Mandatorní výdaje trvale na vysoké úrovni První státní rozpočet třetího tisíciletí nebude rozhodně zapsán jako pozitivní do soustavy všech minulých i budoucích rozpočtů, ale za dané situace nemohl být jiný (podle Václava Klause) a pomohl české ekonomice (podle Miloše Zemana). Z ákladní věcnou...
Mandatorní výdaje trvale na vysoké úrovni
První státní rozpočet třetího tisíciletí nebude rozhodně zapsán jako pozitivní do soustavy všech minulých i budoucích rozpočtů, ale za dané situace nemohl být jiný (podle Václava Klause) a pomohl české ekonomice (podle Miloše Zemana).
Z ákladní věcnou charakte ristikou státního rozpočtu je jeho sestavení na okraji možného, zdaleka ne žádoucího optimálního státního vlivu na ekonomický a společenský vývoj. Rozpočet znovu s vypětím pokrývá výdaje ze státních přímých závazků (ze zákona jako např. sociální zabezpečení nebo ze státních smluv) a z nepřímých závazků (např. ze ztrát Konsolidační banky jako výsledku transformačních problémů) a z nutných výdajů na chod státu, a to vše při významném deficitu.
Při posuzování čísel státního rozpočtu na rok 2001 je bezpodmínečně nutné vzít jejich srovnatelnost s rozpočtem na rok 2000, protože se zásadně měnila rozpočtová pravidla. Současně se změnila i obsahová struktura státního rozpočtu.
Rozpočet musela menšinová sociálnědemokratická vláda sestavovat i s přihlédnutím k tzv. opoziční smlouvě s ODS, aby jeho schválení prošlo v Poslanecké sněmovně. V ní především bylo stanoveno, že schodek pro rok 2001 nepřesáhne podle starých rozpočtových pravidel 20 mld. Kč.
VÝCHOZÍ EKONOMICKÁ SITUACE
Základními charakteristikami makroekonomického vývoje v roce 2000, se kterými státní rozpočet pro letošní rok počítá, respektive musí počítat, bylo oživení hospodářského vývoje, ale i výrazný nárůst vnější nerovnováhy ovlivněný dopadem světových cen ropy a poklesem kurzu koruny vůči dolaru. Současnými indikátory finančního vývoje byla stabilita koruny. V oblasti státních financí pokračovala značná nevyrovnanost. K pozitivním rysům vývoje hospodářství patřilo mírné snížení nezaměstnanosti.
V roce 2000 hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl podle predikce o 2,7 %. Rozhodující složkou jeho přírůstku byla poptávka konečné spotřeby domácností a tvorby hrubého kapitálu jak fixního, tak i přírůstku zásob. Ve vyšší tvorbě HDP sehrál rozhodující roli nárůst průmyslové výroby o 6 % a stavebnictví rovněž o 6 %. Zhoršení vnější nerovnováhy vyjadřuje nárůst schodku obchodní bilance zahraničního obchodu ze 64 mld. Kč na 120 mld. Kč. Platební bilance zůstane i v roce 2000 vyrovnaná, když finanční účet bude vlivem přílivu přímých zahraničních investic (očekávaly se ve výši kolem 200 mld. Kč) výrazně aktivní.
Míra inflace dosáhla v minulém roce nárůstu 3,9 %, čistá inflace meziročně (bez vlivu deregulace cen) 3,4 % a je pod dolní hranicí rozpětí stanoveného pro ČNB, tj. 3,5 až 5 % pro rok 2000. Kurz koruny na začátku roku 2000 vůči eur činil 35,23 Kč, na konci roku 35,09 Kč a byl téměř konzistentní s pohybem eur vůči dolaru. Kurz koruny vůči dolaru z 33,80 Kč na začátku roku zeslabil na 37,81 Kč na konci roku, přičemž v průběhu roku (v říjnu) poklesl až na více než 42 Kč za dolar.
Míra nezaměstnanosti klesla z 9,4 % koncem roku 1999 na 8,8 % koncem roku 2000. Počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce se snížil o více než 30 tisíc. I přesto zůstává v řadách nezaměstnaných 457 tisíc osob.
Růst HDP, i když byl vyšší než vláda a Evropská rada předpokládala, se ještě zdaleka nedostal na žádoucí tempo kolem 5 % (pro žádoucí vyrovnávání se zeměmi Evropské unie).
PŘEDPOKLÁDANÝ EKONOMICKÝ RÁMEC
Schválený rozpočet na rok 2001 vychází z toho, že letos dojde ke zrychlování ekonomického vývoje o 3 % HDP, že dojde jen k mírnému zrychlení cenového růstu - o 4,4 %, a že se nebude zhoršovat vnější nerovnováha. Rok 2001 by měl být charakterizován konvergencí k zemím EU. Konfrontace s trendy předchozího roku a s makroekonomickými cíli vytýčenými ve "Společném zhodnocení priorit hospodářské politiky České republiky" vydaném vládou ČR a Evropskou komisí naznačují, že především ve vývoji veřejných financí a ve vnější nerovnováze bude hospodářský vývoj kulhat za předpoklady.
