Titulek se může zdát nesmyslný. Vždyť přece všichni chceme bohaté obce. Jenže příjmy obcí nyní vůbec neodpovídají objemu jejich majetku. Touhu po jeho další kumulaci navíc násobí dotace, aniž by řešily schopnost samospráv jej udržovat.
Celková aktiva obcí dosahují 1,4 bil. Kč (skutečnost 2009), což za období let 2000-2009 představuje nárůst o více než jednu polovinu (skutečnost roku 2000 byla 0,9 bil. Kč). Objem majetku obcí poslední čtyři roky rostl průměrně o 7 %, ale daňové příjmy pouze o 2,5 %.
Chudý se však o velký objem majetku nepostará dříve, dokud na to nemá dostatečné příjmy. Jenže obce své příjmy z valné části neovlivní. Musí tedy redukovat výdaje, čili zbavovat se majetku i snižovat počty zaměstnanců. Nemluvím o obecních úřadech, ale zejména o organizacích technických služeb, sportovních a kulturních zařízeních a o nastavení všech příspěvkových organizací a obchodních společností obce do režimu motivace za výsledky a kvalitu.
CHCEŠ MAJETEK? PAK PAMATUJ I NA JEHO OBNOVU A ROZVOJ
Obce je třeba připravit na horší časy v oblasti příjmů. Nebudu rozebírat vliv možné velké novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) v roce 2013. Ostatně dosud se na jejím návrhu neshodla ani vláda. Zkrátka ekonomický vývoj ukazuje do budoucna spíše stagnaci než růst.
Přitom už řadu let některá města fungují v režimu prosté udržovací strategie, kdy financují platy, energie a nezbytné opravy, ale nejsou schopna obnovovat svůj majetek. Přesto existují názory - bohužel mezi zastupiteli poměrně rozšířené -, že čím více budov a majetku obec má, tím lépe.
Omyl vážení! Již po dlouhá staletí platí, že velký objem majetku si může dovolit mít jen ten, kdo vydělává dost peněz na jeho obnovu a je pilným a poctivým hospodářem. V opačném případě majetek stagnuje a úměrně své velikosti způsobuje vlastníkovi jen stále větší ztráty.
CHRAŇME SE »BUDOVATELSKÉHO ROZLETU« NAŠICH PŘEDSTAVITELŮ
Proč jsme dnes dospěli do stavu, kdy je v podstatě bez komplikací možné, aby veřejné rozpočty neměly dost prostředků na obnovu majetku a volení zástupci si přesto podrželi mandát na budování nového majetku? Odpověď je jednoduchá: Nefunguje propojení výsledků hospodaření obce s politickou zodpovědností jejích volených reprezentantů. Ostatně nejen u obcí, ale ani u státu výsledek hospodaření není navázán na objem majetku. Jinak řečeno, nic kromě zákonem daných příjmů a stropu dluhů, daného často bankrotem, nenutí volené zástupce, aby se zastavili ve svém »budovatelském rozletu«.
Podnikatelé to mají těžší. Chce-li podnikatel budovat majetek, musí vytvářet dostatek zdrojů na jeho obnovu. Jinak vytváří ztrátu. Zato obec nebo stát nezastaví před nebezpečným budováním nového majetku nic jiného než disponibilní zdroje k útratě. Výsledek je nasnadě. Obce i stát žijí na úkor stavu svého majetku. Jinak řečeno, nevytvářejí, a tím méně dávají dostatek prostředků na obnovu dosavadního majetku.
Vedle chátrajícího kulturního domu ze sedmdesátých let 20. století se tak bez problémů buduje zimní hala z dotací Evropské unie. Budujeme neveselé zítřky na úkor svých dětí a budoucnosti. Každý, i ten chudý, chce mít zimní stadion, aquapark a podobné módní záležitosti, ačkoliv obyvatelé jeho obce chodí po rozbitých chodnících.
STANDARDY KVALITY: CENTRUM JEJICH VÝZNAM DOSUD NECHÁPE
Aby bylo možné přežít nástrahy budoucnosti, obce i stát budou muset silně redukovat svůj majetek a zavádět standardy kvality. Bohužel jim brání samo Ministerstvo vnitra ČR a stanovisko typu, že ISO není norma kvality vhodná do výběrových řízení, neb vytváří neopodstatněné rozdíly mezi dodavateli a diskriminuje ty, kteří ISO nemají, je na hlavu uhozené (viz Stanovisko OSF k možnosti veřejného zadavatele požadovat pro prokázání kvalifikace předložení certifikátu systému řízení jakosti /ISO/, http://www.osf-mvcr.cz/aktuality/stanovisko-osf-k-moznosti-verejneho-zadavatele-pozadovat-pro?lang=1&ref=m&source=email).
Přežijí jen ty obce a ta města, v nichž bude zaveden systém řízení kvality veřejných služeb. Byť i pouze jediná zrezlá lampa veřejného osvětlení města dokládá, že systém řízení kvality tam nefunguje tak, jak má. To je ISO, milí úředníci našeho stagnujícího ministerstva vnitra! Když jsem ještě blahé paměti pracoval na Úřadu vlády ČR (a to jsem se tenkrát naivně domníval, že ústřední státní správa už nemůže být v horším stavu), všichni moji lidé věděli, co je kvalita, a v mém úseku jsme měli první ISO 9001 v ústřední státní správě ČR vůbec (a také mezinárodní standardy projektového řízení podle IPMA - International Project Management Association).
RECEPT PRO BUDOUCNOST? PŘÍJMY OBCE MUSÍ STAČIT I NA ODPISY
Jsem přesvědčen o tom, že dokud nebudou v úřadech ústřední státní správy fungovat mezinárodní standardy kvality, budou tyto instituce chrlit nesmyslná stanoviska, že nemůžeme chtít tyto standardy v obcích. Naštěstí obce je budou mít dříve než ministerstva, protože municipální sféru k tomu nutí snaha přežít. Jen v ČR je možné, aby ministerstvo, které samo nemá prokázanou dobrou kvalitu, dávalo stanoviska níže do území.
Neefektivita ústřední státní správy je do nebes volající. Není výjimkou, že dotaci v objemu 1 mil. Kč chodí kontrolovat skupina čtyř ministerských úředníků, přičemž na tomto jediném případu stráví několik dní! Což stojí daňové poplatníky, na něž se naši politici tak rádi odvolávají, hromadu peněz. To jsou snad ty dotace, které chceme, to je ten standard, po němž voláme? Nikoliv! Obce by si měly brát vzory z těch nejlepších a samy dobře vědí, že ministerstva to nebudou.
Obce by nyní měly přijmout opatření na budoucí stagnaci ekonomiky, přiživovanou také mnoha ministerskými úředníky i leckterými politiky. Tedy minimalizovat objem majetku a zajistit vysoký standard služeb občanům. To vše tak, aby příjmy obce naprosto dostačovaly na odpisy, jinak řečeno na obnovu majetku.
Hlavu vzhůru! Dobrý a voňavý rok 2012 všem!
LUDĚK TESAŘ
www.cityfinance.cz
