MATEŘSKÁ CENTRA

Mateřská centra a obdobné organizace přispívají ke zkvalitnění života žen na mateřské dovolené. Mladé maminky jsou také většinou jejich zakladatelkami a provozovatelkami. Tyto organizace pro ně představují dobrou příležitost vymanit se z izolace, která vzniká po odchodu ze zaměstnání. Mohou zde sdílet své zkušenosti s jinými ženami i se dále vzdělávat a zdokonalovat své schopnosti. Jejich děti zase získávají příležitost, s maminkou nablízku, zapojit se do kolektivu svých vrstevníků.

Mateřská centra si ve Zdravých městech vedle jeslí a mateřských škol našla své místo ve struktuře předškolního vzdělávání. Jaký je tedy vztah mezi radnicí, mateřskými školami a jeslemi na jedné straně a mateřskými centry na straně druhé?

VZTAH K RADNICÍM

Mateřské školy a jesle jsou většinou zřizovány i financovány domovskými městy. Je tomu tak například v Boskovicích. Ve městě fungují tři mateřské školy, které mají vlastní právní subjektivitu a jejich zřizovatelem je radnice. Kromě platů pedagogických pracovníků jsou náklady na provoz, investice, opravy a vybavení hrazeny městem. Příspěvky rodičů činí měsíčně 130 Kč + stravné, zatímco v tamnějším mateřském centru částka činí 200 Kč na rok.

Mateřská centra a kluby maminek naproti tomu vznikají v převážné většině samostatně a vzájemná spolupráce s městem se postupně rozvíjí. "V Brně dnes úspěšně fungují tři mateřská centra a patnáct klubů maminek. Jsou příkladem rozsáhlé aktivity, která vznikla spontánně, z potřeb skupiny občanů s cílem řešit problém izolovanosti žen na mateřské dovolené a umožnit jim i jejich dětem navazovat nové kontakty a rozšiřovat své znalosti a dovednosti," sdělila nám koordinátorka projektu Zdravého města Brna Mgr. Ivana Draholová. Obdobně tomu je i v dalších městech sdružených v Národní síti Zdravých měst. Mateřská centra mívají právní formu občanských sdružení, a tím, že vznikají dobrovolnou činností občanů, přispívají ke zdravému rozvoji občanské společnosti.

Ve Zdravých městech nejsou tyto organizace chápány jako konkurence mateřských školek. Představují totiž zcela jiný typ zařízení pro děti předškolního věku s nesrovnatelně vyšší mírou zapojení rodičů, ale i příbuzných. Tím přispívají k harmonizaci vztahů v rodině. Jak prohlašují zástupci Mateřského centra eMCéčko ve Valašském Meziříčí, cílem je přispět ke spokojenému a zdravému životu rodin klientů, obyvatel Zdravého města. V této snaze radnice Zdravých měst mateřská centra rády podporují.

Dalším důvodem, proč mateřská centra nejsou chápána jako konkurence mateřských škol a jeslí, je také fakt, že velká část žen pravidelně využívá programové nabídky center jen po dobu své mateřské dovolené. Ve třech či čtyřech letech věku dítěte se obvykle vracejí do zaměstnání a svého potomka přitom umisťují do mateřské školy. V mateřských centrech se zúčastňují pak již maximálně odpoledních, večerních a víkendových akcí.

FINANCOVÁNÍ

Jak jsou mateřská centra ve Zdravých městech financována? Ve většině případů představují hlavní zdroje financí dotace města, sponzorské dary, členské příspěvky a účastnické poplatky. Někdy na provoz center přispívají také místní úřady práce a krajské úřady.

Jak vyplývá z výroční zprávy, vsetínské mateřské centrum Sluníčko vykázalo za rok 2001 příjmy v celkové výši 88 399 korun. Z toho 31 750 Kč činily příspěvky města Vsetín, 17 145 Kč členské příspěvky a účastnické poplatky, 28 350 Kč příspěvek úřadu práce a částkou 4500 Kč mateřské centrum podpořil Krajský úřad Zlín. Zbytek činily sponzorské dary a úroky z účtu.

Jak je tomu v dalším Zdravém městě, nám sdělila ředitelka brněnského mateřského centra Kuřátka Eliška Břoušková: "Finanční prostředky, které naše centrum získává, pocházejí z velké části od sponzorů. Ti také zaštiťují námi pořádané akce a věnují nám ceny pro vítěze soutěží. Druhým významným zdrojem financí je pro nás město Brno. Za symbolickou částku nám pronajímá prostory. Inkaso a služby si hradíme samy. Letos na ně město poskytlo dotaci 20 000 Kč. Částky, které od města získáme, pokrývají zhruba jednu třetinu našich nákladů. Na třetím místě, pokud jde o výši získaných ročních příjmů, stojí příspěvky členů centra a prostředky z akcí celoměstského významu, které pořádáme za pomoci sponzorů, města a především členek mateřského centra a jejich rodinných příslušníků." Brněnský magistrát uděluje dotace současně také dalším dvěma ve městě fungujícím mateřským centrům.

Centrum pro rodinu Hodonín, na jehož akce opakovaně dochází v průběhu roku průměrně 200 lidí, letos město žádá o grant ve výši necelých 70 000 korun, což činí přibližně jednu čtvrtinu celkového rozpočtu organizace. Mateřské centrum Cipísek, které funguje v Prostějově, loni získalo od města dotaci 87 000 korun. Letos se částka, díky stoupajícímu zájmu veřejnosti, zvýšila až na 250 000 korun. Různými částkami mateřským centrům přispívají také Zdravá města Boskovice, Třebíč, Vsetín, Valašské Meziříčí aj.

Radnice centrům vycházejí vstříc také tím, že jim poskytují zdarma prostory pro provoz. Tak tomu je například v Prostějově, Brně, Valašském Meziříčí, Boskovicích, Chrudimi, Vsetíně aj.

Fungování center je založeno na principu rodinné svépomoci. Členy jsou především matky na mateřské dovolené, dále pak dobrovolníci z řad obyvatel města (např. příbuzní, studenti pedagogických a zdravotnických škol a obyvatelé města, jimž tato problematika není lhostejná) a někdy i stálí zaměstnanci. Ti všichni se podílejí na samosprávě mateřských center i na tvorbě a realizaci jejich programu. Počet stálých zaměstnanců je omezen. Pracují například v Třebíčském mateřském centru, a jejich mzdy jsou financovány místním úřadem práce v rámci veřejněprospěšných prací. Jejich počet se průběžně mění.

PROGRAM

Program centra, na jehož realizaci se radnice Zdravých měst často asistentsky podílejí, je velice různorodý. Zaměřuje se jak na děti a jejich maminky, tak i na celé rodiny a širší veřejnost. Koordinátoři ze Zdravých měst Prostějov a Třebíč uvádějí, že mateřská centra patří vůbec k jejich nejaktivnějším partnerům v rámci projektu Zdravé město. Prostějovské centrum Cipísek letos společně s radnicí uspořádalo cyklus přednášek pro mladé maminky s dětmi. "Součástí programu bylo i školení v technikách první pomoci, informace o prevenci úrazů a otrav nebo vysvětlení správné péče o zuby. Mateřské centrum navštívili také zástupci městské policie a informovali maminky s dětmi o pravidlech silničního provozu," prozradil nám koordinátor projektu ze Zdravého města Prostějov Ing. Aleš Matušů.

To, že osud mateřských center radnicím Zdravých měst zdaleka není lhostejný, dokládá mimo jiné také letošní květnové setkání zástupců sedmi Zdravých měst a jedné další obce v Hodoníně. Jednali zde o dlouhodobé spolupráci měst sdružených v Národní síti k tématu mateřských center. Další společné setkání, tentokrát v Brně, ke kterému budou přizváni také zástupci vedení Sítě mateřských center ČR, je naplánováno na letošní podzim.

MARKÉTA ŽIDLICKÁ