Lékařská služba první pomoci

Odpověď: Postavení a působnost lékařské služby první pomoci není (na rozdíl od zdravotnické záchranné služby, jejíž postavení je upraveno ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě) podrobněji právně regulováno. Lékařská služba první pomoci byla rámcově upravena v § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška byla zrušena zákonem ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, s účinností od 1. ledna 1992. Od této doby postavení lékařské služby první pomoci, poskytující primární zdravotní péči v mimoordinační době, není žádoucím způsobem právně upraveno.

Ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je zdravotními pojišťovnami hrazena péče, která zahrnuje zdravotní výkony provedené v rámci lékařské služby první pomoci. Ostatní související náklady byly hrazeny okresními úřady. Po jejich zániku je sporné, zda práva a povinnosti u lékařské služby první pomoci přecházejí na obec s rozšířenou působností, nebo na kraj, neboť tuto záležitost žádný obecně závazný právní předpis neupravuje. Článek CXIX bod 2. zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, stanovuje pravidlo, že pokud okresní úřad (OkÚ) vykonával činnosti, které mu nebyly stanoveny obecně závazným právním předpisem (OkÚ neměl povinnost zabezpečovat provoz lékařské služby první pomoci stanovenou mu zákonem či jiným obecně závazným právním předpisem), přecházejí tyto činnosti (od 1. ledna 2003) na obecní úřad obce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti. Předmětnou situaci ovšem problematizuje ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje, v dnešní době již poněkud archaicky působící, institut tzv. kontraktační povinnosti nestátního zdravotnického zařízení. Jde o povinnost nestátního zdravotnického zařízení uzavřít smlouvu s krajem (do 31. prosince 2002 s OkÚ) příslušným k vydání rozhodnutí o oprávnění, jestliže o to kraj požádá z důvodu zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti, a na jejím základě povinnost podílet se v únosné míře na zajištění potřebných zdravotnických služeb, zejména pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci. Obec s rozšířenou působností tímto oprávněním ve vztahu k nestátním zdravotnickým zařízením nedisponuje a nemůže je tak "přimět" k zabezpečení provozu lékařské služby první pomoci. Navíc Ministerstvo zdravotnictví poskytne (či již poskytlo) pro rok 2003 na tento účel finanční prostředky jednotlivým krajům.

Byť by podle mého názoru (s ohledem na již zmiňovaný článek CXIX bod 2. zákona č. 320/2002 Sb.) měly zabezpečovat fungování lékařské služby první pomoci obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti, realita bude zřejmě jiná.Jan Břeň,

právník