Krizové situace V červnu přijal Parlament ČR důležité zákony v oblasti obrany a bezpečnosti státu: zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, (krizový zákon) a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Tyto zákony se...
Krizové situace
V červnu přijal Parlament ČR důležité zákony v oblasti obrany a bezpečnosti státu: zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, (krizový zákon) a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Tyto zákony se podstatným způsobem dotkly krajů.
Krajské orgány jsou povinny zajistit připravenost kraje na řešení mimořádných událostí (krizových situací), provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Tuto činnost zajišťují orgány kraje v přenesené působnosti.
Při jejím výkonu organizují součinnost mezi okresními úřady a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, usměrňují integrovaný záchranný systém (IZS) kraje a zabezpečují zpracování krizového plánu kraje.
Dále pak sjednocují postupy okresních úřadů a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva a jsou oprávněny uzavírat dohody ke společnému postupu s dotčeným územním celkem sousedního státu. Uvedené úkoly krajských orgánů plní hasičský záchranný sbor kraje.
Krajský hasičský záchranný sbor například řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systému, organizuje školení obyvatelstva v oblasti ochrany, zpracovává a provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů, zabezpečuje varování a vyrozumění, koordinuje záchranné a likvidační práce, organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a potravinami, humanitární pomoc atp.
Za účelem přípravy na krizové situace je krajský úřad oprávněn shromažďovat a evidovat například údaje o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení.
Dále pak o předmětu a rozsahu činnosti právnických a fyzických osob podnikajících v oblasti výroby a služeb, o počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob, o množství zadržené vody ve vodních nádržích, o výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu, o počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami.
Stav nebezpečí
Za stavu nebezpečí krajský úřad vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení, rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, organizuje okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy.
Vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, zabezpečuje varování a vyrozumění, koordinuje záchranné a likvidační práce a poskytování zdravotnické pomoci.
Dále pak organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, organizuje a koordinuje evakuaci obyvatelstva, zajišťuje veřejný pořádek a ochranu majetku na evakuovaném území, organizuje a koordinuje humanitární pomoc, chrání právo a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob a rozhoduje o použití pohotovostních zásob.
O použití těchto zásob neprodleně informuje Správu státních hmotných rezerv a jejího vedoucího. Pokud je vyhlášen stav nebezpečí, je krajský úřad povinen vyvěsit rozhodnutí o jeho vyhlášení na své úřední desce a na úředních deskách okresů a obcí, pro které platí.
Mimo to zveřejní rozhodnutí prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a místního rozhlasu. Stejným způsobem krajský úřad postupuje v případě, že stav nebezpečí zruší vláda.
Hospodářská opatření
V rámci hospodářských opatření pro krizové stavy krajský úřad připravuje plán nezbytných dodávek, zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje, jestliže ji není schopen zajistit okresní úřad nebo jiný správní úřad, rozhoduje o použití regulačních opatření.
Krajský úřad je oprávněn žádat použití hospodářských opatření, vojenských útvarů a vojenských zařízení ozbrojených sil ČR.
V rámci ustanovení § 15, § 16 a § 18 zákona číslo 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, mohou orgány územní samosprávy vyžádat použití armády a vojenské techniky k záchranným pracím v situacích, kdy nejsou schopni zajistit záchranné práce prostřednictvím vlastních sil nebo v situacích, kdy jsou vážně ohroženy život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí a nedisponují potřebnou technikou.
Hejtman
Hejtman na úrovni kraje schvaluje krizový plán, řídí a kontroluje přípravná opatření a činnosti k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, zřizuje k řešení krizových situací svůj pracovní orgán - krizový štáb kraje.
Na úrovni kraje organizuje IZS, koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události, koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události, jestliže přesahuje území jednoho okresu v rámci kraje, schvaluje vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.
Je oprávněn nařídit prověřovací cvičení nebo taktické cvičení za účelem ověření přípravy jednotlivých složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací a za účelem přípravy jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a orgánů, jež se podílejí na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události.
Dále je oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku sousedního státu a připravit její využití pro provádění záchranných a likvidačních prací na základě Parlamentem schválené mezinárodní smlouvy.
Jestliže dojde za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, je hejtman oprávněn uložit právnickým osobám a fyzickým osobám - podnikatelům úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech.
O koordinaci záchranných a likvidačních prací je hejtman spolu s přednostou okresního úřadu povinen pravidelně informovat Ministerstvo vnitra, a podávat tak zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních a informačních středisek IZS.
