Management památek sleduje záchranu, ale i vhodné využití

Historie obce a její památky, a nemusí jít jen o ty definované zákonem o státní památkové péči, tvoří nenahraditelnou součást každé vísky či města, kterou je třeba chránit.

Obyvatelé si tvoří dlouhodobý vztah k dědictví předků a proto je zachování památek zásadní. Pro stanovení vhodného postupu péče a využití památky je důležité poznání historického odkazu, vypracování odborné analýzy, archeologický výzkum, stavebně-historický průzkum i uměleckohistorické studium. Zachování památek podporuje též jejich využití, pokud je to z povahy stavby možné. Využití však musí být přiměřené a vhodné.

PAMÁTKY A CESTOVNÍ RUCH

Velmi dobré zkušenosti s využíváním památek jsou v oblasti cestovního ruchu. Vhodná je prezentace památkových objektů široké veřejnosti formou zpřístupnění prohlídkových tras a vytváření tematických expozic s vazbou na regionální tradice.

Památky lze s úspěchem využít i pro infrastrukturu cestovního ruchu, zejména atraktivní ubytování, gastronomické služby, svatby, firemní akce či jiné komerční pronájmy a v neposlední řadě i pro natáčení filmů a společenské a kulturní aktivity. Růst turismu s sebou však nese i riziko většího a rychlejšího opotřebení nejen vlastní památky, ale i přilehlých veřejných prostranství, potřebu parkovišť apod.

Cílem by měl být vznik turisticky a návštěvnicky atraktivního místa, jež nabídne přívětivé prostředí při zachování kulturních hodnot a v souladu se zájmy obyvatel.

ÚLOHA VLASTNÍKA JE KLÍČOVÁ

V péči o památky a jejich zachování jsou vždy důležití vlastníci. Ti rozhodují, co se s památkou stane, rozhodují o investici, architektovi, zkrátka o využití. V případě evidovaných kulturních památek může památková péče mnohé usměrnit a v mimořádných případech i památku zachránit a zabránit necitlivým formám zásahů.

Základním předpisem památkové ochrany je zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Ochrana je založena na zákonné povinnosti vlastníka předem projednat zamýšlené úpravy či záměry v chráněném území, památce či ochranném pásmu.

Specialisté příslušného územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) s vlastníkem a projektantem návrh úprav konzultují a zpracují písemné vyjádření pro rozhodnutí výkonného orgánu obce s rozšířenou působností. Obě odborná pracoviště spolupracují při dohledu nad realizací. Úloha vlastníka a jeho vztah ke kulturní tradici a historickému originálu jsou v celém procesu klíčové a nenahraditelné.

OCHRANA PAMÁTEK UNESCO

Péče o památku či soubor památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO patří k těm nejtěžším. Naše země se u těchto památek zavázala, že je bude uchovávat a pečovat o ně nejlépe, jak umí. To mj. znamená, že k tomu rovněž vymezí nutné finanční prostředky, což se i přes složitou finanční situaci všude, zejména v resortu kultury, zatím poměrně daří.

Mezi dotačními tituly Ministerstva kultury je pro vlastníka památkově chráněného objektu na území památky UNESCO několik možností, jak požádat o příspěvek na obnovu. Obdobné je to u památkově chráněných objektů v městských a vesnických památkových rezervacích a zónách. I většina krajských úřadů přispívá z rozpočtů na obnovu památek ve svém regionu.

Obecně lze rovněž konstatovat, že péče o památku UNESCO neznamená automaticky přísnější pravidla. Tato památka totiž už před svou nominací musela mít statut národní kulturní památky či nejvyšší stupeň plošné ochrany, což je městská či vesnická památková rezervace. Po zápisu by měla péče o ni zůstat, jen je pod větším drobnohledem - nejen turistů z celého světa, ale i správních orgánů a odborných institucí.

ZÁVĚR

Památková péče na našem území má naštěstí dlouhou tradici. Pomineme-li osvícený přístup našich předků, sahá až do 19. století, kdy v roce 1850 ve Vídni vznikla Centrální komise pro ochranu památek - základ systematické a odborné ochrany. Národní hrdost a úcta k tradici je ve většině z nás zakořeněna a naším společným posláním je chránit svěřené kulturní dědictví a zachovat je dalším generacím.

HANA MÜLLEROVÁ

místostarostka Telče

Městská galerie Hasičský dům: Srovnání interiérů během a po rekonstrukci. Vpravo celkový pohled na zrekonstruovaný objekt.

FOTO: archiv autorky

Stav Lannerova domu (nového sídla pracoviště NPÚ) před a po památkové obnově.

FOTO: archiv autorky