Pojem elektronizace veřejné správy pro mne, jako starostku obce s rozšířenou působností se správním obvodem 12 obcí s celkem 26 tisíci občany, kromě už klasických PC na pracovištích či e-mailové komunikace radnice s klienty, znamená i v poslední době hojně zmiňované informační systémy, a to Czech POINT a datové schránky.
Jako starostka města se vždy snažím hájit zájmy občanů, a proto při jakýchkoliv změnách legislativy - a s nimi souvisejícími změnami fungování úřadu - se vždy zajímám o dva faktory: o hospodárnost navrhovaných změn a jejich přínos pro občana. Domnívám se, že naše úřady nebyly zřízeny proto, aby zdokonalovaly své aktivity a systémy pro svoji vlastní existenci, ale právě pro hospodárnou veřejnou správu, vstřícnou k občanům.
CZECH POINT A DATOVÉ SCHRÁNKY: PŘÍNOSY I ÚSKALÍ
Přínos pro občany i hospodárnost je třeba sledovat také u kontaktních míst veřejné správy Czech POINT. Domnívám se, že zřízením obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným úřadem došlo i k jednoznačnému vymezení jejich působnosti, a to s ohledem na dva faktory - aby veřejná služba sice byla občanovi blíž, ovšem za přijatelného dopadu na veřejné finance. Velmi jsem uvítala, že si občané v přirozených centrech veřejné správy (počínaje obcemi s pověřenými úřady) mohou komplexně vyřídit výpis z obchodního rejstříku, rejstříku trestů, katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku, bodového hodnocení osob, seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo z insolvenčního rejstříku. Na druhé straně je zcela neefektivní, a tudíž i nežádoucí, aby malé obce s počtem obyvatel v řádu stovek poskytovaly služby, na něž už jen samotná vstupní investice činí zhruba 80 tisíc korun, ale za rok se tam pořídí jen pár výpisů. Navíc leckdy nekvalifikovaně, neboť jediný zaměstnanec malého obecního úřadu si obtížně vybavuje, jak prováděl poslední výpis z Czech POINT před více než půl rokem...
Loni v listopadu byl spuštěn informační systém datových schránek v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, v platném znění. Má osobní zkušenost se netýká datových schránek v rámci soudního systému a dopadů na doručitelnost soudních rozhodnutí, ale pouze jejich fungování na úrovni obce s rozšířenou působností. Když jsem si kladla otázku, jaké zkvalitnění služeb je vhodné přijímat pro občany a firmy, tedy klienty veřejné správy, uvědomila jsem si, že svůj postoj k datovým schránkám nám lidé dávají najevo vcelku jednoznačně i bez dlouhého zkoumání.
Občané, kteří nenavštěvují městský úřad pravidelně (mám na mysli vyřízení živnostenského listu, stavebního povolení apod.), nesdílejí ochotu přihlašovat se do systému datových schránek či jej nějak zevrubně studovat, protože to s ohledem na malou četnost své komunikace s radnicí považují za zbytečné. Dokládá to i fakt, že na naší radnici si z vlastní iniciativy zřídilo datovou schránku jen minimum občanů.
Lidé, kteří musí na úřad docházet pravidelně, třeba kvůli sociálním dávkám, nejsou povinni podklady pro jejich výplatu dokládat přes datové schránky - a proto ani pro ně není tato služba nikterak zajímavá.
RADNICE JÍMÁ NEBLAHÉ TUŠENÍ
Občané zatím o dobrovolné využívání služby datových schránek nemají zájem a rozhodně by nebylo vhodné jim je zákonem vnucovat. Bylo však tristní, když před spuštěním systému datových schránek Ministerstvo vnitra vysvětlovalo, jak jejich prostřednictvím bude možné z pláže u moře vyřizovat stavební povolení... To už totiž nebyla vysvětlující kampaň, ale spíše provokace lidí, kteří zažili složitost řízení i třeba jen kvůli pouhé zahradní chatce.
Nejhorší na tomto systému je jeho ekonomická stránka. Úspory na poštovném bývají na radnicích »hravě přebity« náklady na novou IT infrastrukturu, s tím související softwarové úpravy i nekonečně trvající upgrade. Pravda, zatím by bylo předčasné podrobněji hodnotit projekt, který byl spuštěn ani ne před rokem. Nicméně se domnívám, že nesnížil výdaje na státní a veřejnou správu, ba naopak. Nejnověji teď ve městech a obcích s neblahým tušením sledujeme snahy o zpoplatnění celého systému.
PROMARNÍME DOBROU PŘÍLEŽITOST?
Šance k nápravě reputace orgánů veřejné správy - a také ke zvýšení hospodárnosti jejich fungování, se naopak podle mého názoru otevírá v komunikaci mezi jednotlivými úřady pomocí datových schránek. Bohužel, zatím se soustřeďujeme pouze na to, kolik zpráv a v jakém formátu bylo odesláno či jak zabezpečit zálohovací systémy. Jenže zaváděním e-governmentu se nezjednodušily formuláře pro občana, v nichž se nadále tvrdošíjně vyžadují informace, které si orgány veřejné správy mohou elektronicky zjistit mezi sebou samy. S rozvojem e-komunikace nastalo pouze ještě větší kopírování kolonek ve formulářích, racionalizace celého systému je v nedohlednu a už vůbec nelze hovořit o přímé úměře mezi neustálým zdokonalováním formy a obsahu.
Chceme-li tedy efektivně využívat konkrétní informační systémy, nejprve si ověřujme, kolik nás jejich zavádění bude stát. Zároveň usilujme o to, aby občané a firmy těmito našimi kroky byli zatěžováni co nejméně a informační systémy se nestaly shromaždištěm opakujících se dat nebo naprosto nepotřebných informací.
Pokud jde o datové schránky, ve městech a obcích teď se znepokojením sledujeme snahy o zpoplatnění celého systému.
SYLVA KOVÁČIKOVÁ
starostka města Bílovec
Starostka Bílovce Ing. Sylva Kováčiková: Při zavádění informačních systémů sledujme nejen to, kolik nás budou stát, ale i to, aby občané a firmy byli těmito našimi kroky co nejméně zatěžováni.
FOTO: ARCHIV
