Město ve světle mezinárodních výzkumů Rozmístění sídel nemá někdejší hierarchickou povahu, ale stává se součástí nového systému výměny statků. Jak se bude význam měst dále vyvíjet a jaký bude charakter jejich fungování, je předmětem výzkumu zaměřeného na povahu nové infrastruktury měst,...
Město ve světle mezinárodních výzkumů
Rozmístění sídel nemá někdejší hierarchickou povahu, ale stává se součástí nového systému výměny statků. Jak se bude význam měst dále vyvíjet a jaký bude charakter jejich fungování, je předmětem výzkumu zaměřeného na povahu nové infrastruktury měst, respektující nová propojení a interakce se zázemím, ale také na povahu pohybu osob mezi městy a užším nebo širším zázemím.
Zvláštní význam při utváření nových procesů pohybu komodit a obyvatelstva mají města s letištním provozem. Právě na nich se ukazuje, jak takové město vstupuje do mezinárodní sítě sídel zvláštního významu. Z dosud známých poznatků o změnách charakteru osídlení evropského kontinentu vyplývá, že v systému "sítě měst" charakterizujících jak měnící se rozmístění obyvatelstva na území, tak funkci měst (na rozdíl od předešlého systému "centrálních měst") bude vyžadovat nové mechanismy v územním plánování než tomu bylo v době klasického prostorového a územního plánování do konce minulého století.
Velikost podniků a sídel
Výzkum, o němž referuje P. Jahnke pod názvem "IT - Dienstleistungen, Netzwerke und Metropolen", se zaměřuje spíše na vazbu velikosti podniků, na velikost jejich sídel bez ohledu na územní rozmístění podniků. Jde o podniky informačních technologií (IT), které jsou vymezeny softwarovými a databázovými systémy ve formě poradenství včetně komunikačních sítí v širším smyslu.
Koncem roku 2000 se podniky zabývající se touto náplní podílely v Německu na úhrnu firem provozujících služby v nejširším smyslu z 10 %. Přitom jde jen o firmy v "Net economy"; skutečný podíl je jistě vyšší. Produkce nejvýznamnějších IT - servisů se orientuje na nejmodernější techniku a výstupy, jako je product design, overlapping, team empowerment a produkty produkčního charakteru. Největší podniky IT - servisů mají sídla v největších městech. Zdůvodňuje se to potřebami kooperací s dodavatelskými podniky, sítí zadavatelů a uživatelů služeb, které mají sídla rovněž v největších městech, a tím i nižšími náklady vzájemných komunikací, které se uskutečňují "face to face".
V roce 2000 existovalo v Berlíně 8000 převážně malých a středně velkých podniků IT se 100 000 pracovníky, z nichž 80 000 pracovalo přímo v servisních službách, což bylo kolem 7 % osob podléhajících sociálnímu pojištění. Jedním z poznatků výzkumu je, že kooperativní vztahy mezi podniky nezáleží na jejich velikosti. Spíše však záleží na jejich vzájemné prostorové blízkosti, což umožňuje snížení nákladů v důsledku zmíněné praxe jednání "face to face". Mezi většími a menšími podniky existuje spolupráce "poradenství - servis". Větší podniky rozšiřují rádius svých aktivit, menší nikoli.
P. Jahnkeová se domnívá, že úsporné důvody kooperace podniků v jednom městě budou v dosavadní formě sídlení podniků IT nadále převažovat, čili jejich alokace v největších městech země se příliš nezmění.
Urbánní politika
Ve stále rostoucím počtu studií a analýz o městech někdy zanikají úvahy o jejich obyvatelích, kteří by měli být hlavním předmětem zájmu odborníků všech profesí - počínaje urbanisty a konče městskými sociology. Na to upozorňuje G. Mahnken ve své krátké studii "Stichowort: Neue Politik" v č. 31/2001 IRS aktuell. Jde mu hlavně o obyvatele a podmínky, v nichž ve městě žijí. Na úvod cituje zobecněný požadavek "prostého občana" formulovaný K. Krausem před padesáti lety: "Od města očekávám asfalt, úklid vozovek, klíče od domu, ústřední topení a dodávku teplé vody. Příjemný už jsem sám."
Mahnken k tomu podotýká, že tyto požadavky jsou samozřejmé. Stát a město mají vůči obyvatelům měst ještě další závazky. Formuloval je M. Krautzberger, vedoucí oddělení na spolkovém ministerstvu dopravy, výstavby a bydlení v únoru 2001 na přednášce v IRS. Prvním zjištěním bylo, že podle něj "společnost v zásadě nechce udržitelný vývoj měst a regionů". Navíc chybějí perspektivní a atraktivní koncepce. Nestačí jen volat po nových nástrojích urbanistické politiky, je třeba ji formulovat.
Podle Krautzbergera by měly koncepce nové politiky měst a regionů věnovat více pozornosti sociálním stránkám života společnosti, respektovat především demografické skutečnosti. Urbánní politika sice musí řešit především aktuální problémy života ve městech a regionech, ale kromě toho musí formulovat představy s většími časovými perspektivami. Nutno počítat se stárnutím obyvatelstva a v řadě případů také s jeho úbytkem.
Je nutno využívat vědeckých poznatků a aplikovat je v denní praxi. Málo je využíváno zkušeností a připravenosti občanských sdružení ke zlepšení podmínek života městského obyvatelstva. V podobném smyslu se vyjádřil i Karl-Dieter Keim, ředitel IRS, v březnu 2001 na postupimském Einsteinově fóru, když navrhoval zaměřit se na formulaci koncepce městské a regionální "Governance" a "Citizenship".
Podle něho "Urban Governance" představuje komplexní možnost a schopnost řídit instituce a jednání na území města. Jde o skloubení principu autonomie orgánů s principem strukturální propojenosti s ostatními institucemi. Tak lze efektivně vyvážit státní a veřejné zájmy se zájmy občanských organizací. Jde o partnerské vztahy státních a nestátních orgánů a organizací, nikoli o prestižní přístupy a řešení. Tím se realizuje i koncepce programu "Citizenship".
Princip "občanství" lze realizovat hledáním nových forem jednání a takových interakcí, které by upevňovaly občanskou solidaritu a identitu, ale nevyžadovaly absolutní jednotu, resp. uniformitu. Tím by se posilovala místní demokracie. Taková politika předpokládá i angažovanost přistěhovalců, kteří se tak snáze sžívají s novým prostředím.
Projekt EU
Mezinárodní vazby jsou charakteristické pro výzkumný projekt Evropské unie NEHOM - Neighbourhood Housing Models. Je zaměřen na srovnávací analýzy procesů spojených se sociálními změnami v průběhu transformace života obyvatel ve městech a regionech od počátku nového století. Projekce se realizuje pod názvem "Sídelní struktury a životní prostředí ve vztahu k transformačním procesům". Projekt může navázat na výzkum "Sociální město (Cottbus)" řízený IRS.
Program NEHOM se uskutečňuje v osmi evropských zemích: Německu, Estonsku, Francii, Velké Británii, Itálii, Norsku, Švédsku a Maďarsku. Předmětem je výzkum způsobu bydlení v deprivovaných městských čtvrtích vybraných měst v uvedených zemích, dále výzkum jejich obyvatelstva, sledování sociálních procesů, sociálních exkluzí a dalších stránek života. Výsledkem by mělo být vypracování modelu podpor pro spolužití různých sociálních skupin obyvatel v uvedených oblastech měst a zábrana jejich vylučování ze společnosti. Od poloviny roku 2001 jsou výsledky dílčích šetření zveřejňovány na internetové adrese.
Ze stručného výčtu výzkumných programů je zřejmé, že sociální aspekty výzkumu měst a bydlení respektují sociální skutečnosti měnící se společnosti v národních i v mezinárodním měřítku. Je to třeba uvítat v době, kdy "odlidštění" lidské společnosti hrozí zánikem některých tradičních forem jejího života.
Alois Andrle
