Malé prodejny s potravinami opět významně ubývají. Za pět let jich zavřelo více než šest set, především v menších sídlech

Propad počtu malých obchodů nadále pokračuje. V minulém roce jich ubylo 163. Nejčastěji mizí prodejny v malých obcích. Loni uzavíraly menší obchody především české nezávislé sítě, které se zbavovaly prodělečných obchodů.

Celkový počet prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou do 400 metrů čtverečních je nyní 11 598, roce 2017 jich přitom bylo 13 758. Za osm let tak ubylo více než dva tisíce obchodů. Negativní trend v počtu malých obchodů ukazují nejnovějších data výzkumné agentury NIQ. Podle těchto dat v letech 2021 až 2023 zavírání postihovalo nezávislé prodejny, kterých například v roce 2023 skončilo 137. V minulém roce však ubývaly především prodejny českých nezávislých sítí, které celkem uzavřely 155 obchodů.

Podle Pavla Březiny, předsedy Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), šlo především o malé obchody v regionech. „Ekonomika malých prodejen je neúprosná, venkovské obchody mají vzhledem k obratu relativně vysoké provozní náklady a působí mnohdy v lokalitách s nízkým počtem zákazníků. Bohužel ani sítě nemohou dlouhodobě provozovat ztrátové prodejny,“ sdělil k uvedeným číslům Pavel Březina.

Jeho slova potvrdila i Kamila Halačková, odbornice na retail společnosti NIQ, podle které vývoj může odrážet konsolidaci trhu, tlak konkurence ze strany větších formátů nebo změny v nákupním chování spotřebitelů. „Celkově tedy "tradiční trh" čelí dlouhodobému úbytku prodejen. Organizovaný segment se drží stabilněji, ale i ten v posledním roce zaznamenal pokles. Neorganizovaný segment klesá konzistentněji, což může signalizovat strukturální změny v maloobchodním prostředí,“ dodala Kamila Halačková.

Prodejny v těch nejmenších obcích podporuje projekt Obchůdek 2021+ a také velká část krajů. Udržení prodejny je i priorita mnoha obcí, které jejich provoz podporují dotacemi či poskytováním prostoru k podnikání za zvýhodněných podmínek.

Na podporu projektu Obchůdek 2021+ vyčlenilo Ministerstvo průmyslu a obchodu pro tento rok 49,4 milionu korun. Podporu z tohoto programu mohou získat jen obchody v obcích do tisíce obyvatel, kde je nanejvýše jeden obchod. Celková výše podpory je stanovena na maximálně 130 tisíc korun na prodejnu.

Jak Pavel Březina konstatoval, veřejná podpora je pro obchody v malých obcích nesmírně důležitá a bez ní by byl jejich úbytek ještě větší. Zároveň však je počet prodejen žádajících o podporu větší, než kolika z nich program Obchůdek 2021+ a další mohou pomoci. Zavírají se proto i obchody, u nichž existuje veřejný zájem na jejich zachování. Tedy například obchody v místech kde jiná možnost jednoduše nakoupit neexistuje.

„Řešení obchodní obslužnosti venkova představují automatizované obchody 24/7. Ty totiž poskytují skvělý komfort neustále otevřeného a jednoduše dostupného obchodu, přičemž se zároveň snižují provozní náklady. Škoda jen, že není podporována modernizace tímto směrem i pro malé obchody provozované českými sítěmi. Ty na podporu modernizaci obchodů v malých obcích nedosáhnou, protože jde o větší společnosti. I české sítě se proto logicky chovají tržně a tedy se soustředí na obchody s vyšším potenciálem,“ uzavřel Pavel Březina.

/zr/*

Ke snímku nahoře: Zachovat dostupnost základních služeb na venkově pomáhají prodejny s prvky automatizace a provozem 24/7. Letos v dubnu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (na snímku vpravo se starostou obce Tomášem Dubským ) otevřel novou hybridní prodejnu v obci Vysočina (okres Chrudim), místní části Rváčov. Otevření prodejny, která kombinuje klasický prodejní model s moderními bezobslužnými technologiemi, doprovázelo setkání se starostkami a starosty zaměřené na digitalizaci služeb a inovace v oblasti maloobchodu. Foto: aktuality AČTO