I když do lázní v Česku loni přijelo víc než 842 tisíc hostů a celkový počet návštěvníků se přiblížil předcovidovým číslům, zahraničních klientů nebylo ani 300 tisíc. Pro tuzemské lázně a města i obce, které jsou s nimi spojené, znamená výpadek bonitních hostů z ciziny ekonomické ztráty a nutnost změny přístupu.
Do tuzemských lázní ze zahraničních hostů loni přijelo nejvíc Němců (200 870), Slováků (12 444) a Ukrajinců (6 747). Kvůli covidové pandemii v posledních letech vypadli hosté z Asie, kvůli válce na Ukrajině klienti z Ruska. Naopak přijelo víc rezidentů, což mimo jiné souviselo s podporou ve formě lázeňských voucherů.
„Lázeňství se nachází na pomyslném rozcestníku. Z pohledu cestovního ruchu se v kontextu s náhradou rusky hovořících hostů nabízí zaměření na země Zálivu anebo Izraele. Také posílení pozic na tzv. sekundárních trzích jako je Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, tedy v zemích s pravidelným leteckým spojením s Českem, bonitní klientelou a historicky tradiční oblibou našeho lázeňství,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget .Co se týče obyvatel Česka, velký potenciál pro lázně má podle Jana Hergeta aktivní finančně zajištěná věková kategorie 35+ a fakt, že lázně jsou atraktivním místem pro aktivní letní i zimní rodinnou dovolenou.
V roce 2022 se nejvíc jezdilo do Karlovarského kraje (545 594 hostů) a také do kraje Zlínského (52 017 klientů) a Olomouckého (47 639 návštěvníků). Karlovy Vary si zásadní význam lázeňství pro město i region velmi uvědomují, aktuálně je – stejně jako ostatní lázeňská města a obce v Česku – trápí zejména nedostatek prostředků na finančně náročnou správu přírodních léčivých zdrojů a lázeňské infrastruktury a chybějící systematická podpora odvětví cestovního ruchu a lázeňství.
„Sektor lázeňství si posledních letech prochází opravdu krizovými okamžiky. Vzhledem k tomu, že provozovatelé lázeňských míst a lázeňská zařízení jsou spojenými nádobami, dopadají problémy provozovatelů lázeňských zařízení i do chodu jednotlivých lázeňských míst,“ říká předsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová a dodává: „Po covidu, rusko-ukrajinské krizi a nyní i počínající ekonomické krizi se lázeňství a cestovní ruch potřebují už opravdu odrazit ode dna a je nutné, aby se všechny orgány státní správy a samosprávy spojily a vytvořily takové podmínky, které by aktivně pomáhaly rozjezdu lázeňské péče.“
Podle primátorky Pfeffer Ferklové je třeba lázně vnímat jako součást prevence a tato oblast by měla být v budoucnosti výrazněji podpořena. Velkou příležitostí pro modernizaci a celkový posun tuzemského lázeňství je projekt Centra lázeňského výzkumu, který chystá Institut lázeňství a balneologie v Karlovarském kraji v rámci podpory strukturálně postižených regionů. Se zvýšením zájmu pomáhá také fakt, že je evropská lázeňská léčba od roku 2021 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, lázeňský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně je součástí mezinárodního zápisu Slavná lázeňská města Evropy spolu s dalšími 8 evropskými lázněmi. V Česku aktuálně existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, která čítá 25 tisíc lůžek, 11 tisíc zaměstnanců a znamená víc než 5 milionů ošetřovacích dní ročně.
„Pandemie covidu-19 znamenala prudký pokles zahraniční klientely. Dobrou zprávou pro lázeňská zařízení ale je, že se domácí samoplátci a pojištěnci aktuálně dostávají na předcovidovou úroveň, nicméně u samoplátců se objevuje tendence pobyty zkracovat,“ říká prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha a dodává: „Nově však evidujeme velký zájem o krátké odpočinkové pobyty na 2 až 3 noci. Od těchto trendů se bude odvíjet vývoj lázeňství v budoucnosti, intenzivně se přitom v současné době musíme zabývat cenovou a provozní udržitelností. Inflace a nastupující recese totiž zásadně zvýšila náklady na provoz, snažíme se však o to, aby se to na cenách pro koncového zákazníka tolik neprojevilo. Aktuálním tématem je pro nás zejména tzv. poplatek z pobytu, jeho výběr a především využití. Usilujeme o to, aby se v legislativě ukotvil povinný účel užití těchto prostředků samosprávami na údržbu a rozvoj lázeňské infrastruktury, a aby byl při jejich výběru, respektive stanovení sazby, zohledněn zdravotní důvod pobytu léčených pacientů, a aby bylo postavení lázeňských pacientů rovné s ostatními pacienty v lázeňském místě.“*
/tz/
Na snímku zpívající fontána v Mariánských Lázních
