Letos už potřinácté začala obec Měcholupy na Lounsku hospodařit podle rozpočtového provizoria. "Ne že by to bylo ideální," vysvětluje starosta Jan Novák, "ale nikdy v závěru předchozího roku dopředu jednoznačně nevíme, s jakými reálnými příjmy skutečně můžeme počítat." Zvlášť obtížně by se podle...
| Letos už potřinácté začala obec Měcholupy na Lounsku hospodařit podle rozpočtového provizoria. "Ne že by to bylo ideální," vysvětluje starosta Jan Novák, "ale nikdy v závěru předchozího roku dopředu jednoznačně nevíme, s jakými reálnými příjmy skutečně můžeme počítat."
Zvlášť obtížně by se podle starosty zejména odhadoval příjem ze sdílených daní. "Pokud bychom definitivní rozpočet přijali už v prosinci, podle našich zkušeností bychom pak v několika následujících měsících museli přijmout možná až tři desítky rozpočtových změn," dodal Jan Novák. Definitivní rozpočet se v obci chystají schválit koncem února. Měcholupy, které i s místními částmi Milošice, Želeč a Velká Černoc mají 1032 obyvatel, také ještě ani letos v lednu nevěděly, zda příspěvek státu na částečnou úhradu neinvestičních nákladů na provoz škol (dříve přidělovaný přes okresní úřad) zůstane v tomto roce na stejné výši jako loni - tedy 904 koruny na žáka. Či zda jako v minulých letech opět o něco klesne. A zůstaneme-li ještě u školy, pak starosta si není stoprocentně jist ani tím, zda všechny obce, z nichž žáci dojíždějí do měcholupské základní školy, skutečně budou s to uhradit v plné výši příspěvek za své děti na úhradu neinvestičních nákladů. Do rozpočtového provizoria obce Měcholupy je tento příspěvek ostatních obcí zabudován ve výši 300 tisíc korun. Místní základní škola pro první až devátý ročník je tak sice nadále pýchou obce, ale zároveň představuje skrytou hrozbu pro budoucnost, kdy by obec převážně z vlastních prostředků její provoz nemusela už sama utáhnout. Největší podíl na rozpočtových příjmech obce v celkové výši 10,347 miliónu korun, představují příjmy ze sdílených daní, příspěvky a dotace na základní a mateřskou školu, nájemné a zálohy na služby v obecních bytech, příjem za prodej bytových domů a také 1,4 miliónu korun za prodej první části rozvodu plynu v obci Severočeské plynárenské, a. s. V Měcholupech byla plynofikace, na niž si obec vzala šestiletý úvěr ve výši čtyř miliónů korun (další čtyři milióny obec získala formou dotace ze Státního fondu životního prostředí), dokončena už loni, přičemž kolaudační rozhodnutí platí od letošního 1. ledna. Zástupce starosty Josef Danko se se starostou shoduje v tom, že hlavně první dva roky splácení úvěru - měsíčně včetně úroků takřka 80 tisíc korun - budou pro obec tvrdé. "Škoda, že obec může zbylou část stavby prodat plynárenské společnosti až po deseti letech," stěžuje si starosta. Ještě předloni to podle něho bylo možné učinit již po třech letech. Měcholupy privatizují svůj bytový fond o sedmi desítkách bytových jednotek, z něhož část převzaly ve formě starých panelových domů po bývalém státním statku. Příjem z nájemného ve výši 600 tisíc korun zdaleka na údržbu bytů v majetku obce nestačí. Přesto obec i před zamýšlenou privatizací neváhá například ve starých domech měnit sporáky, na něž poskytuje příspěvek osmi tisíc korun s tím, že zbytek si doplatí nájemník. Privatizace s sebou ovšem přináší jiné, podstatně vyšší a nečekané náklady. U zamýšleného prodeje bytů ve tři desítky let starých panelových domech ve Velké Černoci se ukázalo, že se tak nemůže stát dříve, dokud se společná žumpa mezi domy nenahradí čistírnou odpadních vod. Prodat nájemníkům domy s tíživým břemenem v podobě žumpy obec nechtěla - a ani nájemníci o takový obchod neměli zájem. Výsledkem je dohoda, že nájemníci k ceně bytu ve výši 50 tisíc korun připlatí 15 tisíc korun jako příspěvek na čističku a obec chybějících zhruba 230 tisíc korun na stavbu ČOV dorovná. Tuto částku je tedy nutno odečíst od plánovaného výnosu 0,4 miliónu korun za prodej bytů. IVAN RYŠAVÝ |
