Marketingové výzkumy a výzkumy veřejného mínění ve městech, obcích a regionech České a Slovenské republiky ukazují, že místní obyvatelé i vedení radnic vkládají velké naděje do rozvoje cestovního ruchu. Vidí v něm zdroj příjmů i možnost vzniku nových pracovních míst. Spojují jej také s příležitostí...
Marketingové výzkumy a výzkumy veřejného mínění ve městech, obcích a regionech České a Slovenské republiky ukazují, že místní obyvatelé i vedení radnic vkládají velké naděje do rozvoje cestovního ruchu. Vidí v něm zdroj příjmů i možnost vzniku nových pracovních míst. Spojují jej také s příležitostí dalšího zvelebování svých měst a obcí. Proto jsme se pokusili podívat na tento problém podrobněji a zamyslet se nad možnostmi, které cestovní ruch nabízí. Nečiníme si nároky na vyčerpávající přehled, jde nám o načrtnutí zajímavých, ale u nás opomíjených přístupů, o vytvoření základů pro diskuzi o této problematice.
CESTOVNÍ RUCH A JEHO SPECIFIKA
Všechno, co veřejná správa činí pro rozvoj obce či regionu, veškerá její činnost, která není striktně dána pouze platnými zákony, by měla vycházet z obecných principů marketingu obce a z úzce souvisejícího marketingu cestovního ruchu.
Cestovní ruch představuje speciální oblast služeb a integrovaných produktů. Narůst sféry služeb je jednou z nejvýraznějších charakteristik současné společnosti. V posledních desetiletích 20. století například ekonomové označují Spojené státy jako společnost služeb. V této oblasti dnes v USA pracují tři čtvrtiny ekonomicky aktivního obyvatelstva a na tvorbě hrubého domácího produktu se služby podílejí ze 70 %. Za poslední dvě desetiletí tam vznikaly nové pracovní příležitosti téměř výhradně ve službách. Dokonce i v podnicích produkujících hmotné statky hrají služby stále důležitější roli. Například počítačová firma IBM získává větší část (60 %) svých příjmů nikoli z prodeje hardwaru, ale ze služeb, které k počítačům zajišťuje.
V marketingové literatuře odlišují služby od hmotných výrobků tzv. čtyři I - zkráceně 4 I podle začátečních písmen čtyř anglických vlastností:
1. intagibility (nehmotnost) - služby nemají tvar, chuť, barvu ani obal,
2. inconsistency (nestálost) - provedení a kvalita služby jsou velice subjektivní, závisí na konkrétních lidech, na jejich momentální situaci (dispozici či naopak indispozici),
3. inseparability (neoddělitelnost) - služba je neoddělitelně spjata s místem, časem a osobou, která ji zajišťuje,
4. inventory (neskladovatelnost) - služby nemohou být rezervovány nebo skladovány.
Služby v oblasti cestovního ruchu mají svá výrazná specifika, která musí být při přípravě nabízených integrovaných produktů respektována a která také kladou vysoké nároky jak na přípravu produktů a předcházení potencionálním problémům, tak i na zjišťování zpětné vazby a kontrolu efektivity dosažených výsledků.
Za pozornost stojí především následující specifika těchto služeb:
1. krátkodobost a přechodnost působení produktu na zákazníka,
2. zvýšená míra emocionálních, iracionálních faktorů při výběru zájezdu, místa pobytu, trávení dovolené,
3. větší význam vnějších stránek (luxusního vybavení, chování a vystupování personálu) jako určujících faktorů pro vnímání kvality poskytovaných služeb zákazníkem,
4. prvořadá úloha image toho kterého místa,
5. význam zprostředkovatelů (cestovních kanceláří, dopravců, ubytovacích a stravovacích služeb) a jejich spolupráce,
6. význam dvoustupňové komunikace (Lazarsfeldův model), kdy tzv. názorový vůdce (opinion leader) v osobním kontaktu nejpůsobivěji, nejpřesvědčivěji informuje o zajímavé nabídce, kterou nejčastěji zná ze sdělovacích prostředků, od známých či dokonce z vlastní zkušenosti,
7. snadná napodobitelnost ("me too") osvědčených postupů mezi konkurenty, která tlačí na vymýšlení stále nové nabídky,
8. rostoucí nároky na jedinečnost a sílu prožitku (zážitek).
PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH
Praktickou konkretizaci marketingového přístupu k určité obci či regionu představuje vypracování marketingového mixu. Jde o soubor kontrolovaných marketingových proměnných, připravených k tomu, aby veškerá činnost v daném území byla co nejbližší přáním a potřebám trhu. Marketingový mix tak sestává ze všeho, čím veřejná správa může ovlivnit poptávku po nabídce dané obce či regionu. Hlavní možnosti nabízejí čtyři skupiny proměnných, v marketingové literatuře opět označovaných podle začátečních písmen anglických pojmů jako "čtyři P": produkt, cena (price), místo (place) a propagace (promotion). Každá z těchto proměnných skupin představuje rozsáhlý okruh otázek.
Kromě toho se můžeme v literatuře o cestovním ruchu setkat i s rozšířeným marketingovým mixem. Morrison (6/) například rozšiřuje klasickou podobu marketingového mixu o další "4P":
1. people (lidé) - jako vždy ve službách hrají prvořadou roli všichni naši zaměstnanci, především ti, kteří přicházejí do styku se zákazníky,
2. packaging (tvoření balíčků), kompletace pobytových zájezdů,
3. programování, programová náplň návštěv a zájezdů,
4. partneship (spolupráce), úspěch záleží na spolupráci dodavatelů (ubytovacích a stravovacích zařízení, hotelů, restaurací, zámořských zábavních lodí, půjčoven automobilů a provozovatelů zábavních středisek) se zprostředkovateli (cestovní kanceláře, tour operátoři, organizátoři zájezdů za odměnu a kongresů) s přepravci (letecké společnosti, autobusové společnosti, železnice, lodní a trajektoví přepravci) a mnohými dalšími.
To, zda se veřejné správě v daném místě či regionu podaří vytvořit integrovaný produkt, záleží právě na těchto veličinách.
Domníváme se, že z hlediska rozvoje cestovního ruchu si u nás zasluhuje největší pozornost právě posledně jmenované partnerství. Marketing obce či regionu nemůže dělat jen jedna instituce. Naopak velmi důležitá je spolupráce všech zainteresovaných fyzických i právnických osob. Zde nastupuje klíčová role veřejné správy, která je schopna iniciovat vzájemnou komunikaci a úspěšné vyjednávání zúčastněných stran. Ta v obci či regionu reprezentuje celou komunitu, a musí tudíž usilovat o dlouhodobé (trvalé) hledání a řešení společných problémů, dosažení společných cílů. Partnerství sdružuje a znásobuje energii a vkládané prostředky zúčastněných subjektů (místních obyvatel, správy, podnikatelů, neziskových organizací, ap.), na něm je závislá kvalita výsledného produktu. Je to vlastně systém práce, který přináší velké možnosti a nutí nás preventivně čelit potencionálním problémům.
