Lázeňský park v Karlově Studánce čeká významná obnova, dostane přes 30 vzrostlých a mohutných stromů

Lázeňský park v Karlově Studánce na Bruntálsku čeká v příštích letech významná obnova. Přibude v něm 32 vzrostlých stromů a 17 keřů, které navážou na jeho historickou podobu a posílí jeho stabilitu i estetiku do dalších desetiletí. Horské lázně do projektu investují více než milion korun.

Nová výsadba pracuje s 32 stromy, které jsou rozmístěny napříč celým parkem tak, aby měl každý konkrétní funkci – buď obnovuje původní stromovou kostru, doplňuje aleje, nebo otevírá historické průhledy na památkově chráněné fasády, které v průběhu let zarostly vzrostlými smrky. Jde o jeden z klíčových prvků budoucí podoby parku. „Návrh pracuje s historickým rukopisem parku. Stromy vybíráme tak, aby nenarušily průhledy na lázeňské budovy a přirozeně doplnily původní kompozici. Nevolíme malé sazenice, ale vzrostlé alejové stromy, i když jsou náročnější na manipulaci a cenu, a to aby změna byla vidět hned, a ne až za deset let, a park si uchoval své měřítko i atmosféru,“ vysvětlil jeden ze spoluautorů, krajinářský architekt Tomáš Popelínský.

Nové stromy budou nadstandardně velké. Zatímco v běžných projektech se používají dřeviny s obvodem kmene 12–14 centimetrů, v Karlově Studánce půjde o vzrostlé kusy s obvodem 25–35 centimetrů a výškou kolem tří až pěti metrů. Aby se nové stromy dobře ujaly, projdou v prvních letech intenzivní péčí – zálivkou, odplevelováním, kontrolou kotvení a výchovnými řezy. Cílem je, aby tvořily pevnou a zdravou kostru parku po desítky dalších let.

Park opět dostane dlouhověké druhy stromů, které do jeho prostředí přirozeně patří: buky lesní, javory kleny, lípy velkolisté a jedle bělokoré. Doplní je okrasné dřeviny, například borovice, magnolie a v centrální části pak dvojice sloupovitých stříbřitých smrků ´Hoopsiiů, které k charakteru Karlovy Studánky patřily po desetiletí.

Součástí projektu je také odstranění velkých pařezů. Na jednom místě, a to za zdejší mateřskou školou, vznikne výsadba přímo do ztrouchnivělého pařezu původního stromu – metoda, která se v historických parcích používala běžně a zlepšuje ujímání mladých dřevin. V Karlově Studánce se osvědčila už před třemi lety u přesadby lípy u domu Bezruč.

Červnové kácení, které předcházelo přípravě výsadeb, se týkalo pouze stromů označených odborným posudkem jako bezprostředně nebezpečné. Podobné zásahy chtějí lázně v budoucnu více koordinovat s obcí. „Karlova Studánka je výjimečné místo. Zdravá zeleň je její podstatou stejně jako čistý vzduch nebo historické budovy. Každý strom tady má svůj význam a každý zásah se dotýká lidí i atmosféry obce. Chceme proto o těchto krocích mluvit s dostatečným předstihem a otevřeně. Náš cíl je společný – aby byl park bezpečný, zdravý a krásný dnes i za mnoho let,“ sdělil ředitel lázní Jan Poštulka.

„Lázeňský park má přes patnáct set stromů a je jednou z nejkvalitnějších komponovaných parkových realizací v Česku, možná i v Evropě. Navazujeme na vrcholné období práce profesora Otruby, držitele Pocty České komory architektů, a na úpravy Lubomíra Rychtara, který se zasloužil o prosvětlení a otevření parku. Karlova Studánka není přírodní les, ale promyšlená krajina špičkových architektů. Chceme ji rozvíjet s respektem k historii i k budoucím generacím,“ doplnil architekt Tomáš Popelínský.

Návrh výsadby připravili dva krajinářští architekti Tomáš Popelínský a Lubomír Rychtar. Vycházejí z dlouhé tradice komponované krajiny, která ke Karlově Studánce neodmyslitelně patří – od romantického parku německých rytířů až po zásadní úpravy profesora Ivara Otruby ze 70. let. Nová výsadba proto nenahradí jen pokácené jednotlivé stromy, ale vrátí parku jeho původní rytmus, průhledy a výrazná místa.*

/lš/

Ilustrační snímky: Lucie Špačková