Letošní drastický a neplánovaný pokles daňových příjmů znamená pro municipální sféru značnou překážku pro zajišťování plánovaných investic. Klesá inkaso záloh na daň z příjmů fyzických osob, stále nižší je i inkaso daně z příjmů právnických osob a pokles či jen minimální růst se projevil u inkasa daně z přidané hodnoty, kde obce až do loňska zatím vždy zaznamenávaly poměrně značný meziroční nárůst.
Například ve středočeských Lánech (více než 1800 obyvatel) odložili výstavbu nového, zhruba 330 metrů dlouhého chodníku v Zámecké ulici, ačkoliv právě tam chybí vymezený prostor pro pěší podél vozovky. "Chodník byl jednou z plánovaných akcí v rozpočtu obce na rok 2009. Na podzim se k této akci znovu vrátíme a rozhodneme podle toho, jak se bude naplňovat rozpočet obce na příjmové straně," konstatuje starosta Karel Sklenička.
"NA CHODNÍKY"? NIKOLIV, "NA "ŠKOLU"!
V Lánech se za období leden až květen 2009 nejvyšší propad v daňové výtěžnosti projevuje v dani z příjmů právnických osob, menší propad je také u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. "Naopak překvapivě dobře jsme na tom zatím v příjmech z daně z přidané hodnoty. Propad daňových příjmů se dosud pohybuje kolem 0,4 mil. Kč. Porovnání příjmů je přitom provedeno proti letošnímu rozpočtu obce schválenému v prosinci 2008, kdy jsme již při jeho sestavování počítali s nižším růstem české ekonomiky v letošním roce a předpokládaný daňový příjem snížili o zhruba 5 % skutečnosti roku 2008. Kdybychom dosavadní výsledek porovnávali se skutečností roku 2008, byl by propad příjmů obce podstatně vyšší," dodává starosta.
Radnice však letos stojí před patrně ještě tvrdší zkouškou, než je stavba chodníku v Zámecké ulici. Pro letošní rok Lány totiž získaly dotaci 3,2 mil. Kč ze Státního fondu životního prostředí na výměnu oken a zateplení budovy 1. stupně základní školy. Podmínkou bylo kofinancování ze strany obce ve výši 1,3 mil. Kč. "Naštěstí byla podpora schválena už koncem roku 2008, takže jsme na kofinancování stačili z loňského rozpočtu převést do rezervního fondu 0,8 mil. Kč," říká starosta. Přesto radnice musí z letošního rozpočtu uvolnit dalšího půl milionu, nechce-li o dotaci přijít. Nezbývá nic jiného než "sáhnout si" pro potřebné peníze do rozpočtové kapitoly Silnice a chodníky, neboť ostatní tzv. mandatorní výdaje, jako třeba provoz základní a mateřské školy, svoz a likvidace komunálního odpadu, veřejné osvětlení, úklid obce či provoz obecního úřadu, musí zůstat zachovány.
NEZAMĚSTNANOST A ROZPOČET
Ještě výrazněji v porovnání se skutečností roku 2008 snížili své letošní plánované příjmy v Hrádku na Rokycansku, a to o plných 20 %. Starosta Jaroslav Perlík tak může konstatovat, že "propad v plánovaných příjmech zatím není příliš vysoký". Rozpočet bezmála třítisícového města pro rok 2009 počítá s příjmy 35 mil. Kč, přičemž podíl sdílených daní je v rozpočtu veden částkou 20 milionů. Město nejvyšší propad zaznamenává u inkasa daně z příjmu právnických osob - za leden až květen je plněno na 26 %, a propad se projevuje i u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. "U ní očekáváme další pokles kvůli propouštění u jednoho z největších zaměstnavatelů v našem městě - Železárnách Hrádek. Tentýž problém v menším měřítku má firma Borgers, která vyrábí komponenty pro automobilový průmysl," připomíná Jaroslav Perlík. Výmluvná jsou i jeho další slova: "Loni se město mohlo vykázat 1800 ekonomicky aktivními obyvateli, letos už jich je pouze 1400. To s sebou nese i velký dopad na náš rozpočet. Předpokládaný propad příjmů očekáváme ve výši do 4 mil. Kč."
