Na základě příslušné legislativy se v jednotlivých krajích přikročilo k vytváření systému, který by na úseku krizového plánování umožňoval vypracovat jednak plány v oblasti civilního nouzového plánování, jednak se zabývat i obranným plánováním.
| Již od jara loňského roku má Pardubický kraj svoji desetičlennou bezpečnostní radu. Členy jsou představitelé samosprávy kraje a samozřejmě i vedoucí činitelé policie, Hasičského záchranného sboru a armády. Jejím předsedou se ze zákona stal hejtman Ing. Roman Línek a tajemníkem je vedoucí oddělení mimořádných situací Ing. Aleš Boňatovský. Na úvodním jednání byly předány jmenovací dekrety a projednán a schválen pracovní plán.
Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem hejtmana a zároveň se stává nástrojem krizového řízení. Její složení upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Na zasedání se projednávají dokumenty, zabývající se přípravou na krizové stavy a mimořádné situace, související s bezpečností kraje, které pak následně schvaluje hejtman. Členové rady připravují i podklady pro sestavení krizového plánu kraje. Tajemník bezpečnostní rady jednak plní servis, tedy připravuje podklady pro jednání bezpečnostní rady, jednak se zabývá problematikou obranného plánování a problematikou plánování z hlediska státních hmotných rezerv. Tedy tím, co nezajišťuje Hasičský záchranný sbor. Jde o profesionála, který pomáhá krajské samosprávě v oblasti obrany a bezpečnosti. ANALÝZA RIZIK Bezpečnostní rada Pardubického kraje se podruhé sešla v létě 2001. Podle slov tajemníka bezpečnostní rady bylo rozhodnuto vypracovat do příštího jednání úvodní - "nultou" verzi "Analýzy rizik území Pardubického kraje". Právě ta se měla stát výchozím podkladem celého systému krizového plánování. Cílem je podchytit a "zatřídit" možné mimořádné situace, stanovit místa jejich nejpravděpodobnějšího výskytu, definovat možné ohrožení i reakce na ně. DOSAVADNÍ DOKUMENTY Ke zpracování dokumentu se využijí údaje z již hotových havarijních plánů okresů Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy, které vypracoval pro okresní úřady Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje. V havarijních plánech uvedená rizika (převážně technických a technologických havárií a některých živelných pohrom) je ale nutné doplnit o další, především z pohledu bezpečnosti, zásobování, ochrany zdraví obyvatelstva a ochrany životního prostředí. Přísně se dbá na to, aby dokument vznikal za úzké spolupráce všech zainteresovaných odborníků - pracovníků krajského úřadu, ale i okresních úřadů, hasičů, policie - a stal se opravdu nosnou částí Krizového plánu Pardubického kraje. Krizový plán je základním dokumentem orgánů krizového řízení na daném správním území. Na základě výčtu a hodnocení možných krizových situací (analýza rizik území) a jejich dopadu na území a činnost orgánů a organizací řeší krizový plán vazby, reakce, postupy a opatření k jejich eliminaci a obnovení původního stavu. Úzká součinnost všech zainteresovaných složek umožnila, aby bezpečnostní rada kraje na svém listopadovém zasedání skutečně projednala výchozí variantu "Analýzy rizik Pardubického kraje". Ocenila, že přehledně identifikuje technické a technologické havárie, živelní pohromy a některá bezpečnostní rizika, která mohou vzniknout. Pro tento rok přitom stanovila potřebnost dalšího, podrobnějšího rozpracování některých rizik. Předložený dokument se stal základem pro zpracování Krizového plánu kraje, který krajský úřad musí v souladu s § 15 nařízení vlády č. 462/2000 zpracovat nejpozději do 1. ledna 2005. Je skutečností, že zpracovávání Krizového plánu v jeho textové, grafické i digitální podobě bude nesporně složité nejen z hlediska obsahového, ale též vzhledem k finanční náročnosti. DŮLEŽITÁ SPOLUPRÁCE Pardubické zkušenosti přitom potvrzují, jak důležitá je spolupráce se stávajícími okresními úřady a jejich příslušnými referáty. Proto také tajemník Bezpečnostní rady Pardubického kraje iniciuje pravidelná setkání s vedoucími referátů obrany příslušných okresů. Domlouvá s nimi způsob plnění úkolů, sjednocuje dokumenty a řeší se společně aktuální situace. Je zapotřebí, aby jednotlivé kraje jako až dosud pokračovaly na úseku krizového plánování ve vzájemné spolupráci. Její význam potvrzuje i tajemník Bezpečnostní rady Pardubického kraje. MILOŠ CHARBUSKÝ, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice |
