Starostové obcí Pavlovice Jan Dufala a Kladrub Anežka Srbová a poslanec Parlamentu ČR Václav Zemek předali v pondělí 1. února hejtmanovi Středočeského kraje Miloši Peterovi petici proti zřízení bioelektrárny v průmyslové zóně mezi Vlašimí a Pavlovicemi na Benešovsku.
Rada Středočeského kraje se stavbou nesouhlasí, neboť s ní nesouhlasí místní občané a samospráva některých dotčených obcí – například Pavlovice, Ctiboř, Libež, Kladruby a Vlašim. „V krajské radě jsme se shodli, že nejsou smluvně zajištěny vstupní suroviny ani odvoz digestátu. V nesouhlasném stanovisku jsme také konstatovali, že doprava bude realizována po nevyhovujících komunikacích. A v neposlední řadě dojde také k záboru kvalitní zemědělské půdy II. třídy ochrany,“ řekl hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.
Vše začalo v roce 2009
Počátky záměru výstavby bioplynové stanice (BPS) v průmyslové zóně směr Kupsův mlýn (vedle stanice ČSOP pro živočichy) se datují k roku 2009, kdy Vlašim kontaktovala firma, která chtěla bioplynku stavět. Její zástupci žádali vybrat a odprodat vhodný pozemek, u kterého by nebyl problém s územním plánem, dopravní dostupností a zároveň nebyl v bezprostřední blízkosti osídleného území. Jiný vhodnější pozemek v katastru Vlašimi k tomuto účelu, než byl ten v lokalitě směrem ke Kupsovu mlýnu, opravdu nebyl k dispozici. Bylo to v době, kdy se začaly konkretizovat kroky k povinnému třídění odpadů včetně bioodpadů a realizovat projekty pro využití biologického odpadu. A právě „bioplynky“ byly jednou z evropských dotací podporovaných forem tohoto využití. Město Vlašim produkuje ročně stovky tun bioodpadu a zde se naskýtala možnost jeho využití s mnohem menšími náklady na výkup, dopravu a jako bonus nákup energie (elektřina a teplo) za 50 % platných cen v místním sportovním areálu. „Na Lukách“, což by mělo efekt v zachování příznivých cen při jeho využívání naší mládeží a občany. To vše bez investic z městského rozpočtu.
Na vlastní oči
„Protože jsme si byli vědomi, že ušetřené peníze nejsou všechno, začali jsme se nejprve intenzivně zabývat zjišťováním informací o bioplynových stanicích – jaké jsou typy, technologie, výkony, provozy, možnosti využití atd. Navštívili jsme několik různých „bioplynek“ v Čechách, v Rakousku a Německu a seznámili se s jejich provozem, technologiemi, dopravní obslužností a zejména vlivem na jejich okolí. Nejvíce nás zaujala „bioplynka“ v Rakousku, která stála 100-150 metrů od lokality s desítkami rodinných domů - nebyl tam žádný problém. Přispěla k tomu zejména technologie „bioplynky“ – nepropustné, uzavřené betonové sběrné nádrže pod úrovní země, to vše včetně jejich plnění ve velké podtlakové (bez úniku vzduchu ven) hale, kam vjížděly vozy s materiálem a následnou obměnou přes speciální pračku vzduchu. Přísun surovin do fermentačních nádrží (kde vzniká působením bakterií bioplyn) probíhá uzavřeným trubkovým systémem a je řízen počítačem. Ani v bezprostředním okolí této bioplynové stanice jsme nezaznamenali negativní pachové vjemy a hluk se omezoval pouze na příjezd a odjezd nákladních vozidel. Přirozeným závěrem pro nás tehdy bylo, že „bioplynka“ právě této technologie je pro námi zvolenou lokalitu zcela bezproblémová. Pravidla provozování (provozní řád) schvaluje „kraj“, vycházejí z dokumentu EIA a jsou závazná. Pokud by došlo k porušení, může kompetentní orgán provoz přerušit nebo dokonce ukončit, " vysvětluje starosta Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa na webových stránkách města.
Prodej pozemku se schvaloval v roce 2010, a tehdy podle něj bylo zastupitelstvo města zcela jednotné napříč všemi politickými subjekty. Podmínkou prodeje pozemku a souladu s ÚP tehdy samozřejmě byla výstavba BPS právě s výše popsanou ekologickou technologií. Další podmínkou prodeje pozemku byl termín dokončení stavby pod sankcí propadnutí kauce ve výši 270 tisíc Kč. Po čtyřech letech, v létě 2014 byla podána ke krajskému úřadu nová EIA, kterou následně firma stáhla. Nicméně vyvolala poměrně velké a negativní emoce. Na jedné straně to bylo z důvodů mnoha nesprávných informací , zkreslování situace a dokonce záměrně lživých údajů, na straně druhé jsou tu také argumenty proti BPS, které mají reálný, rozumný základ a vycházejí z možných rizik, jež vyvolávají některé oprávněné obavy, píše pan starosta na webu města.
Proti záměru výstavby bioplynové elektrárny u Vlašimi se mezi místními občany zvedla velká vlna nevole. Petici proti bioelektrárně podepsalo 5 101 osob. Středočeský kraj pak vydá nesouhlasné vyjádření územního samosprávného celku k dokumentaci stavby bioelektrárny Vlašim. „Domnívám se, že podobné stavby by měly být zásadně budovány jen tam, kde nebudou obtěžovat a ohrožovat obyvatele okolních obcí. Ve Středočeském kraji je řada průmyslových zón i brownfieldů, kde by bylo možné podobný projekt bez problémů realizovat,“ doplnil hejtman Miloš Petera.
/ev, tz, www.mesto-vlasim.cz/
Foto: BPS obdobné konstrukce, jako je ta plánovaná, je v Německu.
Ilustrační foto: Letecký pohled na původní bioplynovou stanici v Třeboni. Zdroj: ekobonus.cz
