Nemalé břímě úkolů a povinností v oblasti péče o životní prostředí leží na bedrech obcí. Koneckonců, proč ne? Nejlépe lze přece vždy ovlivnit své nejbližší okolí.
Zejména obcí, jež se nacházejí v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou, se týká evropská směrnice č. 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Uvedený dokument mj. stanoví, že může-li zemědělec místo chemického postřiku pro ošetření rostlin a plodin použít látku vyrobenou na přírodní bázi, je povinnen tak učinit.
Do českého právního řádu byla evropská směrnice implementována zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, resp. jeho novelou č. 199/2012 Sb., a novelizovanou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin.
»Cílem je u profesionálních uživatelů komplexně upravit aplikaci pesticidů tak, aby jejich používání bylo udržitelné. Tedy snížit jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí,« uvádí ve svém právním stanovisku prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
HROZÍ I NEMALÉ POKUTY
V části týkající se integrované ochrany rostlin zákon č. 199/2012 Sb. nabyl účinnosti až 1. 1. 2014. K témuž datu je účinná i novela vyhlášky č. 205/2012 Sb. Změny se týkají všech profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin. »Porušení obecných zásad integrované ochrany rostlin právnickou osobou je správním deliktem, za který může být uložena pokuta až 200 tisíc korun,« připomíná profesor Aleš Gerloch.
NA »MĚKČÍ« VÝKLADY RADĚJI NESPOLÉHAT
Ovšem ve včlenění této evropské směrnice do českého práva se skrývá velký otazník. Zatímco některé výklady tvrdí, že lze-li použít nechemickou variantu postřiku, je zemědělec povinen tak učinit. Jiné výklady, hlavně z Ministerstva zemědělství, namítají, že tato povinnost nevzniká a zemědělec tak učinit pouze může.
Ekologické preparáty založené na přírodní bázi jistě nejsou samospasitelné. Bez chemických přípravků se v zemědělství dosud stále obtížně čelí některým chorobám a škůdcům a existují dokonce choroby, na které je i současná »chemie« krátká. Nemusíme být »zelenými ekoteroristy«, preferujeme-li postřik vyrobený na přírodní bázi s jeho chemickou alternativou, zejména je-li cenově i účinkem s ní srovnatelný. Velká část zemědělců tak stále nečiní - a byť stále existují určité právní nejasnosti, nelze vyloučit, že svým jednáním porušují zákon.
Starosta samozřejmě nemůže zemědělci hospodařícímu v katastru obce nařizovat, jak má svá či pronajatá pole ošetřovat. Dobré sousedské vztahy však umožňují položit otázku: Které letos používáš postřiky? Neměla by být chápána jako pokus o prolomení pěstitelského tajemství. Nýbrž jako zájem o to, co steklo do obecní dešťové kanalizace nebo prosáklo do spodních vod.
EVROPSKÉ DOPORUČENÍ OBCÍM
Obce a města nespadají do kategorie profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin. Ovšem o »svou« veřejnou zeleň také pečují. Zmíněná směrnice EU pamatuje na tyto případy doporučením:
»Použití pesticidů může být zvláště nebezpečné ve velmi citlivých oblastech, jako jsou například lokality Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS. Na jiných místech, jako jsou veřejné parky a zahrady, sportoviště, rekreační plochy, školní pozemky a dětská hřiště, a v těsné blízkosti zdravotnických zařízení jsou rizika vyplývající z vystavení vlivu pesticidů vysoká. V těchto oblastech by mělo být používání pesticidů omezeno na minimum nebo zakázáno. Pokud se pesticidy používají, měla by být stanovena vhodná opatření pro řízení rizik a v prvé řadě by mělo být zvažováno používání pesticidů představujících nízké riziko a metod biologické ochrany.«
Proto by při výběru externích firem na péči o obecní zeleň neměla být jediným kritériem cena, ale i postupy a prostředky, které se budou při realizaci zakázky používat. A při údržbě zeleně vlastními silami obce by šetrnost vůči životnímu prostředí a ohleduplnost ke zdraví místních obyvatel měly být samozřejmostí.
Při údržbě veřejné zeleně vlastními silami obce by šetrnost vůči životnímu prostředí a ohleduplnost ke zdraví místních lidí měly být samozřejmostí.