Samotný rozpočet vyvrací možnost přiblížit pasivní saldo veřejných rozpočtů na předpokládaný poměr zhruba 5 % k HDP, spíše se udrží na hranici 7 %. Produktivita práce by stejně jako v roce 2000 měla předstihnout růst mezd a platů. Měnová politika při relativně mírných inflačních tlacích bude pravděpodobně směřovat ke stabilitě úrokových sazeb.
Nezaměstnanost by vzhledem k dokončování restrukturalizace hospodářství (velkých podniků) měla mírně narůstat, ale zvyšující se investiční výstavba by mohla omezování pracovních příležitostí buď zmírnit, nebo dokonce nahradit.
Pozitivními efekty by se mělo projevit zdokonalování institucionálního rámce tržního hospodářství, zvyšování finanční discipliny a zlepšování vynutitelnosti práva. Vedle již uvedených rizik makroekonomického vývoje ve vnější a fiskální rovnováze mohou patřit k citlivým oblastem stabilita bankovního sektoru, kurzový vývoj a regionální nezaměstnanost včetně udržitelnosti sociálního smíru.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Na rozdíl od minulého roku byl státní rozpočet pro letošní rok schválen potřebnou většinou v Poslanecké sněmovně (ČSSD a ODS), bez větších problémů. Příjmy mají dosáhnout 636,2 mld. Kč, výdaje 685,2 mld. Kč. To znamená, že plánovaný schodek by měl dosáhnout 49 mld. Kč.
V rozpočtu jako jeho pevná složka je zahrnuto pasivní saldo kapitoly státních finančních aktiv (ztráty Konsolidační banky apod.) ve výši 29 mld. Kč. Bez něho by pasivní saldo dosáhlo jen 20 mld. Kč, tedy výše, s níž počítala tzv. opoziční smlouva. (Pokud by do pasivního salda státního rozpočtu minulého roku byl rovněž připočten tento pasivní schodek z operací státních finančních aktiv, dosáhl by schodek za rok 2000 vysoké částky: 85,1 mld. Kč.)
Schválený státní rozpočet na rok 2001 (v prosinci 2000) vycházel z propočtů Ministerstva financí, že totiž finanční vazby na reálnou skutečnost budou navazovat na rok 2000, tj. na takové, které by umožnily v minulém roce schodek rozpočtu bez operací státních finančních aktiv ve výši 39,6 mld. Kč, tj. jeho překročení o 4,2 mld. Kč.
Skutečné plnění státního rozpočtu za uplynulý rok však skončilo schodkem 46 mld. Kč. Hlavním důvodem bylo nesplnění rozpočtovaných příjmů v dani z přidané hodnoty o 4,2 mld. Kč a ve spotřební dani (pohonné hmoty) o 7,2 mld. Kč a v dani z příjmů fyzických osob o 1,9 mld. Kč .
Na druhé straně byly překročeny rozpočtované výdaje na důchody o 3,6 mld. Kč (důchodový účet, tj. platby a výdaje na důchody skončil deficitem 20,3 mld. Kč), na nemocenském o 8,5 mld. Kč, na příspěvek na stavební spoření o 0,5 mld. Kč a na některé další položky. Kompenzace z překročení příjmových a z nenaplnění výdajových položek nestačily stáhnout nedodržení k předpokládanému schodku.
Většina překročení výdajů vyplynula z nutnosti dodržet zákonné normy (zvýšení důchodů, nemocenské), u příjmů z neočekávaného vývoje (benzin, nižší vzestup mzdových výdajů a tím nižší příjmy z mezd a neplnění odvodových částek na sociální pojištění).
Příjmy
Celkové příjmy státního rozpočtu 2001 proti skutečnosti minulého roku budou o 54,8 mld. Kč vyšší, v procentním vyjádření téměř o 8 %. Spotřební daně odvedené do státního rozpočtu by měly klesnout na 67,2 mld. Kč a daň z přidané hodnoty na 136 mld. Kč. Předpokládaný pokles o 11 % je důsledkem jejich přerozdělení do dalších částí veřejných rozpočtů, celkově za všechny veřejné rozpočty vzrostou proti minulému roku o 13 mld. Kč. Obdobně vlivem přesunů mezi veřejnými rozpočty je tomu u daní z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, které za všechny veřejné rozpočty vzrostou o 3 %, ale daňová kvóta u nich klesá. Státní rozpočet však u daně z příjmů fyzických osob předpokládá zvýšení na dvaapůlnásobek a u daně z příjmů právnických osob nárůst o 2,5 %.
Relativně nízký nárůst těchto daní proti minulému roku ovlivnilo snížení daňových sazeb. Na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na politiku zaměstnanosti má státní rozpočet obdržet 234 mld. Kč, z toho na důchodové pojištění 179,9 mld. Kč (na dávkách hodlá vyplatit 197,8 mld. Kč).
Státní rozpočet v součtu všech příjmů z daní včetně pojistného by měl v letošním roce inkasovat 594,5 mld. Kč, tj. o 40 mld. Kč více než loni. Daňové příjmy tak budou tvořit 93,4 % všech jeho příjmů, zbytek představují příjmy z vlastní činnosti, z prodeje majetku, přijaté splátky půjček a další drobnější příjmy jako sankční poplatky apod.
Výdaje
Celkové výdaje státního rozpočtu ve výši 685,2 mld. Kč zůstanou prakticky na úrovni minulého roku. Je to ovlivněno přesunem řady dřívějších výdajů (i příjmů státního rozpočtu) na ostatní veřejné rozpočty, ať již místní rozpočty nebo státní fondy. Především jde o přesun investičních výdajů na fond bydlení a fond dopravy. Kapitálové výdaje státního rozpočtu budou proti předchozímu roku o 17,3 % nižší, zatímco běžné výdaje o 2,1 % vyšší.
Současné rozpočty, především však státní rozpočet trápí ohromný podíl i nárůst výdajů, které musí stát plnit, ať má příjmy jakékoliv. Mandatorní výdaje, tj.výdaje určené přímo ze zákona nebo z mezistátních smluv pohltí v roce 2001 54,5 % celkových rozpočtových výdajů (bez operací státních finančních aktiv). Mezi ně patří zejména důchody, sociální dávky, pasivní politika zaměstnanosti, ochrana zaměstnanců ve výši 279 mld. Kč a ostatní mandatorní výdaje státu ve výši 75,5 mld. Kč. Připočteme-li k tomu tzv. quasi mandatorní výdaje státu, které zahrnují výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, na Ministerstvo obrany (bez kapitálových výdajů), zahraniční a humanitární pomoc, mzdy rozpočtových a příspěvkových organizací, platy duchovních a investiční pobídky na daňovou povinnost ve výši 162,5 mld. Kč, pak jejich souhrn tvoří čtyři pětiny výdajů rozpočtu.
Při pohledu na výdaje státního rozpočtu podle funkčního členění zůstávají stejné jako v minulém roce výdaje na zemědělství a lesní hospodářství, výrazně a hluboko klesají na průmysl, stavebnictví, obchod a především dopravu (přebírá je fond dopravy), ale i na vodní hospodářství. Celkem na průmyslová a ostatní odvětví hospodářství klesají výdaje ve srovnání s minulým rokem o dvě pětiny.
Na vzdělávání vynaloží státní rozpočet 79 mld. Kč (o 17 % více), na kulturu, církve a sdělovací prostředky 7,5 mld. Kč (o 32 % více), na zdravotnictví 39,7 mld. Kč (o 8,4 % více), na bezpečnost státu a právní ochranu 85,6 mld. Kč (o 8,6 % více), na státní moc, státní správu, územní samosprávu a politické strany 34 mld. Kč (o 43,4 % více).
Fiskální transparentnost vedla k tomu, aby se sestavoval přehled a souhrn veřejných rozpočtů, aby bylo možné posoudit hospodaření státu jako celku včetně redistribuci mezi rozpočty a bez nichž by nebyl možný přehled o dopadu finančních operací transformačních institucí. Současné výsledky z hospodaření státu vedou k vysokému růstu veřejného dluhu. Pro státní finance jsou i nadále trvalou hrozbou dopady z ekonomické transformace - "kostlivci ve skříni" - kryté státní Konsolidační bankou, a dále nabíhající dopady jako se současně očekávají z neplacených částek zdravotního pojištění, ale i očekávání negativních dopadů z garancí státu (např. za ztrátové úvěry IPB, za očištění Komerční banky před privatizací, za vyrovnávání dluhů velkých podniků v revitalizačním procesu).
Veřejný dluh (hrubý)v posledních letech mimořádně rychle narůstá. Ke konci roku 1999 činil již 275 mld. Kč, ke konci roku 2000 pak 353 mld. Kč a ke konci roku 2001 se očekává 389 mld. Kč, což je 19,2 % odhadovaného HDP. V mezinárodním srovnání tento dluh dosahuje stále ještě nízké nominální hodnoty a je stále hluboko pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií pro vstup do Evropské měnové unie.
Ludmila Štěrbová,
VÁCLAV ČÁP
