Již tisícovku stromů symbolizujících touhu po demokracii se podařilo zmapovat díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou Nadace Partnerství spustila loni v říjnu na připomínku 100 let od vzniku Československa.
Cíl kampaně – najít příběhy 1918 stromů – se tak přehoupl přes polovinu. Kulaté číslo se podařilo naplnit díky kaštanové aleji v Žermanicích v okrese Frýdek-Místek, která je svého druhu raritou. Typicky se totiž sázely spíše lípy. Eva Hýžová, která na šest z původních deseti jírovců maďalů upozornila a zaznamenala je do mapy na www.stromysvobody.cz, vzpomíná na stromy zasazené na oslavu konce 1. světové války a vzniku republiky takto: „Skoro všichni kdysi znali příběh těch stromů i to, který byl zasazen jako první. Později, když byli můj táta se dvěma bratry zavřeni, aby nemohli sklidit úrodu, už na ně neměl kdo vzpomínat. Proto bych si přála, aby se aspoň nyní na stromy nezapomnělo a nezůstaly beze jména.”
Podobnou historii přitom mohou skrývat další stovky i tisíce dosud opomíjených stromů. V přelomových letech naší historie se totiž sázely prakticky všude, včetně zahraničí. „Příběhy svobodného Československa se skrze Stromy svobody vyprávějí skutečně kdekoliv na světě. Proto startujeme spolupráci s aktivními krajanskými spolky v zahraničí s cílem zmapovat tyto rostoucí symboly demokracie i za našimi hranicemi, v Evropě i zámoří,” říká ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. „Zatím největším zahraničním úlovkem je údajně nejdelší alej v Evropě, kterou v ukrajinském – tehdy československém – Užhorodu vysadili v roce 1928 na oslavu republiky čeští botanici. V Izraeli zase víme o Českém i Masarykově lese,” přibližuje mezinárodní charakter kampaně Stromů svobody Miroslav Kundrata.
Kampaň však necílí jen na zmapování historie již vysazených stromů. Vyzývá i k jejich odbornému ošetření certifikovanými arboristy. Jejím vrcholem pak bude hromadná celorepubliková výsadba nových stromů v rámci říjnových oslav československého jubilea. Aktuálně se již počet plánovaných podzimních výsadeb blíží první stovce. Na tu spolutvůrce kampaně firma Arboeko věnovala sto vzrostlých lip srdčitých. „Chceme povzbudit dnešní generaci, aby se zajímala o svoje kořeny a vytvářela nové tradice spojené s kultivací svého bydliště a rodného místa, fyzickou i duchovní. I tady se nám začínají ozývat zájemci z řad krajanů, nedávno například z anglického Bristolu, kde tamní československá komunita plánuje zasadit Lípu svobody,” komentuje další aspekty kampaně ředitel Nadace Partnerství .
Na ošetření stromů i jejich výsadbu lze s podporou Nadace Partnerství získat finance bez nutnosti zakládat vlastní veřejnou sbírku. Vedle toho mohou zájemci podat návrh na vyhlášení stromů za památné. Jak vyplývá ze sesbíraných příběhů, řada Stromů svobody se totiž letošních oslav nedočkala, kdy byly často z neznalosti pokáceny.
Mediálním partnerem kampaně Stromy svobody 1918–2018 je měsíčník Moderní obec. Více o kampani čtěte na stránkách jeho lednového i únorového vydání a nejnovější informace přinese rovněž březnové číslo, které se bude expedovat ke čtenářům už tento pátek.*
/zr/
K foto:
Slavnostní výsadba Lípy svobody ve Stěžerech na Královéhradecku v roce 1919
Ilustrační foto: archiv obce
