V jednom nejmenovaném městě požádal v dubnu 2006 občan tohoto města podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí všech kopií zápisů ze schůzí rady obce od roku 1994. Město by sice rádo poskytlo požadované informace, avšak na druhé straně není objektivně schopno je poskytnout v...
V jednom nejmenovaném městě požádal v dubnu 2006 občan tohoto města podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí všech kopií zápisů ze schůzí rady obce od roku 1994. Město by sice rádo poskytlo požadované informace, avšak na druhé straně není objektivně schopno je poskytnout v zákonem stanovené lhůtě. Naskýtá se tak otázka, zda je zde nějaká možnost prodloužit zákonem stanovenou lhůtu, anebo se nabízí jiné řešení, jak případně žadatele "odradit" od poskytnutí tak velkého množství informací (například přes stanovení úhrady nákladů).
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, významně pozměnila jeho novela publikovaná pod č. 61/2006 Sb. Její ustanovení čl. VI sice stanoví, že nabývá účinnosti 1. ledna 2006, ale s ohledem na fakt, že vyšla ve Sbírce zákonů (byla vyhlášena) až 8. března 2006, je zřejmě nutno - vzhledem k obecné nepřípustnosti zpětné účinnosti právního předpisu (retroaktivity) - ustanovení o nabytí účinnosti této novely vykládat v souladu s § 3 odst. 3 zákona číslo 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. To znamená, že pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení; v souladu s tímto zákonným pravidlem by zákon č. 61/2006 Sb. nabyl účinnosti 23. března 2006. Podle přechodného ustanovení se pro vyřízení žádostí, které povinný subjekt obdržel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí dosavadní právní předpisy.
LHŮTY PRO POSKYTNUTÍ INFORMACÍ
Podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona číslo 106/1999 Sb. je tzv. povinný subjekt (obec) povinen poskytnout informaci v souladu se zákonem ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Tuto lhůtu pro poskytnutí informace může prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Jedním ze závažných důvodů je vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti /viz § 14 odst. 7 písm. b) zákona číslo 106/1999 Sb./.
Ohledně možnosti případného dalšího prodloužení lhůty pro poskytnutí příslušných informací je vhodné poukázat na vztah zákona č. 106/1999 Sb. ke správnímu řádu (tj. zákona č. 500/2004 Sb.). Tento vztah vymezuje § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., který upravuje subsidiární (podpůrnou) aplikaci správního řádu. Nestanoví-li zákon č. 106/1999 Sb. jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, pro odvolací řízení a v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu. Dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178 (upravující, kdo je nadřízeným správním orgánem). V ostatním se správní řád nepoužije.
Podle tohoto ustanovení se tedy ve správním řízení podle správního řádu budou vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti a rozhodnutí o odvolání proti těmto rozhodnutím.
Vztah správního řádu k zákonu číslo 106/1999 Sb. lze odvodit též z § 1 odst. 2 správního řádu, podle něhož se úprava správního řádu použije, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Z toho vyplývá subsidiární použití správního řádu ve vztahu k řízení podle zákona č. 106/1999 Sb. Tuto subsidiaritu konkretizuje již zmiňovaný § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.
Jak vyplývá z ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., při poskytování informací se použijí základní zásady činnosti správních orgánů upravené v § 2 až 8 správního řádu a ustanovení o ochraně před nečinností. Na základě § 6 je obecně možné použít pro případy zjednání nápravy při průtazích postupu správního orgánu ustanovení § 80 (ochranu před nečinností). Ustanovení § 80 odst. 4 písm. d) správního řádu obecně umožňuje přiměřené prodloužení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci. Přiměřené prodloužení lhůty může svým usnesením stanovit nadřízený správní orgán. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se podle § 178 odst. 2 správního řádu rozumí krajský úřad.
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Při poskytování kopií ze schůzí rady obce je však třeba zároveň zabezpečit ochranu práv a svobod jiných osob tím, že osobní údaje v nich uvedené budou například začerněny.
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. 6 As 40/2004, konstatoval, že "Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení rady, k nimž má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů".
ÚHRADA ZA VYHLEDÁNÍ INFORMACÍ
Ohledně vyčíslování nákladů v souvislosti s poskytováním informací odkazuji na novou úpravu obsaženou v § 17 zákona číslo 106/1999 Sb. Podle odst. 1 cit. ustanovení si může povinný subjekt mj. vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, za což lze podle mého názoru považovat i poskytnutí kopií zápisů (a s tím spojené potřebné anonymizování osobních či jiných chráněných údajů) ze schůzí rady obce za mnoho let dozadu. V souladu s novými ustanoveními odst. 3 a 4 § 17 cit. zákona je povinný subjekt v případě, kdy bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, povinen písemně oznámit tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli tuto oznamovací povinnost, ztrácí (zanikne) nárok na úhradu nákladů. Ve smyslu § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. je poskytnutí informace podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.
Pro informaci též poukazuji na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. října 2004, sp. zn. 6 A 83/2001, které bylo vydáno před nabytím účinnosti zákona číslo 61/2006 Sb. a kdy problematika úhrady nákladů byla upravena odlišně. Z tohoto judikátu vyplývalo, "že do nákladů za vyhledání informace je třeba započítat také náklady spojené se zpracováním informace, neboť pouhé vyhledání informace bez jejího přenosu např. v písemné podobě na žadatele by pro žadatele nemělo žádný praktický význam. S ohledem na uvedené proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru o přípustnosti extenzivního výkladu ustanovení § 17 zákona č. 106/1999 Sb. shodně se žalovaným".
S ohledem na tento judikát Nejvyššího správního soudu tak šlo dovodit, že i před nabytím účinnosti zákona č. 61/2006 Sb. bylo možné do nákladů započítat například čas strávený s anonymizováním osobních údajů v kopiích zápisů rady obce, aby tím bylo vyhověno požadavku na vyloučení chráněných údajů.
Jan Břeň
právník