Zákon číslo 289/1995 Sb., o lesích potvrdil zájem státu pokračovat v naší dosavadní tradici hospodářské úpravy lesa, kde jsme světovou jedničkou, zejména v podrobnosti šetření stavu lesa. Proto bylo ze zákona celé naše území lesů pokryto povinností taxačního zařízení. Jako metodický podklad pro...
Zákon číslo 289/1995 Sb., o lesích potvrdil zájem státu pokračovat v naší dosavadní tradici hospodářské úpravy lesa, kde jsme světovou jedničkou, zejména v podrobnosti šetření stavu lesa. Proto bylo ze zákona celé naše území lesů pokryto povinností taxačního zařízení. Jako metodický podklad pro taxační zařízení vznikly Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL). Po vzoru zahraničí byl zaveden dvojí způsob zařízení lesa, a to podle velikosti majetku.
U drobných vlastníků do 50 hektarů lesního majetku zadává a platí vyhotovení lesních hospodářských osnov (LHO) s desetiletou platností pro potřebu státní správy lesů stát. Drobný vlastník je může (a nemusí) zdarma převzít a hospodařit podle nich. Majitelé lesů nad 50 hektarů mají ze zákona povinnost si nechat vyhotovit desetiletý lesní hospodářský plán (LHP) a sami si ho zaplatit! Ovšem tato nesporná diskriminace velkých vlastníků je po faktické stránce zatím jen částečná a zdánlivá. Prakticky 100 % těchto vlastníků se snaží při vyhotovení plánu splnit nastavená kritéria Informačního standardu Ministerstva zemědělství (MZe) a tento plán předat státní správě lesů za finanční příspěvek, který jim uhradí 80 až 100 nákladů na vypracování plánu. Stát si totiž nemůže přát lepší a podrobnější hospodářskou inventarizaci majetku na území své působnosti.
CENY KLESAJÍ, ZŮSTÁVÁ KVALITA?
Zajímavostí je vývoj samotné taxace. Se vznikem nového lesního zákona bylo vypracovávání lesních hospodářských plánů a osnov dosavadnímu státnímu projektovému ústavu ÚHÚL (Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) odebráno ze statutární činnosti. Tato činnost se stala záležitostí soukromých firem a de facto svobodných povolání s licencí. Pro jistou odbornou náročnost a složitost plánů bylo jejich přijímání provozem a vlastníky někdy problematické, mnozí je brali jen jako vynucenou věc ze zákona.
Pod taktovkou Lesů České republiky (jejich výběrových řízení na zařízení státního lesa) došlo k nevídanému ekonomickému jevu, který ovlivnil i ceny lesních hospodářských osnov. Počáteční ceny osnov 750 až 1050 Kč/ha a plánů zhruba 600 až 750 Kč/ha od roku 1995 i přes celkovou inflaci a nepříznivý ekonomický vývoj neustále klesaly až do roku 2004, kdy u osnov činily zhruba 500 až 600 Kč/ha (zaznamenán případ i pod 400 Kč/ha bez DPH) a u plánů 360 až 400 Kč/ha (zpravidla bez DPH). A to i přes poukazování, že za tyto nízké ceny nelze splnit technické parametry plánů a osnov a že se to nutně projeví na snížené kvalitě. Vzhledem k tomu, že jsou lesní plány a osnovy i dnes vcelku bez problémů státní správou lesů schvalovány a přebírány, je zřejmě zmíněný Informační standard Mze plněn i přes tento propad cen.
KDYBY PŘÍSPĚVKY ZANIKLY...
Pro vlastníky lesníách majetků s povinností hospodařit podle plánů nebo převzatých osnov jsou důležitá tzv. závazná ustanovení. Mezi ně patří například u plánů maximální celková výše těžeb, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu a pro lesy státní a obce rovněž minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku.
Zajímavé je pokračující znění odstavce 2, § 24 lesního zákona, kde se praví, že "vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu". Této možnosti využívají jen Lesy České republiky, které se vzdaly čerpání větší části finančních příspěvků na hospodaření v lese od státu. Ostatní vlastníci včetně obcí využívají výhodnějšího hrazení veškeré výsadby melioračních dřevin (a nejen melioračních dřevin) za pomoci finančních příspěvků do lesa.
Pokud by tyto příspěvky od státu, popřípadě krajů, zanikly (ze zákona na ně není právní nárok), začalo by být znění výše zmíněného paragrafu a jeho využití pro obce i ostatní vlastníky aktuální.
KLÍČOVÁ FUNKCE LESNÍHO HOSPODÁŘE
Vlastníky je jednoznačně uznáván přínos lesních hospodářských plánů i lesních hospodářských osnov pro aktualizaci a inventarizaci lesního majetku. V ostatních oblastech, zejména při pochopení úlohy těchto plánů a osnov coby účinného nástroje vlastního hospodaření v lese, se ukazuje jako klíčová instituce odborného lesního hospodáře (§37 odst. 1 zákona 289/1995 Sb. O lesích: "Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení").
Shodují se na tom většinou i pracovníci státní správy lesů, kteří si odbornou komunikaci s vlastníky lesů bez kvalifikovaného odborného lesního hospodáře jako prostředníka již ani nedovedou představit.
Sami odborní lesní hospodáři zpravidla velmi ocení úplné a přesné údaje o obhospodařovaném majetku, rámcově umístěné zásahy a koncepci naplánovaných činností na desetileté období, která jim usnadňuje rozhodování a vzájemnou komunikaci s vlastníkem i se státní správou lesů.
JAN ČERVENKA
držitel licence MZe ke zpracování LHP a LHO