Hejtman vyhlašuje stav nebezpečí na dobu nejvýše 20 dnů. Dobu trvání stavu nebezpečí může přednosta okresního úřadu prodloužit pro potřebu příslušného okresu o dalších 10 dnů jen se souhlasem hejtmana. Stav nebezpečí tak může být vyhlášen až na dobu 30 dnů. Nad tuto dobu může hejtman prodloužit stav nebezpečí jen se souhlasem vlády.
Pokud nesplní stav nebezpečí svůj účel nebo by jeho vyhlášení nevedlo k odstranění nebezpečí, je hejtman oprávněn požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. Hejtman je oprávněn zrušit stav nebezpečí ještě před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen. Totéž může učinit vláda.
Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, nařídit bezodkladné provádění a odstraňování staveb, provádění stavebních prací a terénních úprav a hlášení přechodné změny pobytu osob.
Dále pak nařídit použití občanů povinných civilní službou k realizaci krizových opatření, nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud ji nemohou za dané situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, stejně jako zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě.
Jestliže je vyhlášen nouzový stav a stav ohrožení státu, je hejtman povinen zajistit provedení opatření, o nichž rozhodla vláda.
Pokud je vyhlášen některý z krizových stavů, je v rámci hospodářských opatření pro krizové stavy hejtman odpovědný za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám, které jsou vážně postiženy krizovou situací.
Za stavu nebezpečí je oprávněn v mezích hospodářských opatření uložit právnické osobě a fyzické osobě - podnikateli povinnost dodávat výrobky, práce nebo služby, jež jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků, přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní či provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
Rovněž je oprávněn zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, přijmout regulační opatření, jímž se mění způsob řízení a organizace dopravy.
Bezpečnostní rady
Kraje, okresy a obce zřizují bezpečnostní rady, jež jsou orgány koordinující přípravu na krizové situace. Hejtman je přednostou bezpečnostní rady kraje a jmenuje její členy. Přednosta je předsedou bezpečnostní rady okresu a jmenuje její členy. Starosta je předsedou bezpečnostní rady obce a jmenuje její členy.
Kontrola a sankce
Zákon číslo 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, a zákon číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení, stanoví orgánům krajů a obcí, které zajišťují přípravu na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatelstva a které se podílejí na krizovém řízení, oprávnění kontrolovat dodržování výše uvedených zákonů a předpisů, jenž jsou vydány k jejich provedení v mezích své působnosti.
Na základě zákona číslo 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, je krajský úřad po vyhlášení krizových stavů oprávněn kontrolovat plnění regulačních opatření, která vyhlásil.
Na podkladě zákona o integrovaném záchranném systému může krajský nebo obecní orgán při zjištění porušení povinnosti uložit fyzické osobě pokutu do výše 20 tisíc korun a právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě do výše 3 miliónů korun.
Jestliže není splněna povinnost ve stanovené lhůtě, může být pokuta uložena znovu. Krajský nebo obecní orgán, který pokutu uložil ji vybírá a vymáhá. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.
Zákon o krizovém řízení umožňuje orgánům kraje či obce rovněž uložit pokutu za nesplnění povinností. Fyzické osobě lze uložit pokutu do výše 20 tisíc korun a v době krizového stavu do výše 50 tisíc korun.
Právnické nebo podnikající fyzické osobě lze uložit pokutu do výše 3 milióny korun a v době krizového stavu do výše 10 milióny korun. I tyto pokuty lze uložit opětovně. Orgány kraje nebo obce pokutu vybírají a vymáhají. Výnosy z těchto pokut se stávají příjmem kraje či obce, které je uložily.
Podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy může krajský úřad v případě nesplnění regulačních opatření, jež vyhlásil, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5 miliónů korun a fyzické osobě až do výše 20 tisíc korun.
Pokud subjekt hospodářské mobilizace uvedl v údajích plánu opatření hospodářské mobilizace vyšší potřebu energií, než kterou si ve skutečnosti vyžádá nezbytná dodávka, může krajský úřad nebo určená obec uložit pokutu až do výše 1 milión korun.
Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mohou pokuty za nesplnění povinností a poskytnutí údajů o vyšší potřebě energií než vyžaduje skutečnost dosahovat dvojnásobku. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
Jiří Vaníček
FOTO ANNA PECKOVÁ
