Lomnických sto jedenáct let

Od roku 1947 se výstavní prostory městského muzea a galerie zvětšovaly a rozšiřovaly. V roce 1991, právě po sto letech a vlastně k poctě tohoto jubilea, vznikla i oblastní galerie. Soustřeďuje tvorbu výtvarníků Podkrkonoší a Českého ráje. Od roku 1998 došlo na další přístavbu. V programu byl rovněž postup do půdních prostor. V něm našel umístění lidový malovaný nábytek a poklady z bohaté historie místního loutkářství. Část těchto snah se rozvíjela už v 70. letech 20. století. Je zde zachována i část původní Šlechtovy textilní manufaktury sloužící k sušení pláten pro výrobu plachtovin.

Dědictví s podmínkou

Muzejní a galerijní budova je dnes majetkem města, kterou mu věnoval Ing. Bedřich Šlechta, poslední z majitelů zdejší textilky, pozdějšího Technolenu. Měl však při svém rozhodnutí jednu podmínku - bude zde muzeum. Tuto myšlenku a přání město rádo přijalo a naplnilo.

V jednom z podlaží muzejní pracovníci vytvořili mecenášskému rodu Šlechtů pamětní síň. Dar nebo dědictví však ani tady nebylo jen slibem, ale především finančním závazkem. Město sem nejednou investovalo. V roce 1994 byla postavena vstupní hala objektu nákladem 120 000 Kč, která může po rychlé operativní manipulaci sloužit také jako přednášková nebo besední síň. Z nákladů je pořízeno i zázemí muzea a sociální zařízení. Rovněž budova dostala nový kabát, dočkala se rekonstrukce fasády a opravy střechy.

Na přelomu let 1994 - 1995 získal tento kulturně historický stánek jednostotisícikorunový dar sponzorského typu. Byly to prostředky podniku, zabývajícího se výrobou tkanin na stany. Podobně vysokou částku ovšem nemůže poskytnout každý, kdo chce být sponzorem. Jan Drahoňovský, ředitel městského kulturního zařízení, které se snaží názorně přibližovat veřejnosti bohatství zejména zdejší historie i současnosti, je potěšen také přínosem menších částek nebo skutků.

Například takových, kdy takřka sousední elektrofirma opravuje a zdarma pokládá nové elektrické vedení. Nové instalace na 500 m2 muzejní plochy nejsou zanedbatelné. Nutno připomenout i pozornost jiné firmy, která se zabývá restaurováním tzv. veteránů, starých vozidel a motocyklů. Je tu rovněž ochota veterinářské stanice. Pozoruhodní jsou i dva občané. Jeden poskytuje každý měsíc muzeu a galerii 50 Kč, druhý zase jednou za rok 500 Kč.

"Každá částka je vítanou posilou," oceňuje pozornost jednotlivců ředitel. Patří k nim i personál místní cukrárny. Při každé vernisáži poskytuje bezplatně své výrobky v podobě někdejších proslulých Lomnických sucharů a slaných "kulatek", které se už před více než půlstoletím prodávaly právě zde. Mezi podobné sponzory patří také "Drahé kameny a minerály", dále jatky, jeden motel, samoobsluha.

Nelze opomenout jednoho z lomnických rodáků, který žije ve Vrchlabí - Bořivoje Jandu, který zdarma opravuje pro muzeum hodiny. Mezi nimi je to exponát doslova s vodotryskem z roku 1834. Opravil i hudební automat Polyphon, jehož melodii si mohou návštěvníci dodnes vyslechnout. A ještě je nablízku sklenář - Novotný. Opravy a úpravy výstavních vitrín provádí za režijní cenu. "Třeba bude mecenášů ještě víc," vyjadřuje svůj optimismus, ředitel Jan Drahoňovský. "Sponzorům se snažíme nabídnout i jistou protislužbu, např. možnost reklamy, loga na našich výstavních plakátech."

Peněz není nikdy dost

Roční rozpočet pro muzeum, galerii a městskou knihovnu představoval pro rok 2001 celkem 1 165 000 Kč. Příjmy však představují jen asi jednu desetinu. Proto se muzejní a galerijní stánek snaží také o obohacení např. svého prodejního sortimentu. Jsou to obrazy, především ze zdejších výstav, grafika, upomínkové předměty, odborné časopisy. Byl zaveden prodej místních novin, ujímá se kopírovací služba např. z archívních dokumentů pro studenty a další zájemce.

Říká se, že kdo hledá, najde. To napadlo i Lomnické. Našly se např. dokumentární filmy od místních autorů. Zachycují období 1940 - 1960. Kopírování těchto záběrů, pořízených zpravidla před 50 - 60 lety, je na videokazetě vítanou památkou pro nejednoho zájemce. Ředitel se svými spolupracovníky nechce být závislý pouze na úhradách z městské pokladny, ale vyhledává další formy pro ekonomický efekt. Proto se také z podnětu muzea a galerie pořádají koncerty, přednášky, besedy. Věnuje se pozornost vyhledávání různých druhů grantů.

Muzejní a galerijní práce vyžaduje v současné době i zde vyhledávání dalších cest, které mohou vést k dalšímu rozkvětu expozic a ke zpestřování výstavní a vzdělávací nabídky také pro tento rok.

Josef Farský