Ve školách narůstají případy agresivity. Časté je slovní napadání učitelů. Množí se i případy fyzického násilí. Pedagogická komora, z. s., proto vybídla politiky, aby se začali tomuto problému intenzivně věnovat.
Jak vyplývá z odpovědí v rychlé anketě uskutečněné o tomto víkendu ve facebookové skupině Pedagogické komory, na otázku Měli by učitelé a další pedagogičtí pracovníci získat status chráněné osoby ze zákona, jak je tomu v legislativě na Slovensku? většina účastníků ankety se vyslovila pro slovenské řešení (ANO – 95 %, NE – 4 %, NEVÍM – 1 %).
„Očekáváme, že souvislosti s hrůzným činem na Středním odborném učilišti Ohradní v Praze se znovu otevře diskuse, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Pedagogická komora oslovuje ministry, poslance a senátory s návrhem, zda by nebylo vhodné do české legislativy implementovat status chráněné osoby, jak je tomu na Slovensku. Tam mezi chráněné osoby patří i pedagogičtí pracovníci.
„Český trestní zákoník definuje samostatně úřední osoby, mezi které ovšem učitelé nepatří,“ upozorňuje Radek Sárközi, „slovenskou právní úpravu, kde jsou považováni za chráněné osoby, považuji za vhodnější.“ Školský zákon sice obsahuje část „Práva pedagogických pracovníků“, ale jde o čistě deklaratorní text, který reálně právní ochranu učitelů nezvyšuje.
Otázkou, zda by měli být učitelé úřední osoby nebo chráněné osoby, se zabývá analýza Parlamentního institutu z roku 2013. Doporučuje se v ní jít spíše slovenskou cestou, viz:
K této otázce viz rovněž:
PARLAMENTNÍ INSTITUT: UČITELÉ JAKO ÚŘEDNÍ OSOBY
„V případě, že by postavení úředních osob podle § 127 trestního zákoníku nabyli také pedagogičtí pracovníci, vztahovala by se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku zmíněná výše. Pedagogickým pracovníkům by tak na jednu stranu byla zaručena zvýšená ochrana v podobě postihování protiprávního jednání, které má za cíl působit na výkon jejich pravomocí, ať už ze strany studentů, jejich rodičů či dalších osob, na druhou stranu by však nesli zvýšenou odpovědnost za výkon svých pravomocí v podobě postihu porušování svých povinností, a to i z nedbalosti, ale také v podobě přijetí úplatku v souvislosti s jejich pravomocí a odpovědností.
Otázkou tak zůstává, zda pedagogičtí pracovníci vykonávají veřejnou moc v takové míře, aby museli nést takovou odpovědnost. Srovnáme-li totiž jejich postavení s ostatními kategoriemi osob zařazenými v § 127 trestního zákoníku (soudci, státní zástupci, poslanci, senátoři, členové zastupitelstva, příslušníci bezpečnostních sborů atd.), lze zde z tohoto pohledu spatřovat určitou nerovnováhu. To ostatně dokazuje také slovenský příklad, kde pedagogičtí pracovníci namísto postavení veřejného činitele získali postavení chráněné osoby12 podle § 139 odst. 1 písm. h) trestního zákona.“
* Úřední osoba (Trestní zákoník): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40?text=%C3%BA%C5%99edn%C3%AD%20osoba
PARLAMENTNÍ INSTITUT: SLOVENSKÁ ÚPRAVA
Postavení učitelů na Slovensku nebylo dlouhou dobu komplexně upraveno. Ke komplexní úpravě statusu pedagogických pracovníků došlo přijetím zákona č. 317/2009 Z.z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Zákon byl přijat na základě vládního návrhu zákona, tisk NRSR č. 958 o pedagogických zamestnancoch, který v odstavci 7 § 3 návrhu zákona původně zařazoval pedagogické pracovníky mezi veřejné činitele: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie verejného činiteľa.“
Návrh zákona však nevešel v platnost v tomto znění, ale pedagogové získali postavení chráněné osoby. Ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 317/2009 Z.z. tak stanoví: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie chránenej osoby.“ Status chráněné osoby je upraven v § 139 trestního zákona. Trestně stíhatelná je tak jakákoliv forma agrese vůči pedagogům, tj. i slovní. Trestní sazby u trestných činů spáchaných na chráněných osobách jsou pak vyšší.“
Viz též:
/zr/
Na snímku: Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory (foto: archiv PK)*
