01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Letos by se ve veřejné správě zásadní změny ještě dít neměly

Ministerstvo vnitra připravuje Analýzu aktuálního stavu veřejné správy. Zároveň mj. začalo přezkoumávat agendy, které územní samosprávné celky musí vykonávat, chystá protikorupční opatření a také zcela nový zákon o úřednících.

Do konce listopadu 2011 má být hotova a pro jednání vlády připravena Analýza aktuálního stavu veřejné správy, kterou provádí pracovní skupina ustanovená při Ministerstvu vnitra ČR. Do její činnosti se zapojí zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Spolku pro obnovu venkova spolu s dalšími odborníky z ústřední státní správy i akademické sféry. Cílem analýzy je zmapovat aktuální stav veřejné správy, definovat hlavní systémové nedostatky a navrhnout základní teze k jejich odstranění. Navržená opatření se mají orientovat na zvýšení efektivnosti veřejné správy, snížení veřejných výdajů a optimalizaci struktury veřejné správy tak, aby bylo možné odstranit multiplicity při výkonu jednotlivých agend a zajistit implementaci moderních metod při řízení veřejné správy.

Státní tajemník a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví JUDr. František Vavera, Ph.D., zdůrazňuje, že úkol připravit analýzu vyplývá z Programového prohlášení vlády, přičemž by se měla stát východiskem pro tvorbu Koncepce dalšího směru vývoje veřejné správy v ČR. »Proto už nyní v březnu Ministerstvo vnitra předloží vládě materiál nelegislativního charakteru, který by jasně deklaroval, že do doby, než budou výsledky analýzy k dispozici, resp. než bude zpracována uvedená koncepce, nebudou žádné změny v organizaci veřejné správy přípustné,« říká JUDr. František Vavera, Ph.D.

Mělo by se toto »embargo« vztahovat také na už avizovaná rušení živnostenských úřadů v obcích s rozšířenou působností nebo přesun výplaty dávkových systémů na nové krajské úřady práce?

Určitě ano. Pochopte, Ministerstvo vnitra zcela jistě vůbec není proti krokům jiných resortů, které jsou logické a přinesou finanční úspory i kvalitnější výkon jednotlivých agend. Ale tvrdíme, že takové kroky nelze přijímat bez konzultace s naším ministerstvem, které má gesci za veřejnou správu, stejně jako bez konzultace se sdruženími, která hájí zájmy měst a obcí. Prostě chce to lepší komunikaci s územím. Ministerstvo vnitra takovou komunikaci s municipální sférou považuje za jednu ze svých priorit a je třeba, aby se i ostatní resorty naučily s územními samosprávnými celky důkladně probrat každou zvažovanou změnu, každý případný zásah do jejich kompetence, a dopřát sluchu i jejich názorům a stanoviskům. Já v tuto chvíli skutečně nevím, zda například rušení živnostenských úřadů v »trojkových« obcích by pro ně a občany v jejich spádových územích bylo nějakým přínosem. Vím však zcela přesně, že existence kontaktních míst veřejné správy Czech POINT nyní už ve více než pěti tisícovkách obcí žádnou duplicitu s činností živnostenských odborů v obcích s rozšířenou působností nepředstavuje. Czech POINT sice kromě jiného poskytuje také výpisy ze Živnostenského rejstříku, ale to neznamená, že se tím řeší práce na agendě živnostenského podnikání.

A víme vůbec, kolik úředníků vyžaduje každá agenda v obci s rozšířenou působností, která má ve spádovém území, dejme tomu, dalších 15 tisíc obyvatel, a v jiné, jež jich má pouze 10 tisíc? Potažmo, kolik úředníků je třeba na tu či onu agendu i v obcích prvního nebo druhého typu na každých, řekněme, pět set obyvatel?