Proto je nutné, abychom vzájemně dokázali jednoznačně definovat naše očekávání uvnitř daného partnerství a byli společně schopni navenek prezentovat naše vize a poselství.
SPOLEČNÉ VIZE
Chceme vytvořit nová pracovní místa, zajistit prosperitu již existujícím institucím, které působí v daném území v oblasti cestovního ruchu, chceme oslovit potencionální investory, chceme zaujmout nové návštěvníky? Jdeme v souladu se světovými trendy? Musíme dokázat formulovat společné vize a cíle, které spojí jednotlivé partnery a jejichž dosažení se stane pro všechny zainteresované jednoznačnou prioritou.
Musíme také umět jednoduše prezentovat místo či region. Výzkumy ukázaly, že u nás se lépe prezentují regiony, které spojuje nějaký dobře známý geografický útvar, například Šumava či Vysoké Tatry, který přes vnitřní nejasnosti a organizační nedostatky je schopen potencionální návštěvníky jasně a srozumitelně oslovit. K oslovení je možné využít také historických zajímavostí místa, ale dá se také účelově vytvořit i zcela nová identita.
Birmighamské marketingové partnerství (dále jen Partnerství) přišlo s následujícím nápadem. V Anglii je většina obchodů v průběhu týdne otevřená do 17.00 hodin a v neděli a o svátcích mají - až na výjimky - zavřeno. Proto Partnerství krátce po svém vzniku (před vánočními svátky) oslovilo některé obchody a obchodní domy, které byly jeho členy, aby měly před Vánocemi otevřeno o sobotách a nedělích a déle do večera.
Partnerství se také zavázalo, že zpropaguje tento fakt v Anglii tak, aby lidé z různých míst do Birminghamu přijeli nakupovat. Obchodníci zpestřili tuto nabídku dalšími výhodami, hoteliéři a majitelé restaurací, kteří se do akce zapojili, připravili pro návštěvníky nižší víkendové ceny. Všichni aktéři měli z celé akce nečekaný zisk a nakupující příjemný zážitek z dobrých předvánočních nákupů.
Následující ukázky naznačují slogany, které jsou využívány k oslovení potencionálních investorů či návštěvníků v zemích Evropské unie:
Barnsley, kde podniky mohou dýchat. (Obal s tímto sloganem představuje Barnsley potencionálním investorům v území.)
Frízsko je jinačí - přijďte a objevte ho! (Barevná brožura velkého formátu, která je určena potencionálním návštěvníkům.)
Průmyslová zóna Welschap dá vaší firmě křídla. (Skládačka, která představuje výhody průmyslové zóny Welschap.)
PARTNERSTVÍ S OBČANY
Zapojení občanů do projednávání rozvojových aktivit je velmi důležité. Občané musí znát plány a záměry veřejné správy, aby se mohli do těchto plánů zapojit a přispět svými názory i aktivitami. Proto například radnice v Anglii vydávají letáček s názvem Jak si stěžovat. Jsou tam uvedeny kontaktní adresy a spojení na představitele radnice, dále co může občan od radnice očekávat a co radnice očekává od něho apod.
Tyto letáčky lze najít v městské knihovně a muzeu i na mnoha veřejností běžně navštěvovaných místech. Takovýto leták jsme objevili i v recepci Městského úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Informační materiály, které radnice v anglických městech vydávají a jsou zdarma vhazovány do schránek domácností, mají na zadní straně poznámku, že tisk a distribuce stála jednoho občana města tolik a tolik pencí.
I samotná interpretace nakládání s městskými prostředky svědčí o tom, zda přístup města je partnerský či nikoli. Posuďte sami. Prezentace rozpočtu jednoho města v ČR hovoří o tom, kolika korunami přispívá radnice na jednoho žáka ve škole či na jednu vstupenku do divadla, jiná uvádí finanční příspěvek jednoho občana na městskou policii, odvoz odpadků či zoologickou zahradu.
Radnice, které si uvědomují svoji roli koordinátora a vyjednavače, se často snaží oslovit i nejmladší generaci. Městský úřad v Lučenci například vydal omalovánky, v nichž se lze seznámit s nejdůležitějšími památkami ve městě a poznat jeho historii prostřednictvím erbů významných místních rodů. Městský úřad v anglickém Yorku zase vydal v loňském roce CD rom s názvem Je Ti 18, který dostávají mladí obyvatelé v den svých osmnáctých narozenin. Na disku dva nejpopulárnější rozhlasoví speakeři upozorňují mladé, že se stávají voliči a mohou spolurozhodovat o rozvoji města včetně financí, které zaplatili v podobě daní.
Veřejná správa v nizozemském Scheveningenu se rozhodla prezentovat tuto čtvrť (je součástí Haagu) jako místo nákupů, zajímavých kulturních událostí a lázeňství. Jednou z podmínek pro udržení takového image je i čistota města. V Haagu proběhla rozsáhlá kampaň, která upozorňovala obyvatele na tuto skutečnost. Radnice také zjišťovala, jaké jsou názory občanů na skutečnost, že pro udržení vysokého standardu čistoty města, se částka (z veřejných prostředků) na čistotu této městské části zdvojnásobí. Občané souhlasili a ztotožnili se s touto myšlenkou natolik, že během několika málo let již bylo možné dosáhnout tohoto standardu i s nižšími náklady.
Fakt, že informovanost a zájem domácích obyvatel jsou důležité pro to, aby město působilo vstřícně a pohostinně, dokazuje následující příklad.
Před začátkem sezóny je v Yorku "víkend otevřených dveří" pro obyvatele města. V tyto dny jsou všechny turistické atrakce zadarmo. Tato akce se setkala s mimořádným zájmem obyvatel, kteří v ten den navštíví i taková místa, která nikdy před tím neviděli. Organizátoři se i touto formou snaží vyvolat pozitivní vztah obyvatel Yorku k cestovnímu ruchu. Tato událost je vlastně poděkováním obyvatelům za jejich příjemné chování vůči návštěvníkům po celý rok.
V České republice existuje obdoba tzv. víkendu otevřených dveří - Den muzeí. Neexistuje však dostatečná prezentace této akce, respektive chybí její provázanost s celkovou prezentací města či regionu. Ani zaměstnanci muzeí si dostatečně neuvědomují význam muzea jako integračního prvku v regionu. Chybějí jednoznačná očekávání uvnitř partnerství, kterými je již uvedená snaha seznámit domácí obyvatele se vším, na co mohou být pyšní a upozornit, že pro všechny partnery je užitečné vytvořit u návštěvníků pocit, že jde o zajímavé město, v němž žijí zajímaví lidé.
Záslužný projekt podobného typu probíhá například ve Znojmě. Okresní úřad získal do správy objekt Louckého kláštera, což je historicky velmi unikátní areál. V minulosti největší klášter na území Rakousko-Uherska byl v souvislosti s vydáním Josefových dekretů zrušen a stal se majetkem armády. Teprve před několika málo lety jej armáda opustila a okresní úřad hledá způsoby jeho využití.
Výzkum zaměřený na obyvatele Znojma nám ukázal, že lidé se domnívají, že klášter by mohl sloužit kulturním a společenským účelům. Nemají ale žádné představy o možnostech jeho komerčního využití. Okresní úřad se rozhodl - ve spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně - tento objekt co nejdříve zpřístupnit veřejnosti. Většina obyvatel města v minulosti, kdy tam sídlila armáda, neměla možnost si objekt prohlédnout. Část kláštera byla upravena na výstavní prostory, část pro konání společenských akcí.
Začalo se i s úpravami venkovních ploch. V létě roku 1998 se tam uskutečnila (ve spolupráci s brněnskou Fakultou architektury) konference, na kterou mělo přístup i domácí obyvatelstvo. Obyvatelé přicházejí na výstavy a účastní se koncertů. Provizorní zpřístupnění kláštera přineslo svoje ovoce. Občané projevovali zájem o možnost uspořádat v areálu kláštera plesy, firmy zde chtěly prezentovat své produkty apod. Zájem o využití objektu měla okresní hospodářská komora i místní vinaři.
PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY A PODNIKATELŮ
Úspěšné firmy, které se usadily v určitém městě, jej propagují už i tím, že se jim prostě daří. Při obchodních jednáních nebo při neformálních setkáních se zmíní potencionálním investorům, že sídlí na dobrém území. V Barnsley dokonce vzájemné kontakty s firmami využívají ke společné a oboustranně výhodné propagaci. Zástupce jedné ze zahraničních firem působících ve městě se spolu s vedoucím odboru hospodářského rozvoje účastnil mezinárodní konference ve Španělsku, kde měli společné vystoupení: zástupce veřejné správy představil firmu a zástupce firmy území Barnsley. I další příklad z Birminghamu se týká spolupráce s podnikatelským sektorem.
Visitor passport je jakýsi pas VIP pro návštěvníky města. Je to samofinancující se aktivita. Jde o brožurku velikosti a designu podobného cestovnímu pasu. Je v modré barvě, protože modrá je podkladovou barvou všech prezentačních materiálů o Birminghamu. Pasy jsou vydávány ke konkrétním akcím a jejich výroba je hrazena z reklamy uvedené uvnitř nebo na zadní straně. Držitel pasu dostává slevu v nočních klubech, restauracích, obchodech apod., které se reklamou podílejí na financování "pasu".
V úvodní části čtenáře osloví člen městského zastupitelstva. Dále jsou zde představeny možnosti, které Birmingham nabízí v oblasti sportu, umění i obchodu. "Pas" obsahuje i mapu centra města a důležitá telefonní čísla turistických, informačních, dopravních a ubytovacích služeb.
Z iniciativy veřejné správy a ve spolupráci s místními podnikateli vznikají v mnoha městech "balíčky informací". Ty mohou získat všichni pořadatelé a organizátoři, kteří při aktivitách zajistí jejich distribuci. Účastníci konferencí, sportovních akcí, kulturních festivalů i hosté místních firem a organizací se bez problémů dostanou k potřebným informacím. Prezentující se podniky vědí, že se údaje o nich dostaly do správných rukou. Jsou vytvořeny všechny podmínky pro to, aby se pořadatelé i účastníci měli zájem do města vracet.
Ne vždy je tento způsob ten nejlepší. Výzkumy, které jsme uskutečnili během mezinárodních veletrhů v areálu brněnského výstaviště, ukázaly, že návštěvníci i vystavovatelé jsou zahlceni množstvím materiálů a informací, které zde získají a musí vstřebat. Proto údaje o městě, jeho památkách, zajímavostech, kultuře a sportu hledají spíše v klidných místech svého ubytování (v hotelích, penzionech i v soukromí), tam je ale bohužel nedostávají.
Tyto výzkumy také upozornily na zajímavý příklad neuspokojivé spolupráce potencionálních partnerů v případě zajištění optimálních možností stravování pro návštěvníky veletrhů. Občasné stížnosti totiž nepramení z nedostatečné nabídky stravovacích možností, ale z neznalosti stravovacích zvyklostí návštěvníků a nedostatečného respektování konkurenční nabídky restaurací mimo areál výstaviště.
PARTNERSTVÍ V REGIONU
Schopnost prezentace závisí i na tom, do jaké míry dokážeme spolupracovat v okruhu širším než je ten, který vymezují hranice města. Například účinnější prezentaci jižní Moravy brání právě neschopnost jednotlivých spoluvystavovatelů formulovat reálná očekávání a jasné vize.
Každoročně se okresy, města a podnikatelské subjekty jižní Moravy společně představují na veletrzích cestovního ruchu (Regiontour v Brně, Holiday World v Praze, Ferien ve Vídni). Na jedné straně si všichni uvědomují význam prezentace při vytváření pozitivního image regionu, na druhé straně společná prezentace přináší řadu problémů.
Hlavním koordinátorem společných prezentací jižní Moravy na veletrzích cestovního ruchu je odbor hospodářského rozvoje (OHR) Magistrátu města Brna. Formou obsáhlého dotazníku si OHR chtěl ujasnit, co vystavovatelé od společné expozice očekávají, s čím jsou nespokojeni, co je třeba zlepšit, o čem je nutné více komunikovat.
Podle názorů spoluvystavovatelů by expozice měla především umožňovat komunikaci s veřejností, prezentaci tiskových materiálů, poskytování informací i pracovní jednání. Měla by také být atraktivní, spíše otevřená a ne za každou cenu levná. Vystavovatelé šetří už tím, že se spojují ke společné prezentaci.
Jednotliví vystavovatelé ke společné účasti přistupují různě. Můžeme je rozdělit do čtyř skupin:
1. k účasti na veletrzích přistupují naprosto věcně,
2. konstruktivně chtějí analyzovat chyby a diskutovat o problémech a dosažených výsledcích, mají zájem o otevřenou expozici, občas zaujímají příliš emocionální stanoviska (tuto skupinu tvoří asi dvě třetiny sledovaného souboru),
3. společnou účast vidí pesimisticky, preferují uzavřenou expozici,
4. nechápou význam společné účasti na veletrzích.
Co se týká kladných stránek, společná prezentace přináší jednotlivým subvystavovatelům především snížení finančních nákladů na akci, v kontextu s regionem se zvyšuje atraktivita jednotlivého města, okresu i podnikatelského subjektu. Poskytuje rovněž potencionálním klientům komplexní nabídku. Polovině dotázaných vystavovatelů vadí malá ochota jejich kolegů domlouvat se na společných koncepcích.
Do budoucna je nutné jasně si definovat, co je to společná prezentace, uvědomit si, že neznamená jen to, že se všichni sejdou ve společné expozici. Musí mít společné informační materiály a nabízet společné produkty. Důležité je rovněž jasně formulovat, čeho chceme společnou prezentací dosáhnout.
ORIENTAČNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Území (obec či region) musí dokázat nabídnou co nejvíce informací. Je třeba pamatovat na to, že občan i návštěvník se musí v daném místě zorientovat a vědět, kde získá další potřebné informace. Orientační a informační systém napovídá, nakolik veřejné správě záleží na lidech, kteří se v území pohybují, jaký má zájem nabídnout jim svoje služby.
Město Svitavy spojilo tvorbu jednotného vizuálního stylu s tvorbou informačního systému.
"Bude-li někdo uvažovat o tvorbě grafického manuálu jako základní podmínce pro jednotný vizuální styl města, měl by jeho rozsah vymezit podle vlastních potřeb. Důležité je stanovit grafické symboly, z nichž pak vychází řešení tiskovin a ostatních předmětů. Poté může následovat kterákoliv oblast, kterou je nutno řešit.
Náš manuál řeší informační centrum a vnitřní informační systém, ale už neřeší městský informační systém (MIS), protože ten byl instalován před třemi lety. Nebudeme ho měnit jen proto, že neodpovídá zásadám jednotného vizuálního stylu. Až přijde čas na jeho obnovu, necháme zpracovat jeho novou podobu v souladu s celkovým vizuálním stylem města."7)
V jednom moravském městě jsme hledali muzeum. Informační tabule umístěné na sloupech veřejného osvětlení nás navigovaly k nejrůznějším podnikům a provozovnám, o muzeu jsme se ale nedozvěděli. Pracovníci muzea nám prozradili, proč tomu tak je. Město pronajímá komerční firmě navigační informační tabule. Poplatky za jejich využívání jsou vysoké a navíc muzeum má svoje budovy na několika místech ve městě. Náklady na tuto reklamu by vážně zatížily jeho rozpočet.
INTERPRETACE ÚZEMÍ
Velmi důležité jsou údaje, které umožňují lepší pochopení souvislostí, informují o historii a specifičnosti daného území. V širším kontextu jde o identitu a image obce či regionu. Této problematice jsme se věnovali v příloze Moderní obce č. 2/1999.
Interpretace místa je často tím, co si návštěvník uchová jako vzpomínku natrvalo ve své mysli, nebo to může být důvodem proto, aby se rozhodl dané území navštívit. Do této kategorie můžeme zařadit i akce pořádané s ohledem na různé historické události, které představují typická řemesla či vědecké objevy.
Například v centru Londýna se prochází Sherlock Holmes a není to jen proto, aby se s ním lidé mohli vyfotografovat. Rozdává také navštívenky s adresou svého muzea. Český Krumlov nabízí noční procházku městem, při které se můžete setkat s místními strašidly. Na veletrhu muzeí v Třebíči reprezentoval příborské muzeum dvojník Sigmunda Freuda. Na druhé straně řada měst vůbec nedovede využít významných osobností k propagaci města.
Zejména pokud jde o nejrůznější oslavy a veselice, je třeba si uvědomit, že tyto činnosti musí být součástí dlouhodobé komunikační strategie korespondující s rozvojovými aktivitami obce či regionu. Musí být součástí celoročního programu. Mělo by být jasné, co si od těchto aktivit slibujeme. Chceme podpořit partnerství domácích subjektů, chceme jejich prostřednictvím prezentovat určité myšlenky či hodnoty, chceme upoutat pozornost potencionálních návštěvníků? Pokud to nedokážeme formulovat, nemůžeme ani zhodnotit, nakolik plní tyto akce svůj účel či zda nezůstávají "ve vzduchoprázdnu".
INFORMACE V ÚZEMÍ
Území, ve kterém se občan či turista pohybuje, musí nabízet dostatek informací dostupných a srozumitelných na první pohled. Jsou to tabule, směrovky, značky upozorňující na význačná místa, budovy či přírodní útvary informující o nejrůznějších zajímavostech a upozorňující na možnost využití nejrůznějších dopravních prostředků. Jsou to i údaje, které je možno získat u čerpacích stanic, na dálničních odpočívadlech, v hotelích, restauracích apod. Tyto informace nejsou "něco navíc", musí být plnohodnotnou součástí informačního a orientačního systému města.
Jsou to také údaje prezentované na městském mobiliáři (lavičkách, čekárnách městské hromadné dopravy, na dopravních prostředcích). Umístění těchto informací by nemělo být nahodilé, měly by vycházet z promyšleného scénáře. V mnoha městech jednotné nápisy na místních prostředcích veřejné hromadné dopravy upozorňují, že ve městě se nachází ta či ona významná galerie, zajímavé muzeum apod.
Účinnost těchto informací je možné podpořit vytvořením ucelené služby či integrovaného produktu. V tomto směru nás zaujal příklad pivovaru v anglickém městě Ipswich, který kdysi patřil rodině Cobboldů. Je jednou z dominant města a má bohatou historii (Cobboldové byli významnými donátory městského muzea a řady dalších aktivit). V současné době však neprosperuje. Město jej zařadilo mezi pamětihodnosti, po kterých vede turistický okruh Ipswichem. Přímo v pivovaru byla vytvořena prohlídková trasa. Návštěvníci, především studenti středních a vyšších škol ekonomického a technologického směru tam mají možnost seznámit se s historií výroby piva, a hlavně s případovou studií vysvětlující, jak se pivovar do současné složité situace dostal. Pivovar tedy v určitém omezeném provozu stále funguje a poskytuje práci několika zaměstnancům včetně personálu restaurace a průvodců.
INFORMAČNÍ CENTRA A ZDROJE INFORMACÍ
Často jsme v našich výzkumech zjišťovali, kde lidé získávají informace o možnostech cestovního ruchu. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejčastěji v cestovních kancelářích a od přátel a známých. Ve skutečnosti mají přátelé a známí ještě větší význam - výrazně ovlivňují jak výběr krátkodobé, tak i dlouhodobé dovolené. Velký vliv na výběr místa mají i služební cesty. Pokud člověka nějaké místo v rámci takového pobytu osloví, pak se tam rád vrací s rodinou či přáteli.
V cestovních kancelářích častěji získávají informace lidé středního věku, soukromí podnikatelé a vysokoškoláci. Od přátel a známých se častěji informují mladí lidé. Informační kanceláře jsou málo využívány nejen domácími obyvateli, ale i návštěvníky nebo zájemci z jiných koutů ČR a zahraničí. Informační centrum je vizitkou toho, jak jsou organizace a instituce v daném místě schopny spolupracovat na společné prezentaci a propojit nejdůležitější užitečné informace.
Často se také zapomíná na významnou funkci muzeí při posilování identity v místě i prezentaci navenek.
Velmi špatný standard většinou mají v těchto informačních centrech nabízené suvenýry.
Internet jako zdroj informací o cestovním ruchu není zatím příliš rozšířen. V zahraničí však využívání služeb internetu stoupá. Internetová nabídka je zajímavá při hledání komplexních informací o možnostech v daném místě či regionu. Informační centra a dobře zpracovaná nabídka na internetu jsou v ČR rezervou a budoucností cestovního ruchu.
ZPĚTNÁ VAZBA - TŘI PŘÍKLADY
Důležité je rovněž průběžné zjišťování spokojenosti návštěvníků, jejich názorů a potřeb, měnících se uživatelských zvyklostí či účinnosti nejrůznějších opatření.
V Brně například probíhal dlouhodobý průzkum turistů v období letní sezóny a opakované průzkumy mimobrněnských návštěvníků na vybraných veletrzích. Zjišťovaly názory na služby ve městě i na to, jak turisté a návštěvníci získávají informace o možnostech turistiky a rekreace.
Dále sledovaly i zmíněné "spotřebitelské zvyklosti" turistů. Většina obyvatel České republiky tráví dovolenou v létě, nejčastěji v rozsahu jeden až dva týdny na jednom místě. V současné době se však také zvyšuje v souladu s evropskými trendy i podíl víkendů mimo bydliště. Lidé mají velký zájem o nabídku především pěších nebo automobilových výletů do okolí. Výsledky výzkumů by měly sloužit ke zlepšení nabídky cestovních kanceláří i ke zdokonalování informačních služeb.
Na veletrhu Regiontour provedl Okresní úřad Znojmo výzkum návštěvníků zaměřený na atraktivitu expozice. Jasně se ukázalo, že návštěvníci, kteří navštívili expozici, jsou také častěji odhodláni se do daného regionu vypravit. Ve srovnání s městy či okresy, které vystavovaly samostatně, se potvrdilo, že společná prezentace nesnižuje zájem návštěvníků o daný okres či město. Naopak společnou expozici navštívilo více odborníků - majitelů cestovních kanceláří. Společná expozice nabízí jejím návštěvníkům více podnětů k zapamatování, takže byli častěji schopni uvést, čím je expozice Znojma zaujala.
Bývalé podnikové odborářské rekreační zařízení bylo v roce 1996 přiděleno novému správci - cestovní kanceláři. Tento provozovatel se potřeboval co nejlépe zorientovat. Proto jsme od jara prováděli během celé letní sezóny jednoduché dotazníkové šetření rekreantů.
Zjistili jsme, o jaké klíčové skupiny zákazníků se jedná:
[*] zaměstnanci zmíněného podniku (včetně bývalých) tvoří početně nevýznamnou část - necelou pětinu,
[*] většina (68 %) rekreantů je z Brna,
[*] většina (64 %) přijíždí v malých skupinách - s rodinou, s přáteli,
[*] většina (60 %) je zde poprvé.
Provozovateli se tedy podařilo získat novou klientelu. Navíc se také ukázalo, se jedná o perspektivní zákazníky, kteří většinou (90 %) mají zájem rekreační středisko znovu navštívit.
Nový správce se také potřeboval dozvědět, v čem jeho zákazníci vidí přednosti i nedostatky tohoto zařízení. Zjistili jsme, že k výrazným přednostem rekreačního zařízení patří okolní příroda, úroveň ubytování a stravování.
Naopak za nejvýraznější nedostatky lze považovat nabídku dalších služeb, výši cen a dopravní dostupnost. Hodnocení předností však výrazně převažuje nad hodnocením nedostatků.
Další statistické zpracování upozornilo na odlišnosti v hodnoceních nových rekreantů, kteří zde byli poprvé, oproti těm, kteří zde jako zaměstnanci zmíněného podniku jezdili dlouhodobě a opakovaně. Ti se zde pochopitelně lépe vyznali a díky tomu také dokázali lépe ocenit přírodní krásy, dopravní dostupnost, společenské zázemí i personál rekreačního střediska.
Pouhým poskytnutím bližších informací by vedení rekreačního střediska mohlo zvýšit spokojenost rekreantů. Komplexní nabídka celoročního i sezónního sportovního, kulturního a společenského vyžití - v případě nepříznivého počasí - by jim místo a jeho nejbližší okolí značně přiblížila.
Výsledky šetření posloužily novému provozovateli pro vlastní vyhodnocení první, ověřovací sezóny i pro následná vyjednávání s majitelem o dalším pronájmu, pro plán dalších investic a zaměření celé činnosti.
Ale již během první sezóny vedení rekreačního střediska dostávalo první informace o tom, co tam návštěvníci postrádají, co jim chybí, a v jednodušších případech bylo možné zjištěné problémy okamžitě napravit.
EFEKTIVITA CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch, respektive jeho účastníci, představují těžce zachytitelný soubor. Východiskem pro jakoukoli seriozní analýzu musí být jasné vymezení pojmů a cílů, abychom dokázali co nejkomplexněji zachytit procesy cestovního ruchu a popsat proměnlivý soubor jeho účastníků.
Navíc je třeba se vypořádat s vžitou a zavádějící představou turisty, který s batohem projde Krkonoše nebo přijíždí s rodinou do hlavního města na dovolenou. I ubytovací a restaurační zařízení v idylických východních Čechách musí počítat s tím, že se musí uživit i mimo sezónu (ubytovávají sezónní dělníky, stavějící místní benzinovou pumpu, německé odborníky, kteří řídí výrobu škodovek v Kvasinách, obchodní cestující apod.).
Nemělo by se zapomínat, že neslouží pouze klasickým turistům. Lidé, kteří tato zařízení užívají, jsou různí a mají různé představy, zvyklosti a požadavky na ubytování. Kolik těchto osob v daném místě či regionu pobývá, nesouvisí pouze s jeho turistickou atraktivitou, ale například i s jeho ekonomickou prosperitou, profesní specializací, organizačními schopnostmi místních lidí či objemem zde realizovaných investic.
Turistou (klientem, uživatelem, návštěvníkem) se za určitých okolností stávají i domácí obyvatelé. Stejně tak do města přicházejí i lidé, které statistika není schopna postihnout například proto, že se ubytují u známých či příbuzných.
O turistovi musíme uvažovat i v souvislosti s důvody jeho návštěvy, s konkrétním místem nebo akcí, které se zúčastní. Musíme si také uvědomit význam místních obyvatel, kteří také mnoha zařízení určených turistům využívají.
A je tu ještě jeden důležitý faktor, určité uživatelské zvyklosti klientů. Téměř nic například nevíme o způsobech trávení volného času našich zahraničních návštěvníků, přeceňujeme význam kulturních akcí v případě klientů, kteří přicházejí do našich měst ze služebních důvodů. Z více než 1200 návštěvníků veletrhu v Brně pouze 6 % navštívilo divadlo, 16 % navštíví noční kluby a 55 % navštíví restaurace.
1. Význam cestovního ruchu má nezanedbatelné ekonomické rozměry.(Pokusíme se je naznačit na příkladu Brna a Jihomoravského kraje.)
Přímé zdroje - zahraniční turisté
Jihomoravský kraj navštívilo v roce 1998 (podle oficiálních statistik) celkem 1 558 484 turistů, z toho 551 428 ze zahraničí. Tito cizinci přinesli do Jihomoravského kraje téměř 4,5 mld. Kč. Největší podíl na tom mají turisté z Německa.
V Brně, kam přijelo 183 612 turistů ze zahraničí, utratili 1,5 mild. Kč.
Přímé zdroje - domácí turisté
Zbývajících 1 007 056 turistů z České republiky, kteří také navštívili Jihomoravský kraj, můžeme rozdělit do těchto skupin:
[*] Turisté, kteří v Jihomoravském kraji stráví čtyři a více nocí, a kteří v průměru utratí za svůj pobyt 4000 Kč (dle údajů Českého statistického úřadu). Samozřejmě ne všechno utratí přímo na místě. Předpokládáme-li, že i v ČR platí zkušenost z EU, že 60 % nákladů utratí za ubytování a stravování v místě rekreace, pak 790 000 těchto turistů v Jihomoravském kraji nechá 1,9 mld. Kč.
[*] Turisté, kteří v Jihomoravském kraji stráví 1-3 noci. Údaje o tom, kolik tito lidé vydají za krátkodobé cesty, nejsou k dispozici.
Minimální přímé zdroje z cestovního ruchu v Jihomoravském kraji činí tedy celkem 6,8 miliard Kč.
Nepřímé zdroje
[*] Cestovní ruch vytváří pracovní příležitosti včetně mezd, a tím umožňuje další spotřebu a investice.
V oborech souvisejících s cestovním ruchem bylo v roce 1997 v Brně zaměstnáno minimálně 38 584 osob (23 % všech osob zaměstnaných v Brně). Při průměrné hrubé měsíční mzdě 10 000 Kč bylo v tomto roce vypláceno pracovníkům v oborech přímo souvisejících s cestovním ruchem více než 385 840 000 Kč měsíčně. Cestovní ruch tak ovlivňuje v Brně asi 4,5 mld. Kč, které jsou ročně vyplaceny na mzdách lidem zaměstnaným v oborech, které souvisí s cestovním ruchem.
[*] Cestovní ruch přináší příjmy fyzických a právnických osob z prodeje zboží a služeb a umožňuje investovat a nakupovat nové informační technologie, provádět opravy a údržbu zařízení apod.
V oborech souvisejících s cestovním ruchem působilo v Brně v roce 1997 - 51 746 ekonomických subjektů, což představuje 69 % všech místních ekonomických subjektů. Můžeme tedy kvalifikovaně odhadnout (s ohledem na daňovou výtěžnost), že tyto ekonomické subjekty vytvářejí roční příjmy okolo 6 mld. Kč.
[*] Cestovní ruch také přináší příjmy do veřejných rozpočtů z daní a poplatků, a přispívá tak k dalšímu rozvoji města
Je možno říci, že cestovní ruch ovlivňuje minimálně 38 % vybraných daňových příjmů (ze závislé činnosti a z příjmů právnických osob a fyzických osob samostatně výdělečně činných) v rozpočtu města Brna, což činí 1 435 mil. Kč.
Do těchto úvah nezahrnujeme například daňové příjmy z nemovitostí, místní poplatky a dotace ze státního rozpočtu, které se v cestovním ruchu pohybují v desítkách mil. ročně.
2. Komunikační význam cestovního ruchu:
[*] Druhotným produktem propagace cestovního ruchu je budování image města v očích návštěvníků i domácích obyvatel. Dobře připravená propagace místa, znalost jeho silných stránek a posilování povědomí o málo známých a zajímavých skutečnostech neprospívá jenom cestovnímu ruchu. Image by měl stavět nejen na přírodních a historických zvláštnostech, ale měl by také vycházet z vědomostního a myšlenkového potenciálu města.
[*] Cestovní ruch pomáhá oslovit potencionální investory prostřednictvím místních památek, událostí a kulturních hodnot. Činí z těchto hodnot významné nástroje hospodářského rozvoje, čímž je vlastně ekonomicky zhodnocuje.
[*] Cestovní ruch pomáhá oslovit potencionální zákazníky či spolupracovníky místních subjektů (nejen podniků, ale například i vysokých škol), realizovat a prosazovat rozvojové aktivity a projekty.
Město se v oblasti cestovního ruchu musí prezentovat a působit jako dobře fungující celek. Proto má v mnoha ohledech i funkci jednotící (posilující partnerství).
Nyní se pokusíme analyzovat základní údaje o cestovním ruchu v Brně s ohledem na konkurenci v rámci České republiky.
VYBAVENOST PRO CESTOVNÍ RUCH
Největší absolutní počet ubytovacích zařízení je ve Východočeském kraji (23 %), následuje Jihočeský kraj (16 %). Největší kapacita (s ohledem na počet pokojů v těchto zařízeních) je v Praze (18 % všech pokojů v ubytovacích zařízeních ČR) a ve Východočeském kraji (17 %).
Jednotlivé kraje můžeme rozdělit do několika skupin:
1. Typ městský A - kraje s vysokým nadprůměrným počtem pokojů na jedno zařízení, s vysokým počtem lůžek a nízkým počtem lůžek v pokoji (Praha).
2. Typ městský - B kraje s nadprůměrným počtem pokojů i lůžek a průměrným počtem lůžek v pokoji (Jihomoravský, Severomoravský).
3. Typ sportovně - turistický - kraje s nízkým, podprůměrným počtem pokojů a lůžek, velkým počtem lůžek v pokoji a malým počtem zaměstnanců (Jihočeský, Východočeský, Severočeský).
4. Typ lázeňský - kraje s průměrným počtem pokojů i lůžek, průměrným počtem lůžek v pokoji a vysokým počtem zaměstnanců (Západočeský).
5. Typ ekonomický - kraje s průměrným počtem pokojů i lůžek, průměrným počtem lůžek v pokoji a nízkým počtem zaměstnanců (Středočeský).
Statistika rozlišuje několik typů zón cestovního ruchu. Nejvíce ubytovacích zařízení v ČR je v oblasti nevyhraněné zóny (32 %), následuje zóna horského cestovního ruchu (29 %) a zóna městského a kulturně poznávacího cestovního ruchu (19 %). Zóny cestovního ruchu korespondují s výše uvedenou typologií ubytovacích zařízení, respektive v jednotlivých zónách existují rozdílné typy ubytovacích zařízení.
Největší ubytovací kapacity mají zařízení v zóně městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu (30 % všech lůžek a 33 % zaměstnanců).
Pro jednotlivé kraje jsou charakteristické určité zóny cestovního ruchu:
Středočeský kraj
[*] nevyhraněná zóna,
[*] zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch.
Jihočeský kraj
[*] zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch.
Západočeský kraj
[*] zóna lázeňského cestovního ruchu,
[*] zóna horského cestovního ruchu.
Severočeský kraj
[*] zóna horského cestovního ruchu,
[*] nevyhraněná zóna.
Východočeský kraj
[*] zóna horského cestovního ruchu,
[*] zóna městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu.
Jihomoravský kraj
[*] nevyhraněná zóna,
[*] zóna městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu.
Severomoravský kraj
[*] zóna horského cestovního ruchu,
[*] zóna lázeňského cestovního ruchu,
[*] nevyhraněná zóna.
Rozdíly vidíme především mezi velkými a malými městy. Velká města mají větší zařízení, méně lůžek na pokoji a více personálu. Malá města mají naopak menší zařízení, více lůžek na pokoji a méně personálu.
Podobnou konkurenční vybavenost mají například Brno, Hradec Králové a Ostrava. Všechna tato města mají zajímavou historii, pozoruhodné architektonické památky a krásné okolí. Každé z nich má i svoje specifika:
Hradec Králové je centrem kraje s nejlepší vybaveností pro cestovní ruch. Brno má nejlepší vybavenost pro kongresovou turistiku. Ostrava zřejmě těží z vysoké úrovně vybavenosti dřívějších hornických rehabilitačních zařízení.
Ubytovací zařízení podle jednotlivých krajů:
Celkem 42 % ubytovacích kapacit ČR tvoří individuální ubytování (v soukromí), které je výrazněji zastoupeno v Praze (53 % všech ubytovacích kapacit) a Jihočeském kraji (57 %). Plných 18 % tvoří v ČR "ostatní ubytovací kapacity", dále 14 % penziony a 13 % hotely.
Nejvíce hotelů je ve Východočeském kraji (292), Jihomoravském kraji (247) a Západočeském kraji (241).
Nejvíce penzionů je ve Východočeském kraji (455), Severočeském kraji (337) a Západočeském kraji (264).
Nejvíce kempů (96) je v Jihočeském kraji, následuje Středočeský (74) a Jihomoravský kraj (69).
Nejvíce chatových osad je v Jihočeském (79) a Středočeském kraji (68). Nejvíce turistických ubytoven je ve Východočeském kraji (176), Severomoravském (146) a Jihomoravském kraji (115).
SLUŽBY POSKYTOVANÉ UBYTOVACÍMI ZAŘÍZENÍMI
Z celkového počtu 13 268 ubytovacích zařízení v ČR má:
[*] vlastní parkoviště (50 %),
[*] vlastní restauraci (30 %),
[*] prodej map a suvenýrů (20 %),
[*] nabídku služeb v oblasti pořádání kurzů a seminářů (18 %),
[*] nabídku sportovního vyžití (18 %),
[*] bar či kavárnu (17 %),
[*] nabídku praní, žehlení, čištění (9 %),
[*] vlastní bazén (8 %),
[*] saunu, solárium (7 %),
[*] směnárnu (6 %).
Pro Jihomoravský kraj je typická vybavenost pro pořádání kongresů (79 zařízení), pro pořádání kurzů a seminářů (360 zařízení) a sekretářské služby (63 zařízení). Praha se vyznačuje vyšším zastoupením služeb sekretářských, směnárenských, praní, žehlení a čištění.
K nejlépe vybaveným oblastem patří zóna městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu, která je velmi dobře vybavena směnárnami, službami typu praní a žehlení, prodejnami průvodců a suvenýrů, restauracemi a kavárnami i službami pro pořádání kongresů a seminářů.
Dobře je také vybavena zóna horského cestovního ruchu, zejména pro sportovní aktivity (fitness, solárium, bazén, apod.) i bary a restauracemi. Poměrně dobře je vybavena i nevyhraněná zóna.
Nejlepšími zařízeními i službami disponuje Východočeský kraj, který se orientuje na horský cestovní ruch a městskou a kulturně-poznávací turistiku. Je tam také nejvyšší počet zařízení (30) orientovaných na agroturistiku. Praha a především Brno mají vysokou vybavenost pro kongresovou turistiku a pro městský a kulturně-poznávací cestovní ruch.
ZAHRANIČNÍ HOSTÉ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
Ve všech krajích shodně převažují Němci, dále se ve všech krajích (s výjimkou Prahy) na prvních pěti místech objevují návštěvníci ze Slovenska a Polska. V Jihomoravském kraji tuto první pětici doplňují Rakušané a Italové. Největší podíl zahraničních návštěvníků má Praha a Západočeský kraj. Nejvíce času stráví zahraniční hosté ve Východočeském a Západočeském kraji.
INFORMAČNÍ ZDROJE A DŮVODY NÁVŠTĚVY ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ
(Zpracováno na základě materiálů České centrály cestovního ruchu - ČCCR)
Důvody návštěvy zahraničních turistů
Celkem 37 % zahraničních hostů přijíždí na dovolenou, 15 % na poznávací zájezd, 13 % na služební cestu, 12 % na veletrhy a 6 % na nákupy.
Zahraniční návštěvníci nejčastěji uvádí následující informační zdroje:
[*] známí a přátelé (uvádí Skandinávci, Španělé, Italové, Dánové a návštěvníci z Belgie a Velké Británie - 34 %),
[*] minulá návštěva - 17 %,
[*] doporučení rodiny - 17 %,
[*] cestovní kanceláře - 12 %,
[*] média (6 %),
[*] internetová stránka ČCCR - 3 %,
[*] zahraniční zastoupení ČCCR - 1 %,
[*] jiné - 21 %.
Způsob organizace cesty
[*] individuálně (především Poláci, Němci, Slováci, Rakušané, kteří přijíždějí pouze na jednodenní návštěvu - 51 %,
[*] se skupinou - 28 %
[*] s cestovní kanceláří 21 %.
Délka pobytu a ubytování
Nejkratší dobu u nás pobývají Poláci (1,4 dne), nejdelší dobu Němci (2,1 dne). Mnohem déle u nás pobývali hosté z Ruska, Kanady a USA a také z Japonska, Izraele, Dánska, Nizozemí, Švýcarska a Itálie. Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků u nás se neustále zvyšuje.
Nejvyužívanějším ubytovacím zařízením byl v posledních pěti letech hotel.
VÝVOJOVÉ TRENDY
Současná literatura uvádí tyto aktuální vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu:
[*] mění se věková struktura obyvatelstva, zejména ve vyspělých zemích Evropy a USA dochází ke stárnutí populace, vytváří se atraktivní skupina movitých a vzdělaných seniorů, v relativně dobré tělesné kondici,
[*] mění se velikost a struktura domácností, zvyšuje se podíl méněčetných (jednočlenných) domácností či neúplných rodin,
[*] i u nás patří stále častěji k rodině také "domácí čtyřnozí miláčci", stejně jako vlastnictví či alespoň užívání osobního automobilu,
[*] vzrůstá role ženy, která je stále častěji sama ekonomicky aktivní a pociťuje větší potřebu víkendových cest a tzv. minidovolených,
[*] rostoucí zájem na udržování a zlepšování tělesné kondice formou nízkokalorické či bezcholesterolové stravy, fitness center, rehabilitačních a léčebných pobytů a procedur,
[*] zájem a nutnost dalšího sebevzdělávání a zdokonalování v kurzech jazykových, golfu, tenisu, ručních prací, pěstitelských dovedností apod.
V současné době nelze vytvořit statistické řady dokládající vývoj cestovního ruchu v ČR.
Každopádně dnes již je možné vytipovat vybrané ukazatele, které budeme soustavně sledovat a vyhodnocovat. Rozhodně musíme počítat s tím, že v oblasti cestovního ruchu vzroste význam informačních technologií. Trh bude ovlivněn novými technologiemi. Vzrostou investice do elektronických databází.
Zvýší se nejen zájem o cestování do vzdálených destinací, ale i potřeba cestování z měst do přírody.
Zatímco počet návštěvníků Prahy klesá, zvyšuje se jejich počet ve východních Čechách a na severní Moravě.
Lze také předpokládat zvýšení výdajů na cestovní ruch u domácích obyvatel. Občané ČR vynakládají na cestovní ruch 3 až 5 % výdajů, zatímco obyvatelé západní Evropy zhruba 13 %.
Pozitivní je, že v ČR narůstají příjmy z cestovního ruchu a prodlužuje se doba pobytu návštěvníků. Cestovní ruch pozitivně přispívá k restrukturalizaci hospodářství, neboť vytváří do určité míry náhradu za pracovní místa, která v jiných oborech zanikají. Rozšiřuje se rovněž okruh služeb, které mohou využívat i občané a firmy ve svém běžném životě.
Většina koncepcí se však na cestovní ruch dívá příliš zjednodušeně. Tuto problematiku bychom měli vnímat jako součást našeho života a vycházet ze skutečnosti, že všechno, co nabízíme návštěvníkům, musí být přístupné a využitelné pro domácí obyvatele i organizace. Musíme vidět cestovní ruch jako oblast, která může výrazně kultivovat náš každodenní život.
Řada úspěšných zahraničních projektů staví na tom, že vybavenost pro cestovní ruch, která je atraktivní a využitelná i pro domácí obyvatele, může být schopna dofinancovat případné ztráty vzniklé nenaplněním kapacity ubytovacích zařízení.
Literatura:
Bernatová, M. - Vaňová, A.: Marketing pre samosprávy I (Marketing územia). Banská Bystrica 1999
Bernatová, M. - Vaňová, A.: Marketing pre samosprávy II. (Komunikácia s verejnosťou) Banská Bystrica 1999
Foretová, V. - Foret, M.: Komunikující město. Brno 1996
Foretová, V. - Foret, M.: Communicating Town and Regional Development. Brno 1999
Janečková, L. - Vaštíková, M.: Marketing měst a obcí. Praha 1999
Morrison, A. M.: - Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha 1995
Svobodová, J.: - JVS a grafický manuál. Moderní obec 6/1998
Zpracovali PhDr. Věra Foretová,
Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE),
Doc. PhDr. Miroslav Foret, CSc.
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Tab. 1 Vybrané daňové příjmy rozpočtu města Brna v roce 1998 (v mil. Kč)
Daňové příjmy Brno celkem z oborů
ovlivňovaných
cestovním ruchem
daň ze závislé činnosti 2606 599
daň z příjmů fyzických osob 762 526
daň z příjmů právnických osob 450 310
celkem 3818 1435
Tab. 2 Kapacita ubytovacích zařízení k 31. 7. 1998 ve vybraných okresech
Počet pokojů Počet lůžek Počet lůžek Počet lůžek
Okres/průměr na zařízení na zařízení na pokoj na
zaměstnance
České Budějovice 10 20 2,8 5,9
Karlovy Vary 21 47 2,3 3,4
Plzeň 13 41 3,1 7,4
Hradec Králové 39 94 2,4 5,9
Klatovy 8 25 2,9 7,6
Brno - město 47 104 2,2 6,0
Brno - venkov 10 27 2,6 5,3
Břeclav 13 40 3,0 8,5
Uherské Hradiště 13 37 2,8 8,3
Ostrava 43 87 2,0 3,9
ČR 14 38 2,7 6,6
Pramen: ČSÚ
UŽITEČNÉ ADRESY
Sezóna dovolených již probíhá a obnovit své síly si zaslouží i pracovníci samosprávy. Také přípravu dovolené usnadní internet. Proto jsme vybrali několik ukázek užitečných pro cestovatele. Informace k cestám po České republice získáme snadno i bez znalosti konkrétních webových adres: otevřeme stránku www.seznam.cz nebo mns.atlas.cz, vybereme kategorii Cestování a postupným zpřesňováním požadavků na informace se dostaneme k cíli (webové stránky měst a obcí, turistických oblastí, nabídky cestovních kanceláří, ubytování atd.)
Obdobně získáme informace před cestou do zahraničí na serverech www.yahoo.com, altavista.digital.com a mnoha dalších.
Z konkrétních stránek jsme vybrali jen několik: Stránka mapy.atlas.cz představuje jakýsi virtuální atlas podrobných plánů více než 200 našich měst. Ovládání je zcela intuitivní, pouhým kliknutím na vybranou oblast v mapce, nebo zadáním svých požadavků do formuláře. Můžeme například vyhledat určitou ulici v libovolném městě, najít polohu obce, prolistovat informace o vybraných zajímavostech v ČR apod.
Předpověď počasí pro naše území najdeme např. na Seznamu. Satelitní snímek na adrese www.hory.sk/satelit.htm nám poskytne dobrý přehled o povětrnostní situaci na celém evropském území, je aktualizován po 6 hodinách.
Do zahraničí nás zavede česká stránka atlas.netway.cz, která nabízí základní informace o mnoha zemích celého světa. Stačí na titulní stránce vybrat oblast (Evropa, Asie, Amerika atd.) a ze zobrazeného seznamu zvolit zemi.
Maďarsky umí pravděpodobně málokdo z nás a proto bude vhodné před cestou do této země navštívit rozsáhlou a informacemi nabitou stránku www.madarsko.cz. Kromě nepřeberného množství údajů všeho druhu má jednu neocenitelnou výhodu - je v češtině.
Rakouská stránka www.serviceline.tirol.at poskytne nepřeberné množství informací pro cesty do turisticky atraktivní oblasti u našich jižních sousedů. Získáme mj. podrobný přehled o turistických službách všeho druhu, dopravní informace pro motoristy, možnost objednávky letenek, aktuální zprávy o počasí v jednotlivých městech i v horských oblastech včetně možností letního lyžování na ledovcích a satelitních meteorologických snímků.
Čtyřicet pět televizních kamer nabízí aktuální pohled do vybraných míst země. Z této stránky se pouhým kliknutím dostaneme na obdobně koncipované stránky další rakouských spolkových zemí. Stránka obsahuje i vyhledávač, do jehož formuláře můžeme zadat hledaný pojem či jméno.
Nic však nebrání tomu, abychom se (aspoň virtuálně) nepodívali až do Antarktidy, třeba na některou z australských vědeckých stanic. Stačí otevřít stránku www.antdiv.gov.au, vybrat odkaz na některou ze stanic a prohlédnout si na její stránce nejnovější meteorologické údaje či záběry z videokamery.
- jk -
