Loňské povodně pojišťovny zvládnou

Z uvedených údajů je zřejmé, co loňské povodně pro hospodaření našich pojišťoven znamenaly. Mají tyto ústavy zmapováno, jak velké plnění z této částky připadne jednotlivým klientům, například městům a obcím?

"V našich statistikách sledujeme neživotní, respektive majetkové pojištění, v členění na průmysl, podnikatele a občany. V současné době - na úrovni asociace - zatím neznáme, jaký je rozsah pojištění majetku obcí. Byla však přijata novela zákona o pojišťovnictví, která upravuje, že pokud je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, tak příslušné ministerstvo požádá pojišťovny o vyplnění tabulek, které se týkají pojištění majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí území. Tyto informace již dají hlubší pohled na strukturu škod. Česká asociace pojišťoven monitoruje pojištěné škody a sleduje měsíčně výplaty pojistného plnění. Bylo velice důležité, že asociace v prvních dnech po srpnových povodních 2002 veřejnost uklidnila v tom smyslu, že pojišťovny jsou schopny dostát svým závazkům," řekl nám generální tajemník České asociace pojišťoven (ČAP) Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.

Statistika

Asociace aktualizovala údaje o povodňových škodách k 31. lednu 2003 od 17 členských pojišťoven, jež šetří škody u svých klientů. Odhad hodnoty výše pojištěných škod činí k uvedenému datu 36,8 mld. Kč, přičemž nahlášeny byly škody ve výši 35,9 mld. Kč. Z nahlášeného počtu připadá 6,8 mld. Kč na škody způsobené na majetku občanů a 29 mld. Kč na škody podnikatelů a průmyslových podniků. Pouze 104 mil. Kč představuje odhad pojištěných škod v zemědělství. Oproti povodním z roku 1997, kdy škody na majetku občanů činily necelých 35 % celkového objemu pojištěných škod, je to tentokráte jen 19 %. Celkem 81 % pojištěných škod připadá na podnikatele a průmysl. Členské pojišťovny vyplatily svým klientům již 20,2 mld. Kč pojistných plnění včetně záloh, což je 55 % z odhadované výše pojistných plnění. Vyřízeno bylo 60 092 pojistných událostí, což znamená 76,8 % z nahlášeného počtu škod.

Asociace

"Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení právnických osob, zřízené podle občanského zákoníku. Obhajuje a prosazuje zájmy svých členů v řadě oblastí. Zaměřuje se na zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců v pojišťovnách, rozvíjí spolupráci s vysokými a středními školami. Zajímá ji prevence škod. Nemůže však vykonávat kontrolu řízení a organizace svých členů a kontrolu jejich obchodní strategie. V oblasti legislativy je jejím základním úkolem přispívat k harmonizaci českého pojistného práva s legislativou Evropské unie. Asociace se například v roce 2002 svými připomínkami podílela na přípravě návrhů několika zákonů - novely zákona o pojišťovnictví, zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, o pojistné smlouvě či novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud budou v roce 2003 přijaty, většina z nich nabude účinnosti asi od 1. ledna 2004. To by znamenalo, že naše pojistné právo bude v zásadě kompatibilní s legislativou Evropské unie," konstatoval Ing. Jaroslav Mesršmíd.

Prioritním problémem je dnes ekonomika pojišťoven. Jak na novou situaci reagují?

"Pozitivní výsledek pojišťoven v roce 2000 i v roce 2001 - vždy kolem 4 mld. Kč korun - byl ovlivněn výsledkem technického účtu životního pojištění a jinými výnosy. Výsledek neživotního pojištění, hlavně majetkového, byl v letech 1999 - 2001 kumulovaně negativní ve výši 230 mil. Kč. Zajišťovny (pojišťovny pojišťoven), které narozdíl od pojišťoven, nepůsobí v jedné zemi, ale rozkládají riziko celosvětově, utrpěly poměrně značné škody 11. září 2001. Následně došlo k výkyvům a propadům na kapitálových trzích. Musely čelit i dalším katastrofickým škodám. Proto v posledním čtvrtletí 2002 jasně deklarovaly, že už není možné postupovat dosavadním způsobem, a zdražily zajistné - cenu zajištění, konkrétně v České republice třikrát až osmkrát. Dále změnily smluvní filozofii a odstoupily od proporcionálních smluv. Také chtějí od pojišťoven mnohem podrobnější podklady při oceňování rizika. Zdůrazňují požadavky na modelování a stanovení celkové expozice. Jde o to, aby v určitém regionu, například v povodí Moravy nebo na Ohři pojišťovna přesně stanovila, jaké maximální možné škody ji mohou při povodni potkat," vysvětluje generální tajemník ČAP.

Aby pojišťovny mohly zaplatit zajištění, musely individuálně zvýšit pojistné. Jaká je v této nové situaci úloha asociace?

"Chceme napomoci pojišťovnám k lepšímu oceňování rizika. Pojišťovny musely v řadě případů rozhodnout o zvýšení spoluúčasti, zavedly limity pojistného plnění z pojištění povodně a záplavy a daleko přísněji oceňují riziko u průmyslu a velkých podnikatelů. Musí posoudit, zda je riziko únosné či nikoliv. Jak k tomu přispívá asociace? Například tím, že v rámci filozofie lepšího oceňování rizika mohla zajistit geografický informační systém zátopových území (niv), jinak řečeno historicky maximální rozliv vody v nivách 622 řek. Pojišťovny dnes vědí, jestli se předmět pojištění nachází v dané zóně nebo mimo ni," uvedl Ing. Jaroslav Mesršmíd.

Změna klimatu?

Počítají pojišťovny i s globální změnou klimatu?

"V 70. a 80. letech se v ČR průměrná národohospodářská škoda způsobená povodněmi pohybovala mezi půlmiliardou a miliardou korun ročně. V roce 1997 činily celkové národohospodářské škody 63 mld. Kč a loni dokonce 73 mld. Kč. Nezanedbatelné pojistné události z povodní nastaly i v roce 2000. Jestliže se někde vylije z břehů tzv. desetiletá voda dvakrát, třikrát za deset let, tak to již nemůže být nahodilá událost. Pokud jde o změnu klimatu, je to statisticky těžko uchopitelné. Například rakouští pojistitelé dospěli k názoru, že "...můžeme mít podezření na globální změnu klimatu". Řada pojišťoven a zajišťoven v každém případě uvažuje o daném riziku úplně jiným způsobem, reaguje na novou situaci. České pojišťovny se k nebezpečí povodní staví nadále konstruktivně a v zásadě ho chtějí pojišťovat. Klient by však s nimi měl ve vlastním zájmu udržovat kontakt. Za posledních deset let u nás cena nemovitostí značně vzrostla. Většinou až při povodních si klient uvědomí, že se pojištění nevěnoval a nepožádal o úpravu smlouvy, tj. o úpravu pojistné částky. Měl by si také rozmyslet, a platí to i pro obce a města, na jakou cenu majetek pojišťuje, zda na novou nebo na časovou. Rozdíl je markantní. Jestli se pojišťuje v nových cenách, tak pojišťovna vyplácí tolik, aby v případě totální škody mohla být postavena nová nemovitost. Pokud je dům starý 50 let a je pojištěn na časovou cenu, plnění je podstatně nižší," upozorňuje generální tajemník ČAP.

Ovlivnily loňské povodně zájem o pojištění? "Výsledek roku 2002 ukazuje, že pojistný trh se nadále rozvíjí a pokud jde o předepsané pojistné, udržel si tempo růstu. U neživotního pojištění vzrostlo předepsané pojistné zhruba o 8 %, u životního pojištění o necelých 21 %, celkem se zvýšilo o 13 %. I když se tento obor vyrovnává s historicky největšími škodami, tak se to neprojevilo na ztrátě dynamiky růstu. Moudřejší budeme letos v pololetí, pokud jde o trh jako celek. Zatím některé pojišťovny říkají, že zájem vzrostl až o 20 %, jiné tvrdí, že se markantněji neprojevil. Proto by bylo účelné si v postižených územích průzkumem trhu ověřit, do jaké míry se zájem o pojištění zvýšil. O tom se bude v asociaci jednat," uvedl Ing. Jaroslav Mesršmíd.

Karel Žítek