Stále častěji nás postihují povodně různého typu: z intenzivních přívalových dešťů, z vícedenních srážek či z tání sněhu i v kombinaci s dešťovými srážkami. Lze se na ně připravit?
Povodním nezabráníme, ale můžeme s nimi účinně bojovat a snižovat riziko škod na zdraví a majetku. Jedním z opatření je budování lokálních výstražných systémů a prvků varování a informování obyvatelstva. Tuto problematiku řeší zákony: o vodách (č. 254/2001), o krizovém řízení (č. 240/2000), o integrovaném záchranném systému (č. 239/2000). Podporu v instalaci lokálních výstražných systémů najdeme i v usnesení vlády č. 382/2000 Strategie ochrany před povodněmi v ČR nebo v příručce Ministerstva životního prostředí z roku 2011 »Lokální výstražné a varovné systémy v ochraně před povodněmi«.
LOKÁLNÍ A ÚZEMNÍ SYSTÉMY VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ
Lokální výstražné systémy jsou v ČR spolehlivě provozovány v některých lokalitách přes deset let. Zároveň se od roku 1991 na celém území buduje jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV), jehož úkolem je co nejrychleji varovat obyvatelstvo před hrozícím příp. nastalým nebezpečím a vyrozumět odpovědné orgány.
Kromě koncových prvků (sirén) je tvořen infrastrukturou, která se skládá z přenosové soustavy a zadávacích terminálů. Ty jsou umístěny na operačních střediscích Hasičských záchranných sborů krajů a na operačním středisku Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS). Vstoupit do JSVV mohou i dispečinky jaderných elektráren a v případě místních informačních systémů též pracoviště krizového řízení obcí.
SIRÉNY, ROZHLAS A BEZDRÁTOVÝ MÍSTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
Nejčastěji a nejdéle využívaným koncovým prvkem pro varování obyvatel jsou u nás rotační (elektrické) sirény. Postupně je nahrazují novější elektronické sirény tvořené zesilovačem a soustavou reproduktorů. Na rozdíl od rotačních sirén dokáží přenášet i doplňkové verbální informace. Jsou vybaveny záložním napájením a umožňují odvysílat varovný signál i v případě výpadku dodávky elektrické energie. Vzhledem k finanční náročnosti se tyto typy sirén přednostně umísťují do rizikových míst (záplavová území, nádraží, zimní stadiony).
V některých obcích je do systému varování a vyrozumění zapojen také místní rozhlas. Někdy jsou součástí tohoto systému i bezdrátové domovní přijímače nebo funkce pro zobrazování výstražné informace prostřednictvím kabelové televize nebo informačních tabulí. Obecně se tento systém nazývá bezdrátový místní informační systém (BMIS).
Na trhu se vyskytuje několik firem dodávajících tyto systémy pro obce na klíč. Označují systémy svou obchodní značkou (MIR, Hornet, AMO, VISO, VOX, SARAH atd.) a nabízejí různé technické řešení a funkce. Každý ze systémů by však měl před uvedením na trh projít testováním a schvalovacím procesem u GŘ HZS. Aktuální seznam koncových prvků schválených k připojování do JSVV je na www.hzscr.cz.
ZÁKLADNÍM PILÍŘEM JE PULT
Dnešní bezdrátové informační systémy jsou velmi sofistikované a disponují spoustou technických vymožeností. Ale všechny využívají jako základní pilíř tzv. pult, jenž může mít podobu samostatného multifunkčního zařízení nebo stolního počítače.
Pult umožňuje přímé hlášení, ze záznamu, přes internet, do kabelové TV a do různých předem nadefinovaných lokalit, např. místních částí, náměstí nebo jen některých obecních budov (školy, školky, domovy důchodců). Při využití dalších přídavných modulů je možné hlásit přímo přes mobilní telefon, zajistit obousměrnou komunikaci mezi koncovými prvky, prezentovat hlášení přímo na www stránky, napojit další senzory, např. měření CO2, tlaku, teploty, dešťových srážek či hladin řek.
SRÁŽKOMĚRY, VODOMĚRNÉ STANICE
Nedílnou součástí lokálních výstražných systémů jsou koncové prvky, jež varují nebo upozorňují obyvatele na blížící se nebezpečí. Srážkoměry lokálního výstražného systému jako první informují o hrozícím nebezpečí odesláním alarmových zpráv o překročení limitních hodnot srážek. Největším nebezpečím jsou plošně omezené, ale velmi intenzivní srážky zejména v létě, podmiňující vznik tzv. přívalových povodní (flash floods). Tyto srážky nelze většinou lokalizovat ani spolehlivě předpovídat.
Dalšími z koncových prvků, které mnoho napoví o blížící se mimořádné události, jsou vodoměrné stanice zaznamenávající vzestup hladiny na toku způsobené srážkovou činností. Při překročení zvolených stupňů povodňové aktivity (SPA) aktivují odeslání alarmových zpráv zadaným příjemcům. Obvykle to je starosta obce, další členové povodňového orgánu, příp. vlastníci nejohroženějších nemovitostí.
Tyto koncové prvky však umožňují odesílat naměřené hodnoty kontinuálně i na vzdálený server pomocí GPRS a hodnoty okamžitě vykreslovat v tabulce a grafu přímo na internetu, kde jsou veřejně přístupné. Jedním z takových serverů je Elektronický digitální povodňový portál (www.edpp.cz), kde si lze nechat zdarma tato data z hladinoměrů či srážkoměrů ukládat a následně interpretovat. Vlastník zařízení platí pouze za přenesená data přes GPRS operátorovi mobilní sítě.
ENVIPARTNER, s. r. o.
Člunkový srážkoměr je umístěn na objektu, jenž neumožňuje připojit zařízení k elektrické energii. Stanice je proto doplněna o baterii a fotovoltaický panel.
Manometrická sonda má vlastní napájení, jež pro zajištění přenosu informací o stavu výšky hladiny zabezpečuje baterie a fotovoltaický panel.
Provoz ultrazvukového čidla, které je umístěno na mostě, zajišťuje elektrická energie dodávaná z blízkého sloupu veřejného osvětlení.
FOTO: ARCHIV AUTORA