Radnice v Hrádku mimo několika menších rozestavěných akcí už pozastavila hlavně investice do chodníků a místních komunikací, neboť prioritně musí zajistit financování mandatorních výdajů typu dopravní obslužnosti, odpadů, školství, vodního hospodářství či údržby infrastruktury města. "Podle vývoje daňových výnosů se budeme snažit uskutečnit naplánované akce na podzim nebo je přesuneme do roku 2010. Už jsme například rozdělili plánovanou výměnu oken v mateřské škole na dvě etapy a akci za milion korun protáhli až do příštího roku," dodává starosta Hrádku.
ZÓNA MĚSTU NIC NEVYNÁŠÍ
V nedalekém Mýtě mají podobné problémy: Podle starosty Františka Končela letošní propad daňových příjmů města s necelými 1500 obyvateli může dosáhnout 0,8 až 1 mil. Kč. Rozpočet přitom činí 18,5 mil. Kč. "Nejvíce klesne výnos daně z příjmu a daně z přidané hodnoty," odhaduje starosta. "Ohroženy jsou hlavně opravy místních komunikací a dokončení odkanalizování Pražské ulice s náklady zhruba 8 mil. Kč. I přes nedostatek peněz se musíme vypořádat s rekonstrukcí úpravny vody (provozujeme si sami vodovod i kanalizaci), která nás byť ve zredukované podobě vyjde na 0,5 mil. Kč."
František Končel dodává: "Globální krize se samozřejmě dotkne všech. Ale nás nejvíce trápí neadekvátní přerozdělování daní. Město má docela slušnou průmyslovou zónu, poskytující pracovní příležitost až pro 800 lidí. Všichni využívají služby a komunikace města, ale daně jdou především do Prahy, kde sídlí všechny firmy podnikající v zóně. Proč neplatí daně do rozpočtu obce podle místa podnikání? To trápí spoustu starostů."
LETOS RADĚJI UŽ BEZ "MEDVĚDA"
Starosta Hrádku Jaroslav Perlík stojí i v čele Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Zkušenosti z kraje shrnuje takto: "Předpokládaný dvacetiprocentní výpadek daňových výnosů pro municipální sféru určitě tvrději dopadne na menší sídla. Už jen proto, že větší města mají ze sdílených daní několikanásobně vyšší příjem na každého obyvatele než malé obce. Navíc se výpadek promítne i do finančních možností krajů a následně do dotačních programů, například Programů obnovy venkova. Podobně se omezí i využívání peněz z fondů Evropské unie. Mnohé obce totiž pro projekty podpořené ze strukturálních fondů nedokážou zajistit své kofinancování, ale úvěry si nebudou chtít brát z obavy ze zadlužení a případné budoucí neschopnosti je splácet. Je to začarovaný kruh, ale věřím, že tuto zkoušku samosprávy přežijí. Obce by za této situace určitě povzbudilo, kdyby se už v letošním roce zrušilo "porcování medvěda" v Poslanecké sněmovně při schvalování zákona o státním rozpočtu a ušetřené peníze se mezi ně rozdělily. A velmi by pomohlo, kdyby se co nejdříve připravil nový, spravedlivější zákon o rozpočtovém určení daní."
Starosta Lán Karel Sklenička uzavírá: "Přes letošní propad daňových příjmů jsem optimista. Pochopitelně se budeme pokoušet získat peníze do našeho rozpočtu i jinak, například přes projekty podpořené z evropských fondů, granty vyhlašované zastupitelstvem kraje, sponzorské dary, v některých případech možná i rozumnou půjčkou apod. Hospodaření obce je stejné jako hospodaření v rodině: Není-li dost peněz, musí se tím pečlivěji zvažovat, na co se vynaloží a jakým co nejefektivnějším způsobem.
IVAN RYŠAVÝ