Nu, to dnes úplně přesně nevíme. Do současné doby nebyl celý systém financování státní správy v území zaměřen na agendy, ale jen na celkový příspěvek na výkon státní správy a ten přepočítaný matematickým modelem. Ale je mně jasné, na co narážíte. Takovým klasickým příkladem jsou Černošice. Jako obec s rozšířenou působností pokrývají svými agendami prakticky celý okres Praha-západ. Leč vzhledem k poměrně menšímu počtu vlastních obyvatel dostávají příspěvek na výkon státní správy stejně vysoký (či stejně nízký?) jako jiná »trojková« obec, avšak s podstatně menším počtem obyvatel ve svém spádovém území. Už jsme však zahájili projekt Procesní modelování agendy, který nám řekne, jak je každá jednotlivá agenda procesně zajištěna, kolik nás (a obec) její výkon stojí i jaká je její kvalita a efektivnost. Konečným cílem je případné stanovení standardů výkonu jednotlivých agend veřejné správy, díky čemuž bude také možné prokazatelně a jednoznačně stanovit způsob jejich financování. Do projektu jsou zařazeny tři desítky agend a jak máme zprávy z obcí, s agendami našeho ministerstva, například matrikou, evidencí obyvatel a osobních dokladů žádné větší problémy nemají. Mnohem více je však zatěžují agendy, které na ně stát přenesl v posledních deseti letech a týkají se například životního prostředí. Pojďme se tedy podívat na to, zda na obce stát nepřenáší více povinností (a agend), než po něm požaduje i sama Evropská unie. Od standardů výkonu jednotlivých agend si pak slibujeme, že občan i stát budou mít přesnou kontrolu, jaké veřejné služby a v jaké frekvenci i v jaké kvalitě byly za dané finanční prostředky státu (tedy i občana) zajištěny. Naší filozofií přitom je dosavadní přístup k posuzování veřejné správy změnit z tradičního vrchnostenského pohledu na pohled službový. Jistě se shodnu se čtenáři Moderní obce na tom, že v řadě případů se ve veřejné správě vynakládají peníze na činnosti, které nejenže nemají oporu v žádném zákoně, ale dokonce po nich neexistuje ani žádná reálná společenská poptávka. Proto když tvrdíme, že nyní jedním z nejsložitějších problémů veřejné správy je nedostatek finančních prostředků, pojďme hledat úspory tam, kde se finanční prostředky vynakládají neúčelně.

Ovšem co nejvíce agend v přenesené působnosti - a to i v obcích s pověřeným obecním úřadem či »jedničkových« obcích - přece mělo maximálně přiblížit stát občanům...

 Ano, tak se to vykládalo. Jenže třeba právě u obcí se základní působností by výkon státní správy měl být zřejmě omezen na minimum. Já například vůbec nejsem přesvědčen o tom, že by úřady těchto obcí měly být i ohlašovnami pobytu. Pro přiblížení státu lidem tu přece jsou kontaktní místa Czech POINT. Nyní přemýšlíme o způsobech, jak zajistit, aby tato asistovaná místa výkonu veřejné správy mohla vyřizovat nejen výstupy z různých agend, ale aby tam existovala i možnost různých podání a dokonce, že by se jejich prostřednictvím kupovaly také státní dluhopisy. Chceme rovněž vytvořit elektronickou sbírku zákonů, do níž by byl vstup právě přes Czech POINT, a každý si tak mohl nechat jeho prostřednictvím vyjet jakýkoliv zákon či vyhlášku.

Součástí výstupu z Analýzy aktuálního stavu veřejné správy má být i návrh opatření pro systémový boj proti korupci. Co lze pro to učinit ve veřejné správě už teď?

Jedním z takových opatření by určitě bylo, kdyby nejen z jednání zastupitelstev, ale i rady obce existovaly výstupy s hlasováním podle jmen, a to v případech, kdy by se projednávaly pronájmy a prodej majetku obce, přijetí dotací, veřejné zakázky apod. Dnes se v zápisech z jednání běžně uvádí jen to, že příslušný bod byl projednán a (ne)schválen. Ale veřejnost se nedozví, zda šlo o schválení jednomyslně či těsnou většinou, a už vůbec ne, jak který zastupitel nebo člen rady hlasoval. Jistě, ne vše lze zveřejnit a je třeba dostát například zákonům o ochraně utajovaných informací a o ochraně osobních údajů. Tohle vše chceme se samosprávami prodiskutovat, abychom zase naopak případně neparalyzovali jednání zastupitelstev a rad obcí. Jednání zastupitelstva jsou ze zákona veřejná už dnes a v řadě míst přitom sehrává pozitivní roli i internet, místní televize. S reprezentacemi samospráv, které mají zastoupení v naší pracovní komisi pro tuto problematiku, chceme například probrat myšlenku, že by projednávání majetkových záležitostí do 1 mil. Kč bylo vyhrazeno zastupitelstvu obce, na němž by bylo, zda tuto svou kompetenci svěří radě či nikoliv.

Měl by Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) mít pravomoci ke kontrole hospodaření obcí, jak se o tom poslední dobou mluví?

Už nyní může NKÚ v územních samosprávných celcích prověřovat způsob nakládání se státním majetkem. Uvedu příklad: Zakoupí-li radnice pro úředníky, kteří zajišťují přenesený výkon státní správy, předražené počítače, už to pro ni může být z právního hlediska velmi složité. Když se však obec v rámci své samostatné působnosti rozhodne, že před obecním úřadem nechá položit chodník z mramoru, nikdo jí v tom nemůže zabránit, neboť se svým majetkem hospodaří samostatně - nedostala-li ovšem na chodník dotaci z veřejných zdrojů. NKÚ by nově získal možnost kontrolovat zákonnost postupu obce v souladu s právními předpisy i v její samostatně působnosti. Zákon o obcích přece jasně praví, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně a obec je povinna pečovat o jeho zachování a rozvoj. Zatím tento návrh projednává Legislativní rada vlády. Jde o úkol, který je obsažen i v Programovém prohlášení vlády. Z rozsáhlé a náročné diskuse s odbornou veřejností na toto téma dosud vyplývá, že jde o výrazně složitý problém s nejednoznačným řešením. Mimo jiné by tento krok znamenal i změnu Ústavy ČR a také výrazné zvýšení nákladů spojených s činností NKÚ. Jestliže tuto možnost Legislativní rada vládě doporučí, kabinet ji pojme do návrhu ústavního zákona, který bude schválen Parlamentem a podepsán prezidentem, rozhodně to nebude znamenat, že napřesrok NKÚ začne plošně kontrolovat obce. Ostatně na to nemá ani kapacitu, jeho role by byla spíše preventivní.

Ministr John mj. počítá s přijetím nového zákona o úřednících. Co už o tomto chystaném zákoně víme?

Zeptáte-li se mě na rozdíl mezi úředníkem třeba Ministerstva vnitra a zaměstnancem územního samosprávného celku, kteří oba vydávají správní rozhodnutí, pak za něj musím označit fakt, že zaměstnanec obce či kraje musí složit zkoušku odborné způsobilosti a průběžně se vzdělávat, zatímco úředník ministerstva žádnou zkoušku vykonávat nemusí a až do důchodu si může vystačit s tím, co se naučil na vysoké škole. Naopak ministerského úředníka můžete propustit prakticky ze dne na den, ale odvolat vedoucího úředníka obce tak jednoduché zdaleka není. Nabízí se vyjít ze zákonů č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, a č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služebního zákona). I kvůli výše uvedenému bych pro nový zákon bral jako základ zákon č. 312/2002 Sb., neboť je stručný, v některých případech i nyní přesný a hlavně je úspěšně aplikován už osm let. Jde o to na jedné straně posílit profesionalitu úředníků a na straně druhé jim dát jistotu, že střídání politiků v čele ministerstev a dalších úřadů, ale i obcí a krajů na ně bude mít menší vliv. Chci připomenout, že i pro tuto problematiku již na Ministerstvu vnitra začala pracovat pracovní skupina, v níž zasedají i zástupci obcí a měst.

V čem vidíte výhody a nevýhody přímé volby starostů?

Výhodou určitě je posílení přímé demokracie. Jenže zatím se mluví o přímé volbě v »malých« obcích. Z toho vyplývá jedna z nevýhod - vznik složitého volebního systému, resp. dvou kategorií obcí s různými pravomocemi svých orgánů, což zcela neodpovídá naší historické tradici. Mezi dosud nevyjasněné body patří nezávislost starosty na zastupitelstvu, jeho odvolatelnost apod. Jednoznačně musíme řešit změnu vnitřní struktury orgánů obce a zcela nově stanovit jejich pravomoci. Tato řešení musí být velmi uvážlivá, protože jinak by mohla vést až k paralyzování činnosti obce. Určitě je tedy nemůže určovat jen centrum aniž by přihlíželo k názorům obcí a měst.

 

Jde o to na jedné straně posílit profesionalitu úředníků a na straně druhé jim dát jistotu, že střídání politiků v čele úřadů na ně bude mít menší vliv.

Státní tajemník a náměstek ministra vnitra JUDr. František Vavera, Ph.D.: Pojďme hledat úspory ve veřejné správě všude, kde se prostředky vynakládají neúčelně.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down