožňují jim lépe se uplatnit v zaměstnání nebo si najít jiné a lépe placené místo. Ale také dávají lidi dohromady." Což potvrzuje i Hana Růžičková - v Pasekách se na kurzu angličtiny vytvořila natolik skvělá parta, že pro své spoluobčany dokonce v angličtině uspořádala recesistické veřejné představení hry o Budulínkovi.
MODEL I PRO JINÉ REGIONY
Projekt S Krakonošem u počítače se začíná modelově zkoušet i v dalších regionech. V Prlově na Vsetínsku se do projektu přihlásili spolu se sousední obcí Pozděchov. Místní dotazníkové šetření zjistilo zájem lidí o kurzy angličtiny, marketingu, podnikání, práce s motorovou pilou, svářečský kurz i o to dozvědět se něco víc třeba o přípravě studené kuchyně. První - počítačový - kurz pro 33 zájemců už proběhl a podle starosty Prlova Ladislava Garguláka potvrdil, že obec svou přihlášku do projektu nepodala zbytečně.
Projekt S Krakonošem u počítače zvítězil i ve 3. ročníku soutěže Dobrá rada nad zlato 2007 (viz www.topregion.cz).
IVAN RYŠAVÝ
