Územní plán spolu s ostatními koncepčními materiály je jen začátkem dlouhé cesty k vytvoření kvalitního a příjemného veřejného prostoru. Ten je spoluutvářen jak dobrou architekturou staveb, tak povrchy, mobiliářem, zelení a vším dalším, co jej dělá plochou vhodnou k pobytu.
Často se v té souvislosti také hovoří o vzájemném vztahu mezi územními a regulačními plány.
Regulační plány umožňují vytvořit podrobnější podmínky nejen pro rozvoj a nové umístění funkcí, ale i pro zachování lokální identity - čili pro život v území tak, aby nedošlo k úplné kosmopolitní degeneraci alespoň některých jeho částí. Je však třeba nejprve stanovit jejich odlišný charakter. Volba funkcí ve vztahu k částem nebude určující pro popis jednotlivých enkláv. Enklávy znamenají speciální prostorové i funkční vtělení řádu, který je jak stimulující, tak regulující.
Regulační plány z tohoto pohledu řeší definitivně formotvorně principiální, avšak také technické, estetické a právní vztahy v území.
PROČ JSOU REGULAČNÍ PLÁNY BEZZUBÉ
Nedocenění regulačních plánů v praxi měst a obcí svazuje legislativa. Podle ní jsou smysluplné (a platné) pouze takové regulační plány, které byly projednány se všemi subjekty v území. Jinými slovy řečeno, regulace musí být opřena o souhlasné stanovisko jakoby desítek zjednodušených územních rozhodnutí na jednotlivé hmotové architektonické, a tedy nejen na urbanistické celky.
Takto zpracovaný regulační plán je na jakémkoli větším území s množstvím subjektů reálně neprojednatelný. Proto regulační plány končí na úrovni územních studií. Ovšem jejich závaznost zůstává právně obtížně vymahatelná na vůli úřadů. Proto má smysl regulaci, zejména v případě veřejných prostranství a veřejně přístupných prostor, vtělit ve zjednodušené podobě do speciální metodiky územních plánů. Takto zpracované nadstandardní regulace ovšem bývají náročné na vystihnutí merita věci, tedy i na legislativní a časově prostornější zázemí zpracovatele územního plánu.
SKRÝVÁ SE ZA NEDOSTATKY »POLITICKÝ BYZNYS«?
Jinou otázkou je, proč řada obcí dosud nemá územní plán zpracovaný a přijatý. Případně, proč existující územní plány nesplňují kritéria podle MINIS (minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS).
Zejména v prvním případě jde buď o záměr, nebo o liknavost spojenou s nepochopením významu územního plánu pro obecné blaho. Záměrem může být například i snaha zastínit smysl územního plánu - dohodu o využití území, a skrýt tak »politický byznys«. Potom už ovšem jde o zvůli ve snaze vytvořit si zcela volný manévrovací prostor pro nakládání s územím bez dlouhodobých regulativů, avšak pouze podle náhodných záměrů. Protože takové jednání nevychází z podstaty veřejného zájmu a sdílených hodnot, je v konečných důsledcích škodlivé zejména svou neodborností a skrytě jiným než veřejně kontrolovatelným účelem konání v území.
JAK VYBRAT ZPRACOVATELE
Zástupci obcí se občas také ptají, jak vybrat zpracovatele územního plánu. Zákon o zadávání veřejných zakázek dává prostor k relativně objektivnímu výběru zpracovatele, ale podle předepsaných kritérií. Jako u každého podobného výběru tak rozhoduje hlavně cena, termíny a prokázané kvalifikační předpoklady. Výsledek práce vybraného zpracovatele se však nedá ani odhadovat a obec hledí na svůj budoucí vývoj do neznáma.
Pro náročnější území je vhodná architektonicko-urbanistická soutěž v kombinaci s předložením objektivně hodnotitelných parametrů zpracovatele včetně honoráře. Zde se soutěží ideou naznačeného řešení. Nejde o výrazně dražší cestu a dobrý výsledek se dá odhadnout hned na počátku spolupráce se zpracovatelem právě na základě vložené myšlenky, která postihuje problematiku města, obce - a zejména meritum smyslu budoucích činností v území.
PETR HRŮŠA
Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno
Chcete vědět více? Zúčastněte se konference Křižovatky architektury!
Autor článku - doc. Ing. arch. Petr Hrůša, zakladatel společnosti Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s. r. o., vystoupí na konferenci Křižovatky architektury, která se bude konat 15. září v Národní technické knihovně v Praze. Problematiku veřejných prostor v územních plánech měst tam více osvětlí na příkladu Litomyšle, přičemž jej v odborném výkladu doprovodí starosta tohoto města Michal Kortyš.
Letos už 3. ročník konference Křižovatky architektury s podtitulem »Veřejný prostor - architektura - investor - obec« se zaměří na celospolečensky aktuální téma veřejný prostor městský či příměstský a jak architektura ovlivňuje život společnosti. K diskusi jsou zváni zástupci komunální sféry, státní správy, akademické obce, dále architekti, urbanisti a developeři.
Mediálním partnerem konference je i měsíčník Moderní obec.
Více informací o konferenci a on-line přihlášku naleznete na www.krizovatkyarchitektury.cz.
Tenisová hala v Litomyšli je dílem týmu architektů Petra Pelčáka a Petra Hrůši.
Mobiliář v centru Litomyšle navrhovali architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka.
FOTO: ARCHIV
