Sto, sedmdesát, či snad »jen« padesát procent? Nebo ještě méně? V Česku se asi brzy rozhoří spor o to, jak spravedlivě rozdělit dodatečných 237 mil. eur (zhruba 6 mld. Kč), které mu pro období let 2011-2013 dodatečně připlynou z Bruselu. Představitelé obcí, měst a krajů soudí, že významný díl z této sumy by měl připadnout samosprávným celkům.
Když Evropská komise odhadovala růst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky, aby na jeho základě vypočítala naší zemi celkovou pomoc Evropské unie pro období let 2007-2009, podhodnotila tehdejší růst naší ekonomiky o téměř 7,5 %. Proto nyní Brusel svou pomoc Česku do konce tohoto programovacího období EU zkorigoval a pošle mu dodatečných 237 mil. eur, tedy přibližně 6 mld. Kč. Čerpat je bude možné počínaje rokem 2011, přičemž by měly být rovnoměrně rozděleny do tří roků.
Tuto automatickou úpravu už ani nemusí schvalovat Evropský parlament a způsob využití dodatečné podpory prostřednictvím evropských fondů bude záležet pouze na České republice. Konečné slovo, jak s »novými« šesti miliardami naložit, bude mít vláda.
Mgr. Alice Dvořáková z oddělení tiskových informací Ministerstva pro místní rozvoj uvádí, že resort aktuálně navrhuje umístit dodatečnou alokaci do oblastí, kde je zajištěna dostatečná absorpční kapacita, bude tam možné maximálně využít jejích efektů a kde jsou zároveň respektovány priority Strategie Evropa 2020. »Dodatečná alokace by měla směřovat především k podpoře podnikání (operační programy Podnikání a inovace a Praha - Konkurenceschopnost), ale také do dopravní infrastruktury (Operační program Doprava a regionální operační programy - ROP).«
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY BY ZUŽITKOVALY I VÍCE PENĚZ
Předseda Asociace krajů ČR (AKČR), hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek upozorňuje, že čerpání finančních prostředků z fondů EU prostřednictvím regionálních operačních programů je jedním z klíčových nástrojů pro naplnění dlouhodobých strategických záměrů udržitelného rozvoje krajů v současné, ne zcela příznivé makroekonomické situaci.
»Jenom loni meziroční propad daňových příjmů krajů činil více než 6 mld. Kč. Je proto logické, že kraje hledají všechny volné zdroje k financování svého rozvoje,« říká předseda AKČR. »Protože ROP jsou nejefektivněji čerpajícími programy v rámci celé republiky, je zřejmé, že naší ambicí je navýšit do nich zdroje, a to hned ze dvou důvodů. Prvním je fakt, že mnohé tematické operační programy (na celostátní úrovni) mají značné problémy s alokací finančních prostředků a hrozí, že jich část nedočerpáme a tyto peníze "propadnou". Mohlo by jít až o desítky miliard korun. Druhým důvodem je prokazatelný obrovský převis poptávky po výzvách vypisovaných jednotlivými ROP, a to zejména v oblasti rozvoje infrastruktury obcí. Proto už počátkem letošního roku AKČR navrhla část prostředků převést z jednotlivých tematických operačních programů do programů regionálních. Ze stejného důvodu AKČR požádala tehdejšího premiéra Fischera i o alokaci dodatečných prostředků v důsledku přepočtu DPH ve výši nejméně 50 % z celkové částky, tj. zhruba 120 mil. eur ve prospěch ROP.
Nicméně jsme nadále přesvědčeni, že ROP stále disponují velkou absorpční kapacitou (reprezentovanou zejména samosprávou), která je schopna "vstřebat" realokaci nevyčerpaných peněz z jiných programů na celostátní úrovni. A jsem si jist, že by šlo o velmi efektivní čerpání,« dodává Mgr. Michal Hašek a ujišťuje, že AKČR v této věci už brzy osloví jak nového premiéra, tak nového ministra pro místní rozvoj.
SVAZ MĚST A OBCÍ JE V ČERPÁNÍ POMOCI EU ZAJEDNO S KRAJI
Snahu AKČR, aby do ROP směřovala alespoň polovina dodatečně přidělených evropských peněz, podpořil letos koncem června také Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR).
