Majetek příspěvkových organizací

Majetek příspěvkových organizací Jsme příspěvková organizace (PO) zřízená městem, které v současné době připravuje hromadnou změnu zřizovacích listin všech příspěvkových organizací. V návrhu listiny je uvedeno, že nemovitý majetek města nám bude dán smlouvou do nájmu. Sousední město zase...

Majetek příspěvkových organizací

Jsme příspěvková organizace (PO) zřízená městem, které v současné době připravuje hromadnou změnu zřizovacích listin všech příspěvkových organizací. V návrhu listiny je uvedeno, že nemovitý majetek města nám bude dán smlouvou do nájmu. Sousední město zase nemovitosti převedlo na příspěvkové organizace. Který způsob je správný?

Odpověď: Ani jeden. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v § 27 poměrně jednoznačně předepisuje náležitosti zřizovací listiny. Zřizovací listina příspěvkové organizace musí mj. obsahovat vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Majetkem se rozumí všechny věci a práva ve vlastnictví zřizovatele, která jsou jako majetek evidována a je o nich jako o majetku účtováno (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a dalších předpisů). Dále může jít o majetek zvláštní povahy, o kterém se neúčtuje, ale o němž se vede operativní evidence nebo evidence podle zvláštních předpisů - sbírky muzeí, galerií, knihovní fondy apod. (podle zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky č. 275/2000 Sb.). Z toho vyplývá, že nemovitý majetek města musí být svěřen PO do správy, nikoliv do nájmu smlouvou o nájmu majetku.

Uzavření podobné smlouvy o nájmu majetku má však přinejmenším tři úskalí. Za prvé, záměr pronajmout nemovitý majetek města musí být zveřejněn (§ 39 zákona č. 128/2000 Sb.), a to pod sankcí neplatnosti (případného následného) právního úkonu. Po určenou dobu se mohou přihlásit o pronájem majetku města jiní zájemci a předložit své nabídky. Nemyslím, že by se zastupitelstvo chtělo dostat do situace, kdy bude rozhodovat, zda budovu poskytne pro zamýšlenou, ale ztrátovou činnost knihovny nebo zda podstatně posílí příjem rozpočtu obce tím, že budovu pronajme za lukrativní částku.

Za druhé, příspěvková organizace je sice ve vztahu k třetím osobám samostatnou právnickou osobou, ale ve vztahu ke svému zřizovateli je zcela podřízena rozhodování orgánů města. A to nejen, co se týče přikázání tzv. hlavních činností, ale i hospodaření včetně užití a rozdělení jeho výsledků. Příspěvková organizace vzniká a zaniká rozhodnutím svého zřizovatele, práva a závazky při jejím přecházejí na zřizovatele. Statutární orgán je zřizovatelem jmenován a odvoláván. Je tedy zcela legitimní se dotázat, zda v případě smluvního vztahu mezi městem a jím zřizovanou PO je možný právoplatný smluvní vztah, a to zejména v souvislosti s otázkou, zda příspěvková organizace (statutární orgán) má ve vztahu ke svému zřizovateli možnost projevit svobodnou vůli.

Za třetí, zákon předepisuje, aby majetek ve vlastnictví zřizovatele byl příspěvkové organizaci svěřen do správy. Výše uvedenou nájemní smlouvu by tedy bylo možno považovat za právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází.

Ostatně z ekonomických důvodů (daně z nemovitostí, odpisy atd.) bývá obvyklejší, že obec svěří příspěvkové organizaci do užívání pouze nebytové prostory v nemovitostech města. Příspěvková organizace ze svého rozpočtu hradí pouze náklady v souvislosti užíváním těchto prostor.