Odpověď na tuto otázku se právem očekává od obecních úřadů, svozových firem a zainteresovaných společností. Společnost OZO Ostrava, a. s.: Její ředitel Karel Belda prostřednictvím médií ubezpečil občany, že všechen odpad z barevných kontejnerů putuje k recyklaci. Loni firma svezla z krajského města...
Odpověď na tuto otázku se právem očekává od obecních úřadů, svozových firem a zainteresovaných společností.
Společnost OZO Ostrava, a. s.: Její ředitel Karel Belda prostřednictvím médií ubezpečil občany, že všechen odpad z barevných kontejnerů putuje k recyklaci. Loni firma svezla z krajského města 60 799 tun směsného komunálního a 9282 tun separovaného odpadu. Letos je předpoklad, že se v modrých kontejnerech objeví více papíru, který dříve končil ve sběrnách. "Kde to bude nejvíce nutné, tam přidáme kontejnery," dodal Karel Belda. "Tříděný odpad tvoří až 14 % z celkového množství odpadu. Uložení každé tuny na skládku stojí zhruba tisíc korun, každé levnější opatření je proto přínosnější. Systém třídění odpadu je zapotřebí udržet a až pomine krize, dále ho rozvíjet," zdůraznil Karel Belda. Společnost kvůli snížení výkupních cen zejména papíru a plastu počítá s nižšími ekonomickými výsledky. Zatímco loni činily příjmy 17 mil. Kč, letos se očekává 7 mil. Kč.
Logistické centrum odpadů ve Vsetíně-Bobrkách: "Za leden a únor jsme z barevných kontejnerů svezli zhruba stejné množství vytříděného odpadu jako před rokem. I přes tuto skutečnost každoročně množství směsného komunálního i velkoobjemového odpadu narůstá. Loni jsme odvezli na skládku zhruba 13,5 tisíce tun směsného zbytkového odpadu, z toho dva tisíce tun byl velkoobjemový. Meziročně ho přibývá v průměru o 10 %. Pokud bychom netřídili, byl by nárůst výrazně vyšší. Je přitom zajímavé, že počet podnikatelských nádob a svozů se nezvyšuje. Aby radnice mohla důsledně kontrolovat, zda podnikatelé nevhazují odpad i do kontejnerů určených pro domácnosti, je zapotřebí maximálně využít stávajících legislativních nástrojů," konstatoval Lubomír Střelec, vedoucí Logistického centra odpadů.
Méně příznivá zpráva ze Vsetína se týká snížení příjmů za vytříděný odpad. Zatím se odhaduje propad 900 tisíc korun, což je zhruba 60 % příjmů z prodeje druhotných surovin v roce 2008. Lubomír Střelec však předpokládá, že tuto negativní ekonomickou stránku se podaří zmírnit díky stabilizačnímu programu společnosti EKO-KOM, která od 1. ledna zvýšila nejen platby obcím za zajištění třídění, ale i sazby odměn třídicím linkám za vytřídění, lisování a následnou expedici upravených odpadů ke konečnému zpracování.
Městský úřad Valašské Klobouky: Od stabilizačního programu si hodně slibuje také Karel Šoman, místostarosta města. Když ho svozové firmy koncem roku 2008 oslovily s požadavkem, že chtějí zaplatit o 4500 Kč více za jednu tunu svezeného a vytříděného plastu, byly to pro radní horké chvilky: "Naši občané ke třídění odpadu přistupují velmi zodpovědně, ročně odevzdají v průměru 70 tun plastu, tak mi jistě dáte za pravdu, že by to způsobilo pořádnou díru v našem rozpočtu."
Proto začali na úřadě důkladně počítat. Bude výhodnější dále třídit, nebo zvítězí názor těch, kteří chtějí třídění omezit a vozit odpad na skládku? Jednoznačně se prokázalo, že separace je výhodnější, a to i za nových smluvních podmínek svozových firem. "V opačném případě bychom přišli nejen o finanční příspěvek společnosti EKO-KOM, ale navíc bychom za dopravu a skládkovné vytříděného plastu zaplatili letos o 180 tisíc Kč více, než uhradíme za vytřídění a svoz plastu. "Věřím, že těch peněz navíc nebude až tolik zapotřebí. Jsem také přesvědčen, že poptávka po vytříděných plastech se během několika měsíců opět zvýší. A omezit nebo dokonce zrušit separaci to by byla největší chyba! Až se ekonomická situace zlepší, pak bychom občany ke třídění těžko znovu přesvědčovali," dodal Karel Šoman.
LIBUŠE MIARKOVÁ
