Pražské Jižní Město se dříve označovalo za největší noclehárnu hlavního města a snad i celé republiky. Změnit tento panelový obytný soubor o velikosti krajského města v normální funkční městskou část se daří jen pomalu a s obtížemi.
Jižní Město se svými 86 tisíci obyvateli dnes tvoří Městskou část Praha 11. V jejím bytovém fondu jsou téměř výhradně panelové domy, se všemi jejich známými problémy. Před začátkem privatizace v nich bylo asi 30 tisíc bytů, zhruba polovina družstevních a polovina státních, respektive po roce 1990 obecních. Větší starší část panelového sídliště byla postavena před 30 lety, druhá je asi o 10 let mladší.
Masívní privatizace začala v roce 1995 a zásadně podíl obecních bytů snížila; nyní jich městské části zbývá něco přes 4000. Úplatný převod nadále pokračuje a má se podle dosavadních rozhodnutí zastavit v okamžiku, kdy městské části zbude 3500 bytů. Svůj zbývající bytový fond městská část opravuje. Státní program Panel s možností získat dotaci na částečnou úhradu úroků ale nevyužívá, protože se nechce zadlužovat. Menší dotace však získala z programu na odstranění havarijního stavu panelových domů.
PENÍZE Z PRIVATIZACE SE NEPROJÍDAJÍ
Privatizují se zásadně celé domy, neopravené. Městská část se proto snaží novým vlastníkům při regeneraci domů pomoci, a to i finančně. Formu pomoci nesporně inspiroval právě program Panel a také zásady platné pro Státní fond rozvoje bydlení.
"Počátkem 90. let minulého století si politické vedení městské části uvědomilo, že sídliště je nedostavěné, chybí mu občanská vybavenost, parkoviště, domy jsou ve špatném stavu. Vnitřní zadluženost bytového fondu se pohybovala od 280 do 350 tisíc Kč na jednu bytovou jednotku. Rozhodnutí o privatizaci proto provázela myšlenka vracet prostředky získané z prodeje domů zpět do jejich oprav," řekl zástupce starostky Městské části Prahy 11 Ing. Petr Popov. Znamená to, že se peníze nerozpouštějí v rozpočtu, ale jdou od samého začátku na samostatný účet. Z tohoto účtu se pak každoročně uvolňuje část finančních prostředků do fondu, jehož prostřednictvím se poskytuje pomoc vlastníkům privatizovaných domů.
Privatizace se rozběhla po dlouhém rozvažování, vymýšlení postupů a sbírání domácích i zahraničních zkušeností v polovině 90. let. Ceny i způsob úhrady jsou pro kupující příznivé; nabyvatel, tj. nově vzniklá družstva, hradí při podpisu kupní smlouvy 25 % ceny, zbývajících 75 % se rozkládá do 119 měsíčních splátek, tj. na 10 let. Peníze ze splátek opět plynou na zmíněný samostatný účet.
V ČEM TKVÍ PODOBNOST
Zásady finanční pomoci novým majitelům panelových domů prostřednictvím fondu začaly dostávat konkrétní podobu v roce 2000. Obdoba Fondu podpory regenerace Prahy 11 se SFRB spočívá nejen v jeho funkci, ale i ve způsobu získávání zdrojů. Kromě toho, že se do něho každoročně vyčleňují potřebné finanční prostředky ze samostatného účtu privatizace, mohou tvořit zdroje příjmů i dotace a příspěvky ze státního a celoměstského rozpočtu, výnosy z úroků, dary apod.
Podobnost s Programem Panel opět navozují podmínky, za nichž je možné podporu získat. Stane se tak na základě žádostí, které podávají družstevníci v předchozím roce do 30. září. Po sumarizaci požadavků se spočítá výše částky, kterou je třeba uvolnit pro následující rozpočtový rok z účtu privatizace. Její výši schvaluje zastupitelstvo v rámci rozpočtu na daný rok. Žádosti posuzuje komise Fondu podpory regenerace, v níž jsou zastoupeni komunální politici a úředníci radnice. Kladné vyřízení se váže na souhlas nadpoloviční většiny členů komise. Konkrétní přidělení podpory jednotlivým žadatelům je rovněž v pravomoci zastupitelstva.
Poskytnutí podpory závisí na splnění podmínek obsažených ve Statutu pro hospodaření fondu a v Zásadách hospodaření fondu podpory regenerace. Je jich - obdobně jako v programu Panel - také mnoho, jsou ale uzpůsobeny místním podmínkám a potřebám. Rada i zastupitelé například rádi vidí takové projekty, které obsahují zateplení obvodového pláště či izolaci domu proti spodní vodě, ale i výměny oken, rekonstrukce vstupů a lodžií, opravy výtahů apod. Na rozdíl od státního programu radnice podporuje i odstraňování následků havárií a požárů, úpravu stanovišť pro nádoby na domovní odpad, výstavbu parkovacích míst a nástavby na nižších domech (do čtyř podlaží včetně). Podstatné je i to, co není nutné: podmínkou není opravit celý dům naráz, což bývá často nepřekonatelný problém pro ty, kteří chtějí získat podporu z programu Panel. Zároveň ale projekty, které obsahují komplexní regeneraci panelového domu, mají na Praze 11 značnou preferenci.
PŮJČKY A PŘÍSPĚVKY
Formy finanční pomoci jsou dvě: půjčka a příspěvek na úhradu úroků z komerčního úvěru. Družstevníci zatím nepoměrně víc využívají půjčku, ale postupem času se zvyšuje i počet žadatelů o příspěvek. Podle Ing. Petra Popova je to viditelná známka toho, že peněžní ústavy už dnes poskytují družstvům vzniklým v důsledku privatizace bytového fondu úvěr mnohem ochotněji než v začátcích privatizace.
Půjčka je úročena pouze 1,5 % a úrok se nemění po celou dobu splácení. Žadatel může dostat maximálně částku odpovídající 70 procentům celkových nákladů na akci, nejvýše 50 % celkové kupní ceny domu a 80 % z již splacené kupní ceny k poslednímu dni běžného roku. Celkové náklady na akci musí přesáhnout 300 tisíc Kč.
Příspěvek znamená teoretickou možnost získat od obce až stoprocentní úhradu úroku z úvěru od peněžního ústavu. V praxi se to ale neděje, mj. kvůli tomu, že rozptyl úrokových sazeb jednotlivých peněžních ústavů je značný a za této situace by bylo těžké zaručit objektivnost. V průměru proto radnice přispívá úhradou tří procent úrokové sazby.
Celkově se finanční podpora oprav panelových domů Jižního Města postupně zvyšuje, a to dost podstatně. Zatímco v uplynulých třech letech radnice půjčila jejich novým majitelům 43 mil. Kč a formou příspěvku poskytla částku kolem 300 tisíc Kč, na letošní rok je k dispozici už zhruba 60 mil. Kč. Důvodem je zvyšující se počet žadatelů. Šanci uspět dnes mají prakticky všichni; ostatně počet zamítnutých žádostí kvůli tomu, že nesplňovaly náležitosti, byl i zpočátku velice malý a i v takovém případě se radnice snažila spíše pomoci závady odstranit než požadavek zamítnout.
SÍDLIŠTĚ PROKUKUJE
Zodpovědět otázku, jak se výše uvedená pomoc na samotném sídlišti projevuje a jak velká část domů je už opravena, je podle Ing. Petra Popova nesmírně obtížné. Radnice samozřejmě určité poznatky má a další získává mj. v rámci kontrol využívání podpory, které dělají pracovníci odboru územního rozvoje přímo na místě, ale přesně vše spočítat nelze. Jistě je důležitý vizuální dojem, který se rok od roku lepší, není ale směrodatný. Je totiž nutné počítat s tím, že vlastníci logicky udělají nejdříve to nejnaléhavější, a to jsou většinou věci, které nejsou vidět: statika, sanace proti zatékání a vlhkosti, výtahy apod. Závěrečná, byť efektní a viditelná tečka v podobě nové fasády musí většinou počkat až na konec.
Místostarostu Popova kromě toho těší, že v rámci regenerace se upravuje v mnoha domech nevzhledné první nadzemní podlaží a z původních kočárkáren nebo prádelen, které přestaly sloužit svému účelu, vzniklo i pár nových nebytových prostor pro komerční využití. Jsou i případy, kdy se zřizují v bezdůvodně velkých komunikačních prostorech ve více patrech domu malometrážní byty. Na druhé straně budovat střešní nástavby na domech se zatím nedaří.
Vůči občas se vyskytujícím námitkám a diskusím o správnosti této formy pomoci novým majitelům panelových domů má místostarosta Ing. Petr Popov pádný argument: "Je naléhavě nutné zachovat stále ještě dobrou sociální skladbu tohoto obrovského sídliště, nedopustit, aby se z něj stala neatraktivní, obyvateli města opomíjená čtvrť."
