Zdrojem největšího znečištění ovzduší v ČR jsou místně právě kotle na tuhá paliva, která se na celkovém znečištění ovzduší ČR podílejí 70 procenty. I proto MŽP podporuje unikátní projekt ny výměnu starých neekologických kotlů za nové, spolňující požadované limity. K rozdělení v programu OPŽP v několika letech je připraveno celkem 9 mld. Kč, v prvním kole kraje rozdělily 3,3 mld. Kč, ve druhém, které by mohlo začít ještě letos, se plánuje rozdělit 3,4 mld. Kč a v posledním kole v roce 2019 bude alokováno 2,3 mld. Kč. Jak na dnešní tiskové konferenci Českého plynárenského svazu (ČPS) uvedl Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP, problém je s administrací žádostí, kraje by měly přijímat žádosti o dotaci online cestou.
Jak dále na tiskové konferenci zaznělo, končící topná sezona přinesla České republice oproti minulému roku dvojnásobný počet smogových dnů. Celkem třiadvacetkrát platila na různých místech našeho území dokonce tzv. smogová regulace. Poprvé po 20 letech byla v lednu vyhlášena i v Praze. Odborníci se shodují, že ze 70 procent mohou za znečištěné ovzduší v dýchacích zónách obyvatelstva lokální topeniště.
„Řešením smogu v České republice je přechod domácností na vytápění zemním plynem. V porovnání s ostatními zdroji tepla je spalování zemního plynu nejšetrnější k životnímu prostředí,“ řekl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), a dodal: „Každá nová plynová přípojka sníží roční objem vypouštěného prachu v průměru o více než čtvrt tuny. To je výzva všem, kteří mají zemní plyn přivedený až ke svému domu, ale topí tuhými palivy. Kotlíkové dotace a rozšířený servis plynárenských firem nabízejí skvělou příležitost, jak levně pořídit komfortní, a přitom ekologické topení, jež nebude dusit sousedy.“
Velká konkurence mezi obchodníky se zemním plynem se aktuálně odráží nejen v cenových nabídkách, ale také v šíři poskytovaného servisu. Téměř všechny subjekty na trhu zákazníkům zajistí komplexní přechod na vytápění zemním plynem včetně pomoci s vyřízením tzv. kotlíkových dotací. V jejich druhém kole chce Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozdělit 3,4 miliardy korun mezi minimálně 35 000 domácností. Dotace se již ale nebudou vztahovat na kotle pouze na uhlí. „Nebyl o ně v první vlně příliš velký zájem, takže jsme si mohli dovolit i po dohodě s Evropskou komisí zrušit jejich podporu a nabídnout tak občanům více prostředků na kombinované kotle, plynové kotle a zdroje na OZE,“ informoval Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.
Podle analýz ČHMÚ mají na znečištění ovzduší v dýchacích zónách obyvatelstva v České republice zdaleka největší vliv lokální topeniště,následované dopravou a průmyslovou výrobou. „Výměna starých kotlů by měla být zásadní záležitostí zejména pro vesnice a příměstské oblasti. Jejich obyvatelé kvůli kotlům na tuhá paliva dýchají mnohdy více škodlivých látek než lidé z velkých měst,“ upozornil Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Jako nejvhodnější technologické řešení pro vytápění rodinných domů doporučuje ČPS plynový kondenzační kotel. Ten se vyznačuje nižšími pořizovacími náklady jak ve srovnání s tepelnými čerpadly, tak kombinovanými kotli 5. generace. „Tyto kotle jsou zároveň vysoce úsporné i z pohledu provozních nákladů. Díky dodatečnému využití spalného tepla pro ohřev vody je jejich účinnost až 109 procent. I ze statistik ERÚ vyplývá, že už od roku 2013 je cena za GJ tepla pro domácnosti nižší v případě plynového než uhelného zdroje. Zemní plyn je dnes pro domácnosti žijící v rodinných domech nejvýhodnějším řešením,“ upozornil J. Valenta.
Zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012 stanovil, aby všechny české domácnosti vyměnily starý kotel za nový ekologický do září roku 2022. Výměna se týká až 300 tisíc domácností a ministerstvo pod vedením ministra Brabce proto v roce 2014 vyjednalo u Evropské komise devět miliard korun na výměnu až 100 tisíc kotlů. Domácnosti tak díky dotacím mohou vyměnit kotel s předstihem, což by se mělo brzy projevit na zlepšení ovzduší po celé ČR. Nicméně faktem zůstává, že domácnostem, které již plynem topí a mají kotel na plyn, na výměnu nového nikdo nepřispěje, jsou tudíž znevýhodněny. Podle slov náměstka Kříže jsou dotace určeny na výměnu těch opravdu nejkřiklavějších případů starých kotlů, které způsobují značnou ekologickou zátěž.
Celková spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla v roce 2016 8,25 mld. m3 a byla nejvyšší za poslední tři roky. Meziročně došlo k nárůstu zhruba o 9 %, tj. 0,7 mld. m3. Téměř rovným dílem k tomu přispěl odběr plynové elektrárny Počerady a spotřeba domácností v souvislosti s nižními průměrnými teplotami v roce 2016. Průměrný meziroční nárůst o 7 % byl rovněž zaznamenán v rámci celé Evropské unie. Jen díky přechodu z uhlí na zemní plyn v oblasti výroby elektřiny došlo loni v EU ke snížení emisí CO2 o 4,5 %.*
/TZ, ev/