»V první řadě bychom s pomocí těchto prostředků chtěli řešit dopady letošních povodní,« konstatuje předseda SMO ČR, poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák. »S těmi, kdo byli povodněmi postiženi, musíme být solidární, protože zítra se to může stát znovu někde úplně jinde. A proč chceme, aby peníze směřovaly na projekty obcí v "územních" prioritách ROP? Tyto programy jsou nejblíže občanům, a tudíž vycházejí ze skutečných potřeb krajů a obcí. Financované projekty nejenže pomáhají zkvalitňovat život obyvatel, ale významně přispívají i k řešení hospodářské krize. A to je zvláště dnes velkou prioritou. V neposlední řadě je důvodem schopnost obcí čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Regionální operační programy získaly v konečném součtu necelých 20 % celkové alokace prostředků EU pro roky 2007-2013. Ukazuje se to však jako nedostatečné, neboť jsou nejen nejrychleji čerpanými programy, ale už nyní žádosti v nich přesahují celkový objem alokace peněz z EU na její současné programovací období.«
SMS ČR: PODPOŘIT PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ I INFRASTRUKTURU
Podobně hovoří i první místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Vlčnov na Uherskohradišťsku Jan Pijáček. »Bylo by určitě velmi příjemné, kdyby těchto šest miliard skončilo v rozvojových projektech obcí a měst, případně krajů. Domnívám se, že alespoň 70 % této sumy by mělo být vyčleněno pro tyto subjekty. Vždyť právě obce, města a kraje zajišťují primární rozvoj lidské společnosti na celém území ČR. Významnou pozornost si zaslouží zejména dobudování obecní, případně i krajské infrastruktury. Větší pomoci by se však určitě také mělo dostat podnikání na venkově, které z dlouhodobého hlediska zajišťuje rozvoj tohoto poměrně opomíjeného prostoru.«
»VE HŘE« JE I OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
SMO ČR by uvítal, kdyby dodatečné zdroje z Bruselu přišly i do Operačního programu Životní prostředí, resp. jeho priorit, zabývajících se zlepšováním vodohospodářské infrastruktury, snižováním rizik povodní, udržitelným využíváním zdrojů energie či zlepšováním stavu přírody a krajiny. »V tomto smyslu chceme své požadavky předložit nové vládě a jednat o nich také s příslušnými ministry« upřesňuje Ing. Oldřich Vlasák. Jan Pijáček doplňuje, že příděl dodatečných prostředků by si zasloužily i programy, které podporují nejrůznější aktivity v oblasti cestovního ruchu.
Na otázku, které další programy by měly být podpořeny »novými« evropskými penězi, Mgr. Michal Hašek odpovídá: »Kam tyto prostředky vložit, jsem již uvedl. Nicméně by bylo pro nás velkým překvapením, pokud by jakákoliv jejich část byla alokována ve prospěch operačních programů, které už počátkem letošního roku vykazovaly problémy s čerpáním. Myslím, že takový krok by byl nejen nezodpovědným ze strany vlády, ale doslova by šlo o zahozenou příležitost tyto peníze využít. Laicky řečeno, byl by to silný signál, že vládě na samosprávě nezáleží a mnohá prohlášení byla pouze planými předvolebními sliby.«
BUDOU MOCI Z NOVÉ SITUACE VÍCE PROFITOVAT TAKÉ NEJMENŠÍ OBCE?
Úvahy o tom, jak v Česku využít dodatečné finanční prostředky EU, znovu »otevírají« i problém znevýhodnění nejmenších obcí. Ve srovnání s ostatními žadateli z řad územní samosprávy o dotace z programů podporovaných EU jsou u nás diskriminovány. V Programu rozvoje venkova, který je jim zejména určen, totiž nyní nemají šanci, aby jim do uznatelných nákladů podpořených projektů byla promítnuta DPH.
Jakkoliv stanoviska obou národních reprezentací obcí a měst i Asociace krajů ohledně čerpání dalších peněz z EU mají k sobě velmi blízko, pokud jde o malé obce, jednota názorů tak jasná už není. Mgr. Michal Hašek totiž tvrdí: »Na otázku, má-li být posílen rozvoj venkova, říkám jednoznačně ANO! Dokonce si umím představit, že ve prospěch rozvoje obcí bude alokován celkový objem. Ale - a to je druhá rovina mé odpovědi, pokud je zde prokazatelně fungující systém, tedy ROP, který rychle a efektivně posílá finance do obcí, tak proč to dělat méně efektivně? Problematika DPH je v dané věci poměrně složitý legislativně rozpočtový problém, jehož řešení v tomto programovacím období nevidím reálné.«
Hejtman ovšem smířlivě dodává: »Určitě je to téma, které musí být plně diskutováno pro nové programovací období po roce 2013 a určitě také v rámci případných novel daňových a účetních zákonů. Naše asociace je připravena tyto iniciativy podpořit.«
Naopak Jan Pijáček soudí, že řešení problému neuznatelnosti DPH by se pro malé obce mělo nalézt co nejdříve. »Dodnes je pro mě nepochopitelné, jak mohla nastat situace, kterou jistě zavinil konkrétní člověk - a proč nikdo už nenašel opravné opatření. Z mého pohledu by bylo logické, aby se stát pokusil tuto situaci napravit buď dalším jednáním s Evropskou komisí, nebo aby našel ve svém rozpočtu finanční prostředky pro zasanování této chyby.«
»Rozvoj venkova fakticky spadá pod evropskou zemědělskou politiku, u níž se automaticky předpokládá, že žadatelé v jejím rámci jsou soukromými zemědělci, jimž se DPH neproplácí. Proto se s malými obcemi zachází jako s podnikatelskými subjekty,« vysvětluje Ing. Oldřich Vlasák. »Ministerstvo zemědělství jim původně tyto náklady kompenzovalo. S příchodem krize však od této praxe ustoupilo. SMO to považuje za nefér, ale jednání s ministerstvem byla zatím neúspěšná. To však neznamená, že problém znovu neotevřeme s novým ministrem. Já sám chci jako europoslanec interpelovat evropského komisaře pro zemědělství s dotazem, proč jsou obce stále takto v nařízení EU diskriminovány. Je však vůbec účelné, aby programy na podporu rozvoje malých obcí spadaly pod zemědělství, které přece už ze své povahy nemůže komplexně řešit jejich problémy?«
Způsob využití dodatečné podpory z Bruselu bude záležet pouze na České republice, přičemž konečné slovo bude mít vláda.
Předseda Svazu měst a obcí ČR, poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák: Samozřejmě víme, že obce a města nejspíše nebudou jedinými žadateli o podíl z dodatečných šesti miliard korun z Bruselu. Ale podporujeme úsilí Asociace krajů ČR, aby do regionálních operačních programů směřovalo alespoň 50 % této sumy. Bude-li to více, tím lépe. Rozhodně by to však nemělo být méně.
Předseda Asociace krajů ČR, jihomoravský hejtman Mgr. Michal Hašek: Prostřednictvím ROP jsou kraje schopny alokovat nejen dodatečných šest miliard korun z Bruselu, ale podle našich odhadů i více než deset miliard. Další finanční prostředky potřebujeme hlavně na výstavbu obecní a krajské infrastruktury, komunikace, protipovodňová opatření, podporu podnikání či financování vědy a výzkumu.
První místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta Vlčnova Jan Pijáček: Bylo by příjemné, kdyby v rozvojových projektech obcí a měst, případně krajů, skončilo všech šest miliard. Domnívám se však, že alespoň 70 % této částky by mělo být vyčleněno tak, aby z ní mohly čerpat uvedené subjekty. Vždyť právě obce, města a kraje zajišťují primární rozvoj lidské společnosti na celém území ČR.
Čerstvým příkladem, jak peníze z regionálních operačních programů pomáhají městům a obcím, je v červenci otevřené autobusové nádraží v Telči. Na jeho výstavbu přispěl ROP Jihovýchod 32 mil. Kč. Hned vedle vlakového nádraží tak vzniklo šest autobusových zastávek i dvě výstupní a dvě odstavná stání. Proměnila se také výpravní budova, která cestujícím v obou formách dopravy nabízí vysoký komfort v podobě nové čekárny, internetového kiosku, aktivního displeje s odjezdy autobusů a vlaků či zrekonstruovaného sociálního zařízení.
FOTO: ARCHIV
